ESG reporting od začátku do konce. Která data se vyplatí sledovat?
Zkratku ESG znal před rokem jen málokdo. Během letošního roku se objevovala čím dál častěji a dnes je už jasné, že pro zvládnutí zelené transformace, která firmy čeká, je nezbytná. Zaměření na životní prostředí (E), společenská témata (S) a řízení (G) vede firmy k odpovědnému a udržitelnému přístupu k podnikání.
Takzvané ESG investice mají předehnat ty běžné už v roce 2025.
Zároveň společnostem pomáhá zvyšovat odolnost vůči krizím, lépe předcházet rizikům a řídit je. Zatím je ale pro firmy, zákazníky i investory obtížné se v prostředí ESG orientovat – panuje chaos ohledně nejrůznějších ratingů a jejich často protichůdných výsledků. Jasná pravidla a transparentnost se do současného prostředí snaží nastolit EU prostřednictvím směrnice CSRD a evropských standardů pro reporting o udržitelnosti. Jak se v nových pravidlech EU vyznat? Kdy začínají platit a pro koho? Jaká data od vás budou investoři vyžadovat a jakým informacím byste měli věnovat zvláštní pozornost? Shrnujeme hlavní body evropských pravidel ESG reportingu.
Kdo, co a od kdy
Koho se nová reportingová pravidla týkají a od kdy určuje směrnice pro reporting dat o udržitelnosti CSRD. Podle jejího finálního znění z června 2022 se povinný reporting dotkne přibližně 50 tisíc evropských firem. Ty budou zveřejňovat například údaje o svých emisích nebo využívání obnovitelných zdrojů. V České republice se reportování takzvaných „ESG“ informací bude týkat více než tisícovky společností.
(Cílem legislativy je zajistit transparentnost na trhu, omezit greenwashing a umožnit efektivní přesměrování financí do zelené transformace ekonomiky, tedy poskytnout investorům dost informací na to, aby se mohly odpovědně rozhodovat.)
Co budou muset dané společnosti reportovat udávají evropské standardy pro reporting o udržitelnosti, s jejichž zavedením CSRD počítá. Předběžné standardy byly vydané na konci dubna. Nyní k nim probíhá veřejná konzultace a mají být finalizovány v listopadu tohoto roku, nicméně jejich základ už se měnit nebude. Proto se podle nich mohou firmy orientovat už nyní.
Povinnost reportovat ESG informace podle nových standardů bude mít vaše firma pokud:
a) jsou její cenné papíry obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností)
b) splňuje alespoň 2 ze 3 těchto kritérií:
- má více než 250 zaměstnanců
- má čistý obrat minimálně 1 miliarda korun
- vlastní aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun
Od kdy začne povinnost platit?
Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024, některé podniky ale dostanou čas navíc. Rok 2024 je zcela závazný pouze pro největší české podniky, které už od roku 2018 musí reportovat nefinanční zprávy dle dřívější směrnice NFRD.
Kdo bude dále nově reportovat podle EU standardů a od kdy?
- Máte více než 250 zaměstnanců → 2025 (záleží ovšem na jednotlivých členských státech, některé mohou pravidla aplikovat už od 2024)
- Jste malý nebo střední podnik kótovaný na burze? → 2026 s možným odkladem do roku 2028
- Patří vaše firma do rizikového sektoru z hlediska klimatu (např. zemědělství)? → do roku 2026 má Evropská komise za úkol přezkoumat, zda působnost směrnice v těchto oblastech rozšíří i na menší podniky
Povinný i dobrovolný reporting
Pokud vaše firma nespadá do působnosti CSRD, neznamená to, že ESG data nebudete potřebovat. Pro malé a střední podniky totiž bude zásadní, zda jsou součástí subdodavatelského řetězce. V případě, že ano, budou od nich data požadovat velcí odběratelé, kteří budou potřebovat dopočítat svou uhlíkovou stopu. Reportující firmy ji totiž musí mít spočítanou kompletně, včetně dat od subdodavatelů. Jedná se o kategorii emisí Scope 3 v rámci GHG protokolu. Důležitá budou také data o původu materiálů a jejich zpracování (cirkularita). Menší firmy, které budou schopny tato data poskytnout, budou u odběratelů získávat výhodu.
Data budou od menších firem vyžadovat také banky. Už dnes totiž platí nařízení Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR) dopadající na banky a investiční společnosti, které podle něj musí analyzovat rizika z hlediska ESG, taxonomie a zhodnocování svého investičního portfolia. Kvalitní reporting dat o udržitelnosti tak bude zásadní pro přístup k soukromým (až 500 miliard euro ročně) i veřejným financím (1 bilion eur v následujících 10 letech), které EU plánuje vynaložit na přechod ke klimaticky neutrální ekonomice.
Co přesně budou firmy zveřejňovat?
Co budou muset dané společnosti reportovat udávají evropské standardy pro reporting o udržitelnosti, s jejichž zavedením CSRD počítá. Předběžné standardy byly vydané na konci dubna. Nedávno skončila veřejná konzultace, finalizovány mají být v listopadu tohoto roku, nicméně jejich základ už se měnit nebude. Proto se podle nich mohou firmy orientovat už nyní.
Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech (strategické informace), a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii platí, že konkrétní obsah informací bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma nemá žádný klimatický cíl nebo dekarbonizační plán. Pokud ale uvede, že bude do roku 2050 klimaticky neutrální, musí reportovat také strategii, cíle a kroky k implementaci tohoto cíle, včetně klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs). Tím se má zamezit greenwashingu, který v současné době dominuje této oblasti reportingu.
Co se týče druhé kategorie, standardy stanoví konkrétní indikátory napříč všemi ESG oblastmi – zahrnou tedy environmentální a sociální oblast i řízení, neboli „governance“. Jde o zajištění transparentnosti na trhu, firmy totiž nemají povinnost v indikátorech dosahovat konkrétních výsledků. Nicméně v konečném důsledku pravděpodobně půjde o zásadní informace pro investory při rozhodování o financování firem.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




