Předváděcí akce v novém kabátu?
Římský filosof Seneca přišel na přelomu letopočtu s myšlenkou, že chybovat je lidské. Nabádal tím ke shovívavosti a toleranci před skupinou ohroženou sebou samými - homo sapiens. To ovšem netušil, že o dvacet století později budou na lidskosti druhých nelidsky cizopasit predátoři některých předváděcích akcí. V cestě za denním chlebem se zlatou kůrkou se střetl princip svobody podnikání a ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Zatímco spotřebitelův chybující rozum prohrává v bitvě s lákavou nabídkou dárku zdarma, výletu po okolí, diamantové karty či 90% slevy, podnikatelova lest vítězí nad jeho vlastním svědomím.
Význam ochrany spotřebitele si uvědomoval již J. F. Kennedy, když 15. března 1962 vystoupil na půdě Kongresu s projevem, v němž nastínil svoji vizi o základních právech spotřebitelů. Datum 15. března bylo o 21 let později vyhlášeno Mezinárodním dnem spotřebitelských práv. Aby ochrana spotřebitele nezůstala zapečetěna pouze v kalendáři, snaží se o její aktivní prosazování zákonodárci napříč kontinenty. Nejnovější národní legislativní změnu přinesl zákon č. 378/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Předváděcí akce systematicky spadají podle § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pod smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Není náhodou, že na ně podnikatelé nejčastěji lákají seniory. Člověku se vlivem stáří zhoršují kognitivní funkce. Chybování je nejen lidské, ba dokonce lidštější. V době, kdy byly formovány jejich mozkové struktury, potýkali se s nedostatkem zboží díky plánovanému hospodářství. Zvykli si nakupovat do zásob a slovy občanského zákoníku „brát se o vlastní štěstí“. Snadněji proto přistupují na hru o lákavou nabídku zboží či služeb, jejíž tvář se pyšní nálepkami „omezené množství“, „bonus“, „výhra platební karty“ či „jen pro vylosované“.
Ústavní soud na adresu předváděcích akcí dne 6. listopadu 2007 judikoval (spis. zn. II. ÚS 3/06), že mezi jejich typické znaky patří moment překvapení, psychologický nátlak, nedostatek času pro racionální zvážení nabídky či pocit vděčnosti za poskytnuté doprovodné služby. Z těchto důvodů zdůraznil potřebu vyrovnávání faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a zkušeným podnikatelem. Občanský zákoník proto zakotvil pro jeho ochranu zejména seznam povinně uváděných předsmluvních informací, požadavků na obsah smlouvy a právo na odstoupení.
Zákon o ochraně spotřebitele nově od 28. prosince 2015 rozšiřuje pravomoci České obchodní inspekce. Inspektor může pořizovat zvukové i obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Podnikatelé musí předem oznamovat inspekci cenu zboží a služeb, jež chtějí na předváděcích akcích prodávat. A totéž musí uvádět do pozvánek zasílaných spotřebitelům.
Tou nejvýznamnější legislativní změnou v oblasti spotřebitelských práv je zákaz vyžadování a přijímání plateb během konání předváděcí akce a 7 dnů po uzavření smlouvy. Ačkoliv se toto pravidlo může zdát jako efektivní, bylo zavedeno v rozporu s čl. 9 odst. 3 Směrnice o právech spotřebitelů. Ta na základě principu úplné harmonizace zakazuje členským státům zavádění nových pravidel pro inkasování plateb. Je tedy otázkou, jak dlouho bude trvat, než další novelizace dané pravidlo zruší. Navíc zakotvení zákazu nic nezmění na praktice přijímání peněz mimo dohled inspektorů, např. v prázdné místnosti, v autě nebo u spotřebitele doma.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se předváděcí akce převlékly do nového kabátu, obávám se, že se bude jednat pořád o tentýž. V lepším případě vyčištěný od drobných skvrnek zásahem zákonodárce. Většina podnikatelů bude nadále klamat svými agresivními praktikami spotřebitele, již se práva na odstoupení budou jen stěží dovolávat. Závěry o nehynoucí síle předváděcích akcí potvrdila také Česká obchodní inspekce v tiskové zprávě ze dne 4. března 2016. Celkové množství předváděcích akcí za rok 2015 sice oproti roku předešlému kleslo o třetinu (z 27 tisíc na 18), celkový počet odhalených porušení je však srovnatelný, a to 80,7 %.
Nadále se tak bohužel budeme setkávat s prodáváním bizarností za cenu 50 000 Kč, jako jsou hodinky určené k nošení na vnitřní plochu levé ruky, mající za cíl stimulaci bodu neiguant. Ptáte se proč? Protože vás prodejce v bílém plášti a stetoskopem kolem krku přesvědčí, že zatímco jsou červené krvinky mladého člověka záporně nabity a odpuzují se, Vaše staré jsou obaleny látkou, díky které se neodpuzují, ale shlukují. A vy přeci nechcete mít ucpané cévy, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Chcete? Nechcete?
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.



