Předváděcí akce v novém kabátu?
Římský filosof Seneca přišel na přelomu letopočtu s myšlenkou, že chybovat je lidské. Nabádal tím ke shovívavosti a toleranci před skupinou ohroženou sebou samými - homo sapiens. To ovšem netušil, že o dvacet století později budou na lidskosti druhých nelidsky cizopasit predátoři některých předváděcích akcí. V cestě za denním chlebem se zlatou kůrkou se střetl princip svobody podnikání a ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Zatímco spotřebitelův chybující rozum prohrává v bitvě s lákavou nabídkou dárku zdarma, výletu po okolí, diamantové karty či 90% slevy, podnikatelova lest vítězí nad jeho vlastním svědomím.
Význam ochrany spotřebitele si uvědomoval již J. F. Kennedy, když 15. března 1962 vystoupil na půdě Kongresu s projevem, v němž nastínil svoji vizi o základních právech spotřebitelů. Datum 15. března bylo o 21 let později vyhlášeno Mezinárodním dnem spotřebitelských práv. Aby ochrana spotřebitele nezůstala zapečetěna pouze v kalendáři, snaží se o její aktivní prosazování zákonodárci napříč kontinenty. Nejnovější národní legislativní změnu přinesl zákon č. 378/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Předváděcí akce systematicky spadají podle § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pod smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Není náhodou, že na ně podnikatelé nejčastěji lákají seniory. Člověku se vlivem stáří zhoršují kognitivní funkce. Chybování je nejen lidské, ba dokonce lidštější. V době, kdy byly formovány jejich mozkové struktury, potýkali se s nedostatkem zboží díky plánovanému hospodářství. Zvykli si nakupovat do zásob a slovy občanského zákoníku „brát se o vlastní štěstí“. Snadněji proto přistupují na hru o lákavou nabídku zboží či služeb, jejíž tvář se pyšní nálepkami „omezené množství“, „bonus“, „výhra platební karty“ či „jen pro vylosované“.
Ústavní soud na adresu předváděcích akcí dne 6. listopadu 2007 judikoval (spis. zn. II. ÚS 3/06), že mezi jejich typické znaky patří moment překvapení, psychologický nátlak, nedostatek času pro racionální zvážení nabídky či pocit vděčnosti za poskytnuté doprovodné služby. Z těchto důvodů zdůraznil potřebu vyrovnávání faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a zkušeným podnikatelem. Občanský zákoník proto zakotvil pro jeho ochranu zejména seznam povinně uváděných předsmluvních informací, požadavků na obsah smlouvy a právo na odstoupení.
Zákon o ochraně spotřebitele nově od 28. prosince 2015 rozšiřuje pravomoci České obchodní inspekce. Inspektor může pořizovat zvukové i obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Podnikatelé musí předem oznamovat inspekci cenu zboží a služeb, jež chtějí na předváděcích akcích prodávat. A totéž musí uvádět do pozvánek zasílaných spotřebitelům.
Tou nejvýznamnější legislativní změnou v oblasti spotřebitelských práv je zákaz vyžadování a přijímání plateb během konání předváděcí akce a 7 dnů po uzavření smlouvy. Ačkoliv se toto pravidlo může zdát jako efektivní, bylo zavedeno v rozporu s čl. 9 odst. 3 Směrnice o právech spotřebitelů. Ta na základě principu úplné harmonizace zakazuje členským státům zavádění nových pravidel pro inkasování plateb. Je tedy otázkou, jak dlouho bude trvat, než další novelizace dané pravidlo zruší. Navíc zakotvení zákazu nic nezmění na praktice přijímání peněz mimo dohled inspektorů, např. v prázdné místnosti, v autě nebo u spotřebitele doma.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se předváděcí akce převlékly do nového kabátu, obávám se, že se bude jednat pořád o tentýž. V lepším případě vyčištěný od drobných skvrnek zásahem zákonodárce. Většina podnikatelů bude nadále klamat svými agresivními praktikami spotřebitele, již se práva na odstoupení budou jen stěží dovolávat. Závěry o nehynoucí síle předváděcích akcí potvrdila také Česká obchodní inspekce v tiskové zprávě ze dne 4. března 2016. Celkové množství předváděcích akcí za rok 2015 sice oproti roku předešlému kleslo o třetinu (z 27 tisíc na 18), celkový počet odhalených porušení je však srovnatelný, a to 80,7 %.
Nadále se tak bohužel budeme setkávat s prodáváním bizarností za cenu 50 000 Kč, jako jsou hodinky určené k nošení na vnitřní plochu levé ruky, mající za cíl stimulaci bodu neiguant. Ptáte se proč? Protože vás prodejce v bílém plášti a stetoskopem kolem krku přesvědčí, že zatímco jsou červené krvinky mladého člověka záporně nabity a odpuzují se, Vaše staré jsou obaleny látkou, díky které se neodpuzují, ale shlukují. A vy přeci nechcete mít ucpané cévy, infarkt nebo mozkovou mrtvici. Chcete? Nechcete?
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.



