Odpovědnost pomocníka mimo plnění závazku
Pokud použiji při své činnosti pomocníka a ten způsobí někomu škodu, mám jako principál, tedy ten, kdo pomocníka použil, odpovědnost za pomocníka? Bude jeho pochybení přičteno mně?
Můj příspěvek byl, podobně jako příspěvky dalších kolegů na kongresu Právní prostor, také ovlivněn covidem. Když jsme jej plánovali na původní termín konání tohoto ročníku, šlo o velmi žhavé a aktuální téma, ke kterému ještě neexistovala judikatura, a proto bylo velmi dobré se tím zabývat.
V mezidobí se k tomu vyjádřily ty nejpovolanější soudy, tzn. jednak Nejvyšší soud a velmi krátce na to dokonce i Ústavní soud. Mám proto trochu obavy, aby můj příspěvek nebyl jaksi dvakrát nastavovaná kaše. Koneckonců i s Petrem Bezouškou jsme na toto téma měli jeden díl podcastu Judikatúra.
V České a slovenské společnosti pro deliktní právo a příbuzné obory, kde se setkávají lidé, kteří se zabývají deliktním právem a náhradou škody, jsme tomu věnovali jedno celé jednání. Poté jsme to na dalším jednání s kolegy z Nejvyššího soudu diskutovali, tedy už to jejich rozhodnutí (rozsudek ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021), takže to vypadá, že téma už není tak aktuální, jak bylo na začátku pandemie navrženo, nicméně má smysl se o něm stále bavit. A to ze dvou důvodů.
Zaprvé, jestli se nepletu, rozhodnutí Nejvyššího soudu ještě nebylo schváleno do sbírky na kolegiu, tzn. tam myslím, že je ta diskuse ještě čeká. Nejsem si tedy stoprocentně jistý, ale bylo to navrženo, tuším, už v lednu. A hlavně když se na to rozhodnutí podíváme, tak alespoň v té naší debatě ze začátku, než jsme začali diskutovat také s tvůrci toho rozhodnutí, nebylo úplně jasné, co se tím vlastně chce říci. Takže je dobré se na to rozhodnutí podívat, co nám vlastně přináší a jaké poselství, zejména pro řešení dalších případů, v něm můžeme najít.
V rámci tohoto příspěvku nechci předkládat banality a základní věci, ale pro vaše potřeby jsem do prezentace dal i samotnou textaci zákona, tedy těch nejvýznamnějších ustanovení, kde se nějakým způsobem odpovědnost za pomocníka upravuje.
Základní struktura úpravy odpovědnosti za pomocníka
§ 1935 (Odpovědnost za pomocníka při plnění dluhu)
Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.
Zákon89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
§ 1935
Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
