Pro správné zodpovězení výše položené otázky je nejprve nutné vymezit okruh jednání, na které dopadá zákaz zcizení, kdy „Zcizením se rozumí převod vlastnického práva na základě právního jednání zcizitele. Jde o omezení smluvních dispozic. Jde i o omezení dispozic jednostranným právním jednáním tam, kde lze dosáhnout obdobných účinků, např. opuštěním věci.“[3]. V rámci přeměny obchodních společností dochází k přechodu práv a povinností mezi jednotlivými společnostmi, a to v rozsahu vymezeném v projektu přeměny, na jehož základě je přeměna obchodních společností uskutečněna. Nejedná se tedy o případ převodu vlastnického práva jako takového (typicky na základě darovací, nebo kupní smlouvy), ale o jeho přechod. Samotný zákaz zcizení zřízený dle ust. § 1761 občanského zákoníku pak nebrání přechodu vlastnického práva na základě jiných právních skutečností, např. přechodu vlastnického práva na základě dražby při výkonu rozhodnutí.[4] Máme tedy za to, že zákaz zcizení na případy přechodu vlastnického práva na základě přeměny obchodních společností nedopadá a souhlasu zástavního věřitele k zápisu vlastnického práva tak není potřeba.
Uvedený závěr podporuje i samotný charakter zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí v případě přeměny obchodních společností, který je svou povahou deklaratorní, neboť k samotnému přechodu vlastnického práva dochází již okamžikem zápisu přeměny do obchodního rejstříku, a to v souladu s ustanovením § 59 zákona o přeměnách, který je svou povahou zákonem zvláštním (lex specialis) vůči obecné právní úpravě, konkrétně pak ustanovení § 1105 občanského zákoníku.
Ochrana věřitelů v rámci přeměny obchodních společností je pak zabezpečena prostřednictvím příslušných ustanovení zákona o přeměnách, například prostřednictvím ust. § 35 (rozdělovaná společnost ručí za splnění dluhů, které přešly na nástupnickou společnost, a to až do výše vlastního kapitálu rozdělované společnosti vykázaného v zahajovací rozvaze po provedení rozdělení odštěpením), ale i samotným zveřejněním projektu přeměny a oznámením tohoto zveřejnění v obchodním věstníku[5], kdy na základě takového oznámení mohou věřitelé zasílat námitky k projektu přeměny, ale také uplatnit svá práva dle zákona o přeměnách. Zástavní práva k nemovitostem včetně zákazů zcizení a zatížení navíc i po přechodu vlastnického práva na nástupnické společnosti nadále trvají, věřitelé pak tedy nejsou v žádném ohledu zkráceni na svých právech nebo povinnostech.
Na nastíněné skutečnosti reaguje i samotná vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) v platném znění upravující v § 67 odst. 3 a 4 podmínky a podklady na jejichž základě zapíše změnu vlastnického a jiného věcného práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva.
Z výše uvedeného vyplývá, že k zápisu změny vlastnického práva v důsledku přeměny obchodních společností/družstev do katastru nemovitostí není potřeba předkládat souhlas zástavního věřitele. Navzdory tomu jsme se rámci komplexní právní podpory klienta v nedávné přeměně setkali s tím, že souhlas zástavního věřitele (oprávněného ze zákazu zcizení a zatížení) některými katastrálními pracovišti zprvu vyžádán. Úspěšného zápisu nástupnické společnosti jako vlastníka předmětných nemovitostí se nám nicméně podařilo docílit i bez předložení souhlasu – postačilo výše uvedenou právní argumentaci písemně předložit příslušným katastrálním pracovištím. Závěrem též doporučujeme projekt přeměny ještě před jeho zveřejněním projednat se zástavním věřitelem, abyste se vyhnuli aplikaci případných smluvních sankcí – provedení přeměny právnické osoby bez vědomí např. úvěrující banky může být totiž porušením (obvykle úvěrové) smlouvy, která je zástavním právem a typicky též zákazem zcizení a zatížení nemovité věci zajištěna.
[1] Zákon č. 125/2008, o přeměnách obchodních společností a družstev ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“).
[2] Ust. § 1761 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).
[3] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 200 – 207.
[4] Tamtéž.
Diskuze k článku ()