Je zahraniční právnická osoba se sídlem v EU povinna pro účely ohlášení živnosti založit v ČR odštěpný závod?
Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z 15. června 2023 posuzoval otázku oprávněnosti živnostenského úřadu požadovat po zahraniční právnické osobě se sídlem v EU pro účely ohlášení volné živnosti předložení dokladu o založení odštěpného závodu v ČR a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor, v nichž je odštěpný závod umístěn.
Obecně platí, že zahraniční právnická osoba může v ČR podnikat například prostřednictvím pobočky, odštěpného závodu či dceřiné společnosti. Dle § 5 odst. 2 živnostenského zákona mimo jiné také platí, že každá zahraniční právnická osoba může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Zahraniční právnická osoba musí samozřejmě splnit zákonné podmínky provozování živnosti.
Předmětem posuzované věci Nejvyšším správním soudem byla situace, kdy živnostenský úřad pro účely ohlášení volné živnosti požadoval po právnické osobě se sídlem v EU (konkrétně v Nizozemském království) doložení dokladu o založení odštěpného závodu zahraniční osoby a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor.
Z živnostenského zákona ani jiného právního předpisu však takováto povinnost neplyne. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, živnostenské úřady chybně dovozovaly z ustanovení § 46 odst. 2 živnostenského zákona povinnost zahraničních osob založit odštěpný závod pro účely ohlášení živnosti. Nejvyšší soud označil takovýto požadavek živnostenských úřadů za nepřípustně rozšiřující a zároveň konstatoval, že po právnické osobě nelze požadovat, aby výlučně za účelem ohlášení živnosti zakládala odštěpný závod. Právnické osoby se sídlem v EU tak mohou v ČR ohlásit živnost, aniž by měly povinnost být zapsány v českém obchodním rejstříku či musely v ČR založit pobočku nebo odštěpný závod.
Je však důležité upozornit, že výše uvedené se uplatní pouze pro zahraniční právnické osoby, která mají sídlo v jiném členském státě EU. Naopak v případě zahraničních právnických osob se sídlem mimo EU zákon o veřejných rejstřících ve svém § 44 podmiňuje podnikání na území ČR zápisem dané osoby nebo jejího odštěpného závodu do obchodního rejstříku.
Výše popsaná praxe živnostenského úřadu odpovídá i našim zkušenostem, kdy živnostenské úřady v konkrétních případech založení odštěpného závodu po zahraničních právnických osobách z EU opakovaně požadovaly. Výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu však došlo k vyjasnění této otázky a lze tedy očekávat, že živnostenské úřady již nebudou založení odštěpného závodu pro účely ohlášení živnosti po právnických osobách, které mají své sídlo v jiném členském státě EU, již nadále požadovat.
Zdroj:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 As 193/2022
Další články
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
ESGRR: praktický návod pro poskytovatele ESG ratingů
Již 2. července 2026 nabylo plné účinnosti nové evropské nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů (ESGRR)[1], jehož cílem je zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a srovnatelnost ESG ratingů, které jsou stále častěji využívány investory, finančními institucemi i emitenty při investičním a finančním rozhodování.




