Nový právní rámec ochrany osobních údajů
Dne 27. 4. 2016 bylo na půdě Evropského parlamentu přijato nařízení, které zavádí nová, jednotná pravidla ochrany osobních údajů s platností ve všech státech Evropské unie, tzv. GDPR (2016/679). Současně byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, která nařízení doplňuje na úseku prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů týkajících se zpracování osobních údajů.
Ve srovnání se současnou právní úpravou obsaženou v zákoně o ochraně osobních údajů zavádí GDPR celou řadu nových pravidel. Správcům i zpracovatelům osobních údajů v této souvislosti sice přibude jistá administrativní zátěž, avšak za velký přínos nové úpravy obsažené v GDPR lze považovat zavedení jednotného pojmosloví, postupů a výkladů, včetně sjednocení povinností správců či zpracovatelů osobních údajů. Tato jednotnost by se měla projevit v následné jednodušší aplikaci i ve snadnější vymahatelnosti dodržování povinností zpracovatelů osobních údajů.
Subjektům údajů také přibude celá řada nových oprávnění. Kromě toho, že budou muset být o všech svých právech ze strany správců důkladně informováni, budou nově oprávněni například vznést námitku proti zpracování, kdy zpracovatel po takové námitce nebude moci údaje dále zpracovávat, nebude-li k tomu mít závažné, prokazatelné důvody, případně budou moci požádat správce o vysvětlení v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Další novinkou, kterou GDPR zavádí, je právo na tzv. přenositelnost osobních údajů od jednoho správce k druhému.
Orgánem dozoru nad dodržováním povinností v oblasti ochrany osobních údajů v České republice bude i nadále Úřad na ochranu osobních údajů.
Předmětné nařízení i směrnice vstoupí v účinnost 25. 5. 2018, přičemž oba dokumenty jsou členské státy povinny včlenit do právní úpravy do konce května 2018. Během přechodného období by měly všechny subjekty, kterých se nařízení týká, zrevidovat své informační systémy a prověřit správnost postupů nakládání s osobními údaji, případně tyto postupy přizpůsobit novým požadavkům. Rozhodně lze doporučit, aby byla revizi stávajících mechanismů věnovaná dostatečná pozornost, neboť GDPR zavádí možnost udělit subjektům za porušení povinnosti na úseku ochrany osobních údajů pokutu až do výše 20.000.000 eur.
Pokud se jedná o aplikaci nařízení a směrnice v českém právním prostředí, není dosud zřejmé, zda se zákonodárce nakonec přikloní ke zrušení stávajícího zákona o ochraně osobních údajů jako celku, případně zda se přikloní k tomu, že budou zrušeny a nahrazeny pouze jeho části.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




