Nájemce má zákonný nárok na úrok z vratné kauce vůči pronajímateli: Druhá část – Praxe
Na základě rozboru právní úpravy, judikatury a komentářů bylo v předchozím teoretickém článku vyvozeno, že na kauci se pohlíží (nebo minimálně lze pohlížet) jako na dluh pronajímatele vůči nájemci, a to včetně souvisejícího úroku. V druhém (tj. praktickém) článku, nechť je teorie uvedena do praxe.
Předchozí článek, na který tento navazuje, naleznete zde.
Anonymizovaný praktický příklad
Jeden z autorů článku v září roku 2020 uzavřel jako nájemce s pronajímatelem nájemní smlouvu na byt s vratnou kaucí ve výši 36 000 Kč. Nájemní smlouva byla ukončena v říjnu roku 2022. Vznikl však spor o vrácení kauce, resp. o úroky plynoucí z kauce. Byť nebyly předmětné úroky sjednány v nájemní smlouvě, má i tak nájemce právo na úroky, na čemž se postupně obě strany shodly, nicméně pronajímatel původně nabízel úrokovou sazbu ve výši 0,08 % (sazba spořícího účtu), resp. ve výši 2,09 % (hypoteční sazba).
Nájemce však trval na zákonném úroku ve výši alespoň úroků požadovaných za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření nájemní smlouvy. Nájemce navrhl postup výpočtu úroku, jehož podoba je po dílčích připomínkách pronajímatele uvedena níže. Nutno podotknout, že v době předmětného sporu byla v provozu starší verze systému ARAD, jehož ukončení je naplánováno na 30. 6. 2023 – viz informace zde. Postup výpočtu však bude nyní modifikován, aby odpovídal nové verzi systému ARAD, spuštěné dne 16. 1. 2023:
http://www.cnb.cz -> Statistika -> ARAD – systém časových řad -> https://www.cnb.cz/arad/ -> Sestavy -> Statistická data -> Měnová a finanční statistika -> Úrokové sazby a objemy korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody -> Natavení parametrů sestavy: Měsíční; Úroková Sazba -> Nastavení časového parametru: od září 2020 do září 2020 -> Druhá položka: Domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu – celkem (%) = ke dni 30. 9. 2020 byla průměrná úroková sazba z nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů domácnostem 7,97 %
Nájemce a pronajímatel uzavřeli níže uvedenou dohodu:
Východiska
Z předloženého praktického textu, v návaznosti na předcházející teoretický text, vyplývá, že nájemce má nárok na zákonný úrok vůči pronajímateli ze složené vratné kauce, třebaže nebyl ujednán v nájemní smlouvě. Předmětný zákonný úrok však není rigorózně stanoven žádným právním předpisem, ale lze se k němu „dopracovat“ a vypočítat ho podle dat dostupných na internetových stránkách České národní banky.
Je namístě poznamenat, že nejde o žádný zcela nový objev, nicméně nárokování úroků z vratné kauce je nájemci řídce využívaný nástroj. Nájemce byl dle nájemní smlouvy povinen složit kauci ve výši 36 000 Kč, s nimiž nemohl disponovat a tyto finanční prostředky byly znehodnoceny vysokou mírou inflace. Pronajímatel mohl stanovit kauci nižší, nebo v průběhu času kauci výrazně snížit či vrátit. Po několika měsících bylo evidentní, že nájemce platí nájem řádně a včas. Rovněž při kontrolách objektu pronajímatelem, byl tento srozuměn, že nájemce byt udržuje s péčí řádného hospodáře. Setrvání u takto vysoké kauce bylo tedy bezdůvodné.
Dlužno poznamenat, že pronajímatel, odkazujíce na vysokou míru inflace, v průběhu času nájemné zvýšil, ale inflaci již nezohlednil opačným směrem, tj. vůči zadržované kauci. Uvedený stav byl však narovnán při ukončení nájmu, a to dohodou obsahující ustanovení o úrocích plynoucích z kauce. Cílem předložených textů bylo všeobecně upozornit nájemce i pronajímatele na předmětnou problematiku.
Autoři předloženého článku jsou státními zaměstnanci vykonávajícími státní službu ve Finanční správě ČR. Veškeré zde uvedené poznámky, vyjádření, komentáře, prohlášení, stanoviska a návrhy autorů jsou pouze jejich osobní, jakožto fyzických osob a v žádném případě nejsou projevem vůle Finanční správy ČR. Autoři publikují nezávisle svým jménem a na svoji odpovědnost.
Další články
Jak (ne)psat závěť: Nejčastější chyby, které mohou zneplatnit vaši poslední vůli
Otázka závěti se často otevře ve chvíli, kdy rodina začne řešit dlouhodobou péči o blízkého nebo se jeho zdravotní stav postupně mění. Může to být vhodná příležitost, aby člověk v klidu zvážil, zda jeho dosavadní pořízení pro případ smrti stále odpovídá jeho přání. O obsahu závěti však vždy rozhoduje pouze zůstavitel; úkolem blízkých může být organizační podpora, nikoli nahrazování jeho vůle.
Digitální zaměstnanec po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita?
Zaměstnanec může odejít z firmy během jediného dne, jeho pracovní způsob v ní však může zůstat na neurčito. Umělá inteligence dokáže převzít jeho slovník, rozhodovací postupy, hlas i způsob jednání s klienty. Z těchto prvků pak vznikne nástroj, který pracuje dál bez něj.
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.



