Zákon o realitním zprostředkování nabývá účinnosti 3.3.2020
Dne 17. 2. 2020 byl pod č. 39/2020 publikován ve Sbírce zákonů zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (dále jen „Zákon o realitním zprostředkování“), který nabyde účinnosti dne 3. 3. 2020.
Na stránkách Právního prostoru se návrhem Zákona o realitním zprostředkování, který šel do projednávání v Parlamentu ČR, podrobně zabýval Mgr. Martin Bareš ve svém článku ze dne 11. 6. 2019 s názvem „Připravovaný zákon o realitním zprostředkování“[1]. Co nového přineslo finální znění Zákona o realitním zprostředkování oproti stavu ke dni publikace výše uvedeného článku Mgr. Bareše?
Konkretizace lhůt pro splnění určitých povinností realitních zprostředkovatelů
Od data účinnosti Zákona o realitním zprostředkování běží lhůty pro splnění určitých povinností ze strany realitních zprostředkovatelů počítané v měsících, resp. letech od účinnosti Zákona o realitním zprostředkování. S ohledem na nabytí účinnosti Zákona o realitním zprostředkování k výše uvedenému datu mají realitní zprostředkovatelé povinnost nejpozději do:
a) 3. 5. 2020[2] sjednat předepsané pojištění a do 10 pracovních dnů od jeho sjednání Ministerstvu pro místní rozvoj ČR předložit stejnopis či ověřenou kopii smlouvy o pojištění (a následně pak každý dodatek k ní, pokud má vliv na změnu limitu pojistného plnění nebo výše sjednané spoluúčasti)[3];
b) 3. 9. 2020[4] ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „realitní zprostředkování“ a doložit doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování této vázané živnosti (viz. níže), jinak mu dosavadní živnostenské oprávnění zaniká; a
c) 3. 3. 2022[5] zajistit, aby osoby, jejichž prostřednictvím je živnost vykonávaná, splňovaly požadavky odborné způsobilosti.
Pokud realitní zprostředkovatel poruší některou z výše uvedených povinností, dopustí se přestupku a může mu být uložena pokuta až do výše:
a) 1 mil. Kč při nesjednání a/nebo neudržování povinného pojištění dle stanovených podmínek[6];
b) 100 tis. Kč při nepředložení pojistné smlouvy, resp. dodatku k ní Ministerstvu pro místní rozvoj ČR ve stanovené lhůtě[7];
c) 750 tis. Kč při podnikání bez živnostenského oprávnění (např. v důsledku zániku živnostenského oprávnění z důvodu uvedeného pod písm. b) předchozího odstavce)[8]; a
d) 100 tis. Kč při porušení povinnosti zajistit, aby osoby, jejichž prostřednictvím je živnost vykonávaná, splňovaly požadavky odborné způsobilosti[9].
Pokuty dle písm. a) a b) ukládá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR[10], pokuty dle písm. c) a d) pak obecní živnostenský úřad[11].
Úschovy peněžních prostředků
I nadále nejsou realitní zprostředkovatelé oprávněni nabízet úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy[12], mohou ji však realizovat za splnění následujících podmínek a povinností:
a) zájemce je o to písemně požádá (takováto žádost musí být na samostatné listině)[13];
b) smlouva o úschově je uzavřena v písemné formě[14];
c) úschova je realizována prostřednictvím bankovního účtu vedeného na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku pro každého uschovatele (zájemce) zvlášť (tedy platí pravidlo: pro každou úschovu speciální, samostatný účet)[15];
d) realitní zprostředkovatel informuje banku, u které je veden úschovní účet, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba[16];
e) o každé úschově realitní zprostředkovatel učiní záznam v jím vedené evidenci úschov[17];
f) přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze realizovat jen bezhotovostním převodem[18];
g) realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy[19].
V evidenci úschov je realitní zprostředkovatel povinen vést záznamy ohledně identifikačních údajů o uschovateli a příjemci, výši uschovaných prostředků a měně, datu převzetí prostředků a době trvání úschovy, podmínkách pro uvolnění prostředků včetně způsobu doložení jejich splnění, označení účtů příjemců či datu vydání peněžních prostředků[20].
Při realizaci první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy je realitní zprostředkovatel povinen o této skutečnosti informovat obecní živnostenský úřad[21], který je pověřen kontrolou nad plněním výše uvedených povinností realitních zprostředkovatelů ohledně úschov[22]. V případě, že realitní zprostředkovatel poruší některou ze svých povinností ohledně úschov, je mu obecní živnostenský úřad[23] oprávněn udělit pokutu až do výše 500 tisíc Kč[24].
Snížení pojistných limitů na polovinu v určených případech
Zprostředkovatelům, kteří jsou na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s jinou právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, oprávněni poskytovat realitní zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové právnické osoby, se snižují minimální limity povinného pojistného plnění na polovinu, tedy na (i) 875 tis. Kč na jednu pojistnou událost a (ii) 1,750 mil. Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v 1 roce[25].
Takovýto zprostředkovatel je zároveň povinen zájemci na vyžádání předložit smlouvu uzavřenou s realitním zprostředkovatelem, jehož jménem, či s nezaměnitelným užitím jeho obchodního jména či obchodní značky, je oprávněn poskytovat realitní zprostředkování[26].
Prokazování odborné způsobilosti
Realitní zprostředkování je od 3. 3. 2020 zařazeno mezi vázané ohlašovací živnosti (doposud ohlašovací živnost volná). Kromě všeobecných podmínek provozování živnosti budou tedy realitní zprostředkovatelé muset splnit i požadavky na odbornou způsobilost, která se prokazuje dosaženým vzděláním, případně kombinací dosaženého vzdělání, absolvování odborného kursu, odborné zkoušky a/nebo praxe.
Původní návrh Zákona o realitním zprostředkování co do prokazování odborné způsobilosti byl v Poslanecké sněmovně rozšířen o další způsob – odborně způsobilý je nově také realitní zprostředkovatel s vysokoškolským vzděláním v bakalářském programu s min. 1 rokem praxe, který absolvoval mezinárodně uznávaný kurz dle § 60a zákona č. 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaný na státem akreditovaném ústavu.
Závěr
Tento příspěvek si nekladl za cíl pojmout Zákon o realitním zprostředkování v celé jeho materii. Jeho záměrem bylo jednak shrnout hlavní změny ve finálním schváleném znění publikovaném ve Sbírce zákonů oproti návrhu, který šel k projednání do Parlamentu ČR a který již byl podrobně v Právním prostoru popsán, a jednak upozornit na konkrétní data, do kterých musí být splněny ze strany realitních zprostředkovatelů určité povinnosti plynoucí ze Zákona o realitním zprostředkování tak, aby realitní zprostředkovatelé poskytovali své služby v souladu s tímto zákonem.
Věřme, že Zákon o realitním zprostředkování povede k zamýšlené kultivaci prostředí realitního zprostředkování na území České republiky s ohledem na evropské standardy.
[1] https://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/pripravovany-zakon-o-realitnim-zprostredkovani
[2] dva měsíce od nabytí účinnosti Zákona o realitním zprostředkování (§ 23 odst. 2 Zákona o realitním zprostředkování)
[3] § 7 odst. 4 Zákona o realitním zprostředkování
[4] šest měsíců od nabytí účinnosti Zákona o realitním zprostředkování (§ 25 odst. 1 Zákona o realitním zprostředkování)
[5] dva roky od nabytí účinnosti Zákona o realitním zprostředkování (§ 25 odst. 2 Zákona o realitním zprostředkování)
[6] § 21 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 21 odst. 1 písm. b) Zákona o realitním zprostředkování
[7] § 21 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 21 odst. 1 písm. c) Zákona o realitním zprostředkování
[8] § 63 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 63 odst. 1 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Živnostenský zákon“) (pro právnické osoby), resp. § 63 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 63 odst. 3 písm. b) Živnostenského zákona (pro fyzické osoby)
[9] § 62 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 62 odst. 1 písm. a) Živnostenského zákona
[10] § 22 Zákona o realitním zprostředkování
[11] § 64 odst. 1 Živnostenského zákona
[12] § 4 odst. 1 písm. a) Zákona o realitním zprostředkování
[13] § 4 odst. 2 Zákona o realitním zprostředkování
[14] § 4 odst. 2 písm. a) Zákona o realitním zprostředkování
[15] § 4 odst. 2 písm. b) Zákona o realitním zprostředkování
[16] § 4 odst. 2 písm. c) Zákona o realitním zprostředkování
[17] § 4 odst. 2 písm. d) Zákona o realitním zprostředkování
[18] § 4 odst. 3 Zákona o realitním zprostředkování
[19] § 4 odst. 5 Zákona o realitním zprostředkování
[20] § 4 odst. 2 písm. d) Zákona o realitním zprostředkování
[21] § 4 odst. 4 Zákona o realitním zprostředkování
[22] § 20 odst. 2 Zákona o realitním zprostředkování
[23] § 22 Zákona o realitním zprostředkování
[24] § 21 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 21 odst. 1 písm. a) Zákona o realitním zprostředkování
[25] § 7 odst. 5 ve spojení s § 7 odst. 1 Zákona o realitním zprostředkování
[26] § 8 odst. 2 ve spojení s § 7 odst. 5 Zákona o realitním zprostředkování
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




