Poté by následovala výměna několika e-mailových zpráv, ve kterých by si strany upřesnily předmět, cenu a vedlejší náležitosti, jako jsou podmínky a doba dodání. Mnohé možná překvapí, že už po výměně těchto několika málo e-mailových zpráv může vzniknout právoplatná smlouva, a to přestože ani elektronicky neexistuje žádný dokument pojmenovaný jako "Smlouva" a už vůbec nedošlo k podpisu podobné listiny.
Jak je to možné? Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v § 559 uvádí, že právní jednání je možné činit v jakékoliv formě, není-li volba formy vyloučena zákonem či jiným ujednáním. Hovoří se o takzvané bezformálnosti právních jednání, která podtrhuje obecnou zásadu autonomie vůle stran.
V tomto článku se chci zaměřit především na právní jednání, která nevyžadují písemnou formu, ačkoliv lze bezesporu pomocí e-mailové zprávy s elektronickým podpisem naplnit i požadavek písemné formy. Chci upozornit na to, že i pouhá e-mailová komunikace bez podpisů může strany zavazovat stejně jako písemná smlouva a určovat jim tak práva a povinnosti.
Aby bylo právní jednání platné, nelze samozřejmě opomenout základní náležitosti, jakými jsou vážná, dostatečně srozumitelná a určitá vůle jednající osoby. Jednání musí činit svéprávná osoba se svobodnou vůlí prostou omylu a nesmíme zapomenout, že předmět právního jednání musí být možný a dovolený. E-mailová komunikace s nájemným vrahem tedy nebude považována za platné právní jednání, přestože by naplňovala ostatní náležitosti.
V § 1725 OZ je ustanoveno základní smluvní pravidlo, které říká, že je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.
Typicky může být e-mailovou komunikací uzavřena smlouva o dílo, kterou lze uzavřít jak písemnou, tak i ústní formou. Pokud se jedna ze stran zavazuje provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu, vzniká smlouva o dílo a stranám vznikají práva a povinnosti uvedené v § 2586 a násl. občanského zákoníku. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo je tedy vymezení díla, které se zhotovitel zavazuje pro objednatele zhotovit, a určení ceny, kterou se objednatel zavazuje za dílo zaplatit.
Strany jsou samozřejmě vázány také předsmluvní odpovědností. Nesmí například vyzradit důvěrné informace získané prostřednictvím e-mailových zpráv nebo si uzavření smlouvy rozmyslet tzv. za pět minut dvanáct.
Teoreticky tedy stačí ke vzniku smlouvy o dílo celkem tři jednoduché e-mailové zprávy. První, ve které objednatel projeví zájem (viz výše). Druhá, ve které zhotovitel popíše nabídku, navrhne cenu a dobu dodání. A konečně třetí zpráva, ve které objednatel vše potvrdí. A smlouva o dílo je na světě i se všemi jejími právními důsledky. Advokátní kanceláře pak mohou překypovat klienty, kteří budou zarytě přesvědčeni, že přece nejsou ničím vázáni, protože žádnou smlouvu nikdy neuzavřeli!
Závěrem lze doporučit s ohledem na právní jistotu vždy uzavřít onen dokument s názvem "Smlouva“, ve kterém si strany jasně sjednají svá práva a povinnosti. Smlouva také může sloužit jako preventivní nástroj, díky kterému si strany uvědomí závažnost svého právního jednání a dobře si rozmyslí, k čemu se chtějí zavázat. Není od věci v této smlouvě vyloučit jakákoliv ujednání učiněná prostřednictvím e-mailové komunikace.
Diskuze k článku ()