ESG reporting od začátku do konce. Která data se vyplatí sledovat?
Zkratku ESG znal před rokem jen málokdo. Během letošního roku se objevovala čím dál častěji a dnes je už jasné, že pro zvládnutí zelené transformace, která firmy čeká, je nezbytná. Zaměření na životní prostředí (E), společenská témata (S) a řízení (G) vede firmy k odpovědnému a udržitelnému přístupu k podnikání.
Takzvané ESG investice mají předehnat ty běžné už v roce 2025.
Zároveň společnostem pomáhá zvyšovat odolnost vůči krizím, lépe předcházet rizikům a řídit je. Zatím je ale pro firmy, zákazníky i investory obtížné se v prostředí ESG orientovat – panuje chaos ohledně nejrůznějších ratingů a jejich často protichůdných výsledků. Jasná pravidla a transparentnost se do současného prostředí snaží nastolit EU prostřednictvím směrnice CSRD a evropských standardů pro reporting o udržitelnosti. Jak se v nových pravidlech EU vyznat? Kdy začínají platit a pro koho? Jaká data od vás budou investoři vyžadovat a jakým informacím byste měli věnovat zvláštní pozornost? Shrnujeme hlavní body evropských pravidel ESG reportingu.
Kdo, co a od kdy
Koho se nová reportingová pravidla týkají a od kdy určuje směrnice pro reporting dat o udržitelnosti CSRD. Podle jejího finálního znění z června 2022 se povinný reporting dotkne přibližně 50 tisíc evropských firem. Ty budou zveřejňovat například údaje o svých emisích nebo využívání obnovitelných zdrojů. V České republice se reportování takzvaných „ESG“ informací bude týkat více než tisícovky společností.
(Cílem legislativy je zajistit transparentnost na trhu, omezit greenwashing a umožnit efektivní přesměrování financí do zelené transformace ekonomiky, tedy poskytnout investorům dost informací na to, aby se mohly odpovědně rozhodovat.)
Co budou muset dané společnosti reportovat udávají evropské standardy pro reporting o udržitelnosti, s jejichž zavedením CSRD počítá. Předběžné standardy byly vydané na konci dubna. Nyní k nim probíhá veřejná konzultace a mají být finalizovány v listopadu tohoto roku, nicméně jejich základ už se měnit nebude. Proto se podle nich mohou firmy orientovat už nyní.
Povinnost reportovat ESG informace podle nových standardů bude mít vaše firma pokud:
a) jsou její cenné papíry obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností)
b) splňuje alespoň 2 ze 3 těchto kritérií:
- má více než 250 zaměstnanců
- má čistý obrat minimálně 1 miliarda korun
- vlastní aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun
Od kdy začne povinnost platit?
Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024, některé podniky ale dostanou čas navíc. Rok 2024 je zcela závazný pouze pro největší české podniky, které už od roku 2018 musí reportovat nefinanční zprávy dle dřívější směrnice NFRD.
Kdo bude dále nově reportovat podle EU standardů a od kdy?
- Máte více než 250 zaměstnanců → 2025 (záleží ovšem na jednotlivých členských státech, některé mohou pravidla aplikovat už od 2024)
- Jste malý nebo střední podnik kótovaný na burze? → 2026 s možným odkladem do roku 2028
- Patří vaše firma do rizikového sektoru z hlediska klimatu (např. zemědělství)? → do roku 2026 má Evropská komise za úkol přezkoumat, zda působnost směrnice v těchto oblastech rozšíří i na menší podniky
Povinný i dobrovolný reporting
Pokud vaše firma nespadá do působnosti CSRD, neznamená to, že ESG data nebudete potřebovat. Pro malé a střední podniky totiž bude zásadní, zda jsou součástí subdodavatelského řetězce. V případě, že ano, budou od nich data požadovat velcí odběratelé, kteří budou potřebovat dopočítat svou uhlíkovou stopu. Reportující firmy ji totiž musí mít spočítanou kompletně, včetně dat od subdodavatelů. Jedná se o kategorii emisí Scope 3 v rámci GHG protokolu. Důležitá budou také data o původu materiálů a jejich zpracování (cirkularita). Menší firmy, které budou schopny tato data poskytnout, budou u odběratelů získávat výhodu.
Data budou od menších firem vyžadovat také banky. Už dnes totiž platí nařízení Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR) dopadající na banky a investiční společnosti, které podle něj musí analyzovat rizika z hlediska ESG, taxonomie a zhodnocování svého investičního portfolia. Kvalitní reporting dat o udržitelnosti tak bude zásadní pro přístup k soukromým (až 500 miliard euro ročně) i veřejným financím (1 bilion eur v následujících 10 letech), které EU plánuje vynaložit na přechod ke klimaticky neutrální ekonomice.
Co přesně budou firmy zveřejňovat?
Co budou muset dané společnosti reportovat udávají evropské standardy pro reporting o udržitelnosti, s jejichž zavedením CSRD počítá. Předběžné standardy byly vydané na konci dubna. Nedávno skončila veřejná konzultace, finalizovány mají být v listopadu tohoto roku, nicméně jejich základ už se měnit nebude. Proto se podle nich mohou firmy orientovat už nyní.
Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech (strategické informace), a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii platí, že konkrétní obsah informací bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma nemá žádný klimatický cíl nebo dekarbonizační plán. Pokud ale uvede, že bude do roku 2050 klimaticky neutrální, musí reportovat také strategii, cíle a kroky k implementaci tohoto cíle, včetně klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs). Tím se má zamezit greenwashingu, který v současné době dominuje této oblasti reportingu.
Co se týče druhé kategorie, standardy stanoví konkrétní indikátory napříč všemi ESG oblastmi – zahrnou tedy environmentální a sociální oblast i řízení, neboli „governance“. Jde o zajištění transparentnosti na trhu, firmy totiž nemají povinnost v indikátorech dosahovat konkrétních výsledků. Nicméně v konečném důsledku pravděpodobně půjde o zásadní informace pro investory při rozhodování o financování firem.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




