Osnova přednášky je v podstatě jednoduchá. Úvodem rozeberu vliv vnějších faktorů na energetický trh, jako bylo ukončení dodavatelů Bohemia Energy a Kolibřík Energie. Podíváme se na to, jak se proměnila struktura trhu, tzn. jak dnes vypadá trh, jestli je více koncentrovanější v maloobchodu a ve velkoobchodu. Následovat bude poznámka k sektorové regulaci a nakonec to, jak reagovat na energetickou krizi. V praxi se nejčastěji reagovalo tím, že se vypsaly veřejné podpory a dotační programy – podíváme se tedy, jak to s nimi vypadá a podle jakých pravidel fungují.
Vývoj na energetických trzích v době energetické krize
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dlouhodobě monitoruje energetické trhy, a předtím, než začalo docházet k prudkým výkyvům na trhu – což se můžeme bavit někdy o prosinci roku 2020 – tak výkyvy na trhu samozřejmě také byly, ale pohybovaly se maximálně do 30 %.
Od prosince roku 2020 do prosince roku 2021 začínal velmi prudký a řekl bych dynamický vývoj cen elektřiny a plynu, kdy došlo zhruba ke zdvojnásobení ceny oproti předchozí úrovni. Poté, co došlo k ruské agresi na Ukrajině, vystřelily ceny plynu ještě mnohem výše.
Když jsme hledali odpověď na to, co může být příčinou nárůstu cen od roku 2020, zjistili jsme, že jich bylo více. Šlo samozřejmě o pandemii covidu, kdy se rozrušily dodavatelské řetězce a na trh vstoupila obrovská míra nejistoty nejen v energetice, ale i v jiných oblastech. Zároveň do toho vstoupil faktor nižší výroby energie z jádra ve Francii, kde došlo k poklesu až o 15 %, což je za 30 let nejnižší procentní snížení výroby energie z jádra. Růst cen emisních povolenek je dalším významným faktorem, který nejenom ovlivňuje energetiku, ale ovlivňuje i další obory.
Zde jen drobná poznámka: asi jste zaznamenali téma "Jak vysoká je cena cukru", a že cukr extrémně podražil. Pokud se podíváme na cukrovarnictví, jde o jediný zpracovatelský sektor, na který jsou uvaleny v celém AGRO sektoru emisní povolenky. Tím chci ukázat, jak plastický ten problém je, a co všechno může administrativní rozhodnutí o zvýšení ceny emisních povolenek vyvolat, a to nejen v energetice.
Další příčinou byl samozřejmě obrovský tlak Evropské unie na politiku prosazující bezemisní cíle, což známe jako Green Deal. A co bylo poměrně podstatné, vyšší spotřeba plynu v důsledku zvyšující se úrovně hospodářství v Asii. Nastartovalo se asijské hospodářství a začalo poptávat zdroje.
Specifika vývoje na českém trhu
Když se zaměříme na český problém, koncem roku 2021 ukončila řada dodavatelů energií svoji činnost. Já bych je označoval jako alternativní dodavatele, ta největší – Bohemia Energy, ale vedle toho třeba i Kolibřík Energie.
Řada firem, podniků, ale i státních institucí spadla do dodavatele poslední instance, včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. I my jsme spadli pod E.ON a následně jsme museli soutěžit, a jak je tedy vidět, dotklo se to skutečně všech.
Důležitým faktorem byla skutečnost, že ceny v rámci modelu DPI byly násobně vyšší než v cenách běžných dodavatelů, a to i z toho důvodu, že dodavatelé poslední instance v nakupovali energie na denním, vnitrodenním trhu, kde byla cena relativně vysoká.
Podstatné také bylo, že se odběratel v rámci dodavatele poslední instance nedozvídal o aktuálních změnách cen. Protože spadnete-li pod DPI, nemá tento dodavatel povinnost zákazníkovi oznamovat změnu ceníku nejpozději měsíc dopředu, jako je tomu při standardních smluvních vztazích.
Zákazníci, kteří spadli pod DPI, přecházeli k velkým tradičním dodavatelům, tedy E.ONu, ČEZu či Pražské energetice. Na grafu níže ukážu, co to udělalo na trhu.
Za poslední dva roky lze pozorovat, že se zrušilo velké množství odběrných míst plynu, cca 1,5 %, v číslech je to 50 tisíc odběrných míst. Naproti tomu u elektřiny se nárůst počtu odběrných míst zvyšuje.
A to, co pozorujeme teď, a to je vlastně světlo na konci tunelu, je, že od prosince 2022 ceny plynu i elektřiny na burzách začínají klesat. I my vidíme, že se soutěž a boj o zákazníka rozpohyboval a dodavatelé dnes nabízejí produkty s fixací pro konzervativní zákazníky i krátkodobé smluvní vztahy pro ty odvážnější.
Přidám také něco ze soutěžní ekonomie, když jsem z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takový náš „vehikl“. Říká se tomu Herfindahl - Hirschmanův Index. Zní to hrozně, ale je to poměrně jednoduchá pomůcka:
Vezmete tržní podíly na nějakém relevantním trhu, uděláte z nich odmocninu ze dvou a pak sečtete všechny druhé odmocniny a získáte nějaký index. Ten vám ukazuje, jak ten trh je či není koncentrovaný.
U trhů, kde se pohybuje hodnota někde pod indexem 1500, jde o velice nízkou koncentrovanost. Tam, kde se začíná pohybovat v indexu 1500 až 2500, říkáme, že je středně koncentrovaný. U hodnot nad 2500 už je trh považován za vysoce koncentrovaný.
Modrá čára na níže znázorněném grafu značí maloobchodní trh s elektřinou, červená maloobchodní trh s plynem. Jak můžete vidět, předtím, než padli dodavatelé typu Bohemia Energy, pohybovala se struktura našeho trhu z hlediska koncentrovanosti pod hranicí 2500. To značilo, že trh se blíží vyšší míře koncentrovanosti, ale není to takové, aby vznikaly trhy typu oligopolu nebo tam byl dominantní soutěžitel, který může s trhem manipulovat a chovat se bez ohledu na ostatní účastníky trhu.
Vidíte také, že krach některých dodavatelů v září a říjnu roku 2021, znamenal výrazný nárůst indexu o 600 bodů – nad 2800, což značilo, že trh začíná vykazovat znaky vysoké koncentrovanosti.
V období, které lze označit jako stabilizace, ti, kteří spadli pod DPI, buď zůstali u velkých dodavatelů anebo si vybrali nějaké jiné alternativní dodavatele, kteří na trhu zůstali. Je potřeba říci, že ta hranice se zvláště u elektřiny drží velmi konstantně. Poslední data máme z února 2023, elektřina je tam nad hranicí 2700. U plynu je to nižší, tam je hranice 2500.
Největší subjekty na českém energetickém trhu
Největší dodavatelé na maloobchodním trhu s elektřinou jsou ČEZ, E.ON, Pražská energetika a innogy. U maloobchodního trhu s plynem jde o innogy, ČEZ, Pražskou plynárenskou, případně E.ON.
Na velkoobchodním trhu, což jsou výrobci a importéři elektřiny do České republiky, je to ČEZ, Sev.en Energy, EPH a Sokolovské uhelná.
Na straně dodavatelů je to ČEZ Prodej, Pražská plynárenská, E.ON, Moravské naftové doly, Centropol a innogy.
Zde je důležité zároveň poznamenat, že velkoobchodní trh s elektřinou a velkoobchodní trh s plynem v České republice jsou dva naprosto rozdílné příběhy, protože domácí produkce plynu v České republice je zanedbatelná a v naprosté většině importovaná.
Pokud v době začátku ruské agrese na Ukrajině tvořil dovoz plynu do Evropské unie cca 45 %, současný stav je někde kolem 10 %. Bylo to samozřejmě nahrazeno buď dodávkami plynu z Norska anebo zkapalněným plynem, který se do Evropy přepravuje primárně ze zámoří či z jiných destinací, u kterých je velký potenciál pro rozvoj dovozu. Typickým příkladem je Katar.
Pokud jde o dodavatele na velkoobchodním trhu s plynem, je to stejné jako u elektřiny, tedy to, co jsem před chvílí vyjmenoval.
U maloobchodního trhu s elektřinou tvoří podíl čtyř největších dodavatelů cca 85 % na celkovém počtu odběrných míst. U maloobchodního trhu s plynem je to stejné. Ještě se nejedná o oligopolní trh, ale je to trh vysoce koncentrovaný, protože z něj vypadli poměrně velcí alternativní hráči, kteří byli konkurenty velkým dodavatelům.
Nemůžeme však hovořit o tom, že by byl trh strnulý či zamrzlý. Spíše naopak se ukazuje, že nabídka a boj o spotřebitele je v současné době vyšší.
Když se na to ještě podíváme podrobněji a položíme si otázku, jak vypadá vertikální integrace největších subjektů v České republice, je de facto vertikální integrace jenom u ČEZu, který je zároveň výrobcem, importérem i prodejcem. U jiných subjektů tomu tak není, zejména u toho E.Onu, který má výrobu primárně v Německu.
Energetika z pohledu hospodářské soutěže
K liberalizaci na trhu s elektřinou došlo v roce 2006, s plynem o rok později. Jde o moment, kdy si domácnosti mohly začít vybírat svého dodavatele elektřiny nebo plynu. Z dat, která úřad dlouhodobě sbírá, se ukazuje, že první tři roky po náběhu liberalizace nevykazovaly žádnou výraznou fluktuaci mezi zákazníky. Zákazníci zůstávali u svých dodavatelů a moc se nehýbali.
Tím zlomem je přelom roku 2009 a 2010, kdy se u dodavatelů elektřiny na datech ukazuje, že v roce 2009 změnilo dodavatele asi 54 000 domácností, v roce 2010 už necelých 184 000, v roce 2011 šlo o 374 000, v roce 2012 pak o 382 000 atd. Tehdy se trh začal velmi výrazným způsobem hýbat.
Spotřebitel poznal efekt, který mu liberalizace přinesla – může si vybrat. A to je z hlediska soutěže pro Úřad to nejdůležitější. Nechráníme firmy, jestli zkrachují nebo nezkrachují nebo jestli dostanou dotace, to je jejich byznys. My chráníme spotřebitele, aby měl možnost vybrat si a nebyl vazalem soutěžitelů nebo konkrétních podniků.
Samozřejmě jsme dostávali řadu podnětů, které přicházely na Úřad, týkající se vysokých záloh, vysokých cen. Když se zdraží, je samozřejmě všechno kartel – to je nové slovo, v politické hantýrce teď velice populární – všechno je kartel, potravinářství je kartel, všude je kartel…
O kartel ale ve skutečnosti nejde. Nezjistili jsme, že by kterýkoli z dodavatelů měl dominantní postavení na trhu. Zároveň jsme nezjistili ani zneužívání dominantního postavení ze strany dodavatelů poslední instance. Reagovali jsme na to jako Úřad v listopadu 2022 (a je to dostupné na webových stránkách), kdy jsme podrobně vysvětlili dění na těch trzích a, popsali jsme, jak trhy fungují, protože se začala objevovat otázka, zda se správně říká závěrná elektrárna nebo závětrná elektrárna, jak někteří také říkali (trošku nadsázka, abychom to odlehčili). Všichni jsme si ale museli začít hledat, co to vlastně znamená a jaký efekt mají tyto regulatorní nástroje na fungování trhu. I my jsme samozřejmě z pohledu Úřadu, byť to byla složitá situace v letech 2021 a 2022, nedoporučovali žádnou výraznou sektorovou regulaci.
Sektorová regulace
To, k čemu došlo a co lze za sektorovou regulaci označit, jsou cenové stropy a regulace cen silové elektřiny pro odběratele, což zavedla novela energetického zákona, která byla schválena v září 2022. A jaká byla reakce dodavatelů? Někteří, ze začátku většina, začali prodávat na cenovém stropu. Když vláda přistoupila k tomuto kroku, vydal Úřad tiskovou zprávu, kde říkal, že cenový strop neznamená konec soutěže. Zamyslete se, zda nemáte soutěžit pod cenovým stropem. Když jsme s tím přišli, říkali mi kolegové, že jsem blázen. Přece když je strop, tak všichni pojedou na zastropovanou cenu, protože primární je byznys. Já jsem říkal, čas ukáže. A ukázalo se to během dvou tří měsíců, kdy cenový strop drtivá většina z dodavatelů opustila. To, co bylo také důležité na samém počátku cenové regulace, byla omezená nabídka produktů. Ze strany dodavatelů se nabízel jeden, maximálně dva produkty a neexistovala žádná větší flexibilita pro odběratele.
Vývoj na energetických trzích v posledních měsících
Už jsem zmiňoval, že od konce roku 2022 ceny klesají. Tzn. otevírá se cesta ke zlevňování dodávek domácnostem a u dodavatelů dochází prakticky každý den či týden ke změnám v cenících, kdy přicházejí stále nové a nové, mnohdy výhodnější, mnohdy méně výhodné produkty.
Faktem je, že v současnosti mají výhodu ti dodavatelé, kteří nakupují za současné ceny na trhu, které jsou nižší, a rovnou je mohou promítnout do konečných ceníků, na rozdíl od těch, kteří nakoupili za rekordní loňské ceny, a ke slevám nemají příliš velký prostor. Zároveň se liší produkty i podle měsíčního poplatku, který v tom stropu je, myslím že jde o 130,- Kč.
Vzhledem k tomu, že ceny klesají, tak my jako Úřad, který dává doporučení spotřebitelům, říkáme: neuvazujte se v současné době na delší období. Neberte si dlouhodobě fixované smlouvy na dodávky elektřiny. V delším horizontu se vám to jednoznačně nevyplatí. Ale je potřeba říci, že z nabídek, které dlouhodobě a kontinuálně monitorujeme, vyplývá, že někteří hrají právě na to: vezměte si naši stropovou nabídkovou cenu, a k výrazné slevě dojde příští rok. A tam to pocítíte velmi výrazně. Na rozdíl od jiných, kteří říkají: vezměte si naši nižší cenu, nefixujeme vás. Jsou i tací dodavatelé, kteří nižší cenu podmiňují fixací na rok, na rok a půl, na dva roky. Ale existuje tady paleta možností, mezi kterými si může každý, kdo se o to opravdu zajímá a nechce přeplácet, vybrat.
Současná rizika pro energetické trhy
Nicméně rizika zůstávají pořád dále. Pro Evropu je to samozřejmě výpadek dodávek plynu z Ruska, kdy začíná tuto komoditu kupovat na globálních spotových trzích, které jsou nevyzpytatelné. Nevíme, co se na těchto trzích může odehrát. Můžeme to nějakým způsobem predikovat, ale nemůžeme to skoro žádným způsobem ovlivnit.
Navíc zde vstupují externí faktory, jako je ukončení jaderných elektráren v Německu, což je dokončení té „energiewende“, která se nastartovala už za Schröderovy vlády. Byť Angela Merkelová trochu couvla, musela se po Fukušimě k plánu vrátit… A co je důsledkem toho, že Němci odpojili poslední tři jaderné elektrárny? Zaprvé to, že budou největším znečišťovatelem oxidem uhličitým v Evropě, protože musí výpadek jaderné elektřiny nahradit spalováním uhlí. Od roku 2019 do roku 2022 je to vždy nad 150 TWh, které z uhlí Němci vyrobí. Tzn. bude zde výrazná akcelerace zrychlit Green Deal, a to i přes německý tlak.
Na druhou stranu, když Green Deal, tak fotovoltaika. Na Velikonoční pondělí musel ČEPS poprvé v historii odpojit fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 400 MW, což je asi pětina instalovaného výkonu všech fotovoltaických elektráren na území České republiky. A vznikají nám krásné právní otázky: Kdo to zaplatí? No, asi my. Kdo jiný by to zaplatil?
S masivním tlakem na obnovitelné zdroje vznikají i další otázky, jako je třeba kapacita bateriových úložišť, primárně těch velkokapacitních, které může využívat ČEZ. Je samozřejmě velmi nízká.
A to jsou všechno výzvy nikoliv pro nás, jako pro Úřad, ale pro politickou sféru, co s tím dělat dál. Nemůžeme si totiž myslet, že si všichni nainstalujeme fotovoltaické panely na střechy rodinných domů a chalup, a tím jsme „udělali“ Green Deal.
Energetika z pohledu pravidel pro veřejnou podporu
Veřejná podpora je obecně zakázaná Smlouvou o fungování Evropské unie, konkrétně článkem 107, který obsahuje čtyři podmínky. Pokud je podpora poskytnuta z veřejných prostředků, pokud zvýhodňuje určitý podnik nebo odvětví, hrozí, že narušila nebo naruší hospodářskou soutěž a ovlivní obchod mezi členskými státy, pak je veřejná podpora zakázána. A to je prostá věta zakládacích smluv.
Evropská komise by ale asi zkolabovala, kdyby povolovala všechny individuální podpory. Proto existuje Obecné nařízení o blokových výjimkách (neboli nařízení GBER), které bylo nedávno novelizováno. Jde o revizi blokového nařízení a je vedena naprosto jasným politickým cílem – zrychlit zelenou transformaci i digitální transformaci. Obecné nařízení o blokových výjimkách de facto říká: Toto jsou segmenty odvětví, ve kterých Evropská komise nebude povolovat veřejnou podporu, protože je povolena už samotným nařízením. Státy mohou přijímat své vlastní podpůrné programy, v rámci kterých mohou podporovat zavádění OZE, obnovitelný vodík, zvýšení energetické účinnosti atd., a podporovat například opatření související s regulacemi cen za energie (elektřina, plyn a teplo vyrobené s použitím zemního plynu nebo elektřiny). Nemusí to být schvalováno Evropskou komisí. Je to pouze na členských státech, které mají poměrně masivní prostor. Evropské komisi se pouze oznamuje, nic neschvaluje.
To je rozdíl oproti pokynům pro státní podporu oblasti klimatu a životního prostředí, kde se dotační programy nebo programy veřejné podpory schvalují Evropskou komisí. Trvá to poměrně dlouho a děje se tak vždy v součinnosti s naším Úřadem.
Co je potřeba u pokynů pro státní podporu oblasti klimatu říct je, že Evropská komise nebude schvalovat dotace na znečišťující fosilní paliva. Uhlí je de facto mrtvé a plyn je připuštěn jenom na přechodnou dobu, než se v nastartují stabilní a dostatečné dodávky plynu z jiných destinací než z Ruska. To je zkrátka realita.
V souvislosti s ruským napadením Ukrajiny přijala Evropská komise v březnu minulého roku dočasný krizový rámec, který umožňoval v roce 2022 i 2023 podporu likvidity ve formě dotací, záruk, subvencovaných úvěrů tak, aby se vyrovnaly vysoké ceny energií, o což si i Česká vláda požádala.
Letos v březnu byl přijat dočasný krizový a transformační rámec, který přeměnil původní dočasný krizový rámec pro Ukrajinu a řekl: ano, pokud budete dělat podporu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, která se negativně promítla do vašeho energetického odvětví, tak vám říkáme, zavádějte rychleji obnovitelné zdroje, dekarbonizujte svůj průmysl a přecházejte k řešením, která jsou nulová z hlediska emisí. Zde chci tedy opět zdůraznit aspekt Green Dealu a Timmermanse, kteří na to extrémně tlačí.
Na začátku jsme si tedy vytvořili možnost sanovat vysoké ceny energií v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, aby za rok Evropská komise řekla ano, ale to už bylo, a teď se musíte přeměnit všichni rychle na zelená řešení, musíte vymazat uhlí ze své ekonomiky a být emisně neutrální. No, a to je v podstatě ta klíčová zpráva.
Seznam programů, které v současné době běží
- ÚOHS spolupracuje s poskytovateli podpory při projednávání opatření podpory u Evropské komise
- Dle DKR má ČR dosud schváleno jedno opatření podpory v oblasti energetiky
- Program podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádného růstu jejich cen – jedná se o program určený pro velké podniky pro rok 2022 (v gesci náměstka Ing. Muřického)
- Aktuálně probíhají další řízení u Evropské komise ve věci schválení podpor dle DKTR
- Program pro podporu zákazníků v teplárenství – zahájena prenotifikace dle bodu 2.1 DKTR
- Program úvěrů k odvrácení škod v národním hospodářství – zahájena notifikace dle bodu 2.3 DKTR
- Dočasný cenový program ke snížení dopadu cen zemního plynu a elektřiny na podniky (zastropování cen pro velké podniky) – zahájena prenotifikace dle bodu 2.4 DKTR
- EK nyní projednává také další případy ČR v oblasti energetiky – podpory OZE (dle Pokynů pro klima a životní prostředí) + výstavba nové jaderné elektrárny Dukovany
- Podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie o výkonu nad 500 kW – 21. 4. 2023 schválena notifikace
- Podpora pro biometan – zahájena prenotifikace
- Podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (KVET) – prenotifikace bude zahájena po dokončení 2 předchozích podpor OZE
- Podpora pro druhotné energetické zdroje (DEZ) – obdobně jako u KVET
- Podpora rozvoje, výstavby, financování a uvedení do provozu nové jaderné elektrárny v lokalitě Dukovany – finalizace notifikace
Závěrem
Na závěr bych chtěl upozornit, že máme stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže speciální záložku k energetické krizi a pravidlům veřejné podpory. Jsou tam vypsány všechny možné podpůrné programy a každý z vás, nebo z firem, které zastupujete, se tam může podívat, jestli se do některé ze škatulek vejde.
Diskuze k článku ()