Nový právní rámec ochrany osobních údajů
Dne 27. 4. 2016 bylo na půdě Evropského parlamentu přijato nařízení, které zavádí nová, jednotná pravidla ochrany osobních údajů s platností ve všech státech Evropské unie, tzv. GDPR (2016/679). Současně byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, která nařízení doplňuje na úseku prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů týkajících se zpracování osobních údajů.
Ve srovnání se současnou právní úpravou obsaženou v zákoně o ochraně osobních údajů zavádí GDPR celou řadu nových pravidel. Správcům i zpracovatelům osobních údajů v této souvislosti sice přibude jistá administrativní zátěž, avšak za velký přínos nové úpravy obsažené v GDPR lze považovat zavedení jednotného pojmosloví, postupů a výkladů, včetně sjednocení povinností správců či zpracovatelů osobních údajů. Tato jednotnost by se měla projevit v následné jednodušší aplikaci i ve snadnější vymahatelnosti dodržování povinností zpracovatelů osobních údajů.
Subjektům údajů také přibude celá řada nových oprávnění. Kromě toho, že budou muset být o všech svých právech ze strany správců důkladně informováni, budou nově oprávněni například vznést námitku proti zpracování, kdy zpracovatel po takové námitce nebude moci údaje dále zpracovávat, nebude-li k tomu mít závažné, prokazatelné důvody, případně budou moci požádat správce o vysvětlení v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Další novinkou, kterou GDPR zavádí, je právo na tzv. přenositelnost osobních údajů od jednoho správce k druhému.
Orgánem dozoru nad dodržováním povinností v oblasti ochrany osobních údajů v České republice bude i nadále Úřad na ochranu osobních údajů.
Předmětné nařízení i směrnice vstoupí v účinnost 25. 5. 2018, přičemž oba dokumenty jsou členské státy povinny včlenit do právní úpravy do konce května 2018. Během přechodného období by měly všechny subjekty, kterých se nařízení týká, zrevidovat své informační systémy a prověřit správnost postupů nakládání s osobními údaji, případně tyto postupy přizpůsobit novým požadavkům. Rozhodně lze doporučit, aby byla revizi stávajících mechanismů věnovaná dostatečná pozornost, neboť GDPR zavádí možnost udělit subjektům za porušení povinnosti na úseku ochrany osobních údajů pokutu až do výše 20.000.000 eur.
Pokud se jedná o aplikaci nařízení a směrnice v českém právním prostředí, není dosud zřejmé, zda se zákonodárce nakonec přikloní ke zrušení stávajícího zákona o ochraně osobních údajů jako celku, případně zda se přikloní k tomu, že budou zrušeny a nahrazeny pouze jeho části.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
