Licenční smlouva: co to je a kdy se hodí ji mít?
Poskytování software. Tvorba loga. Překlad knihy. Využití hudby či fotografií. Ať už v těchto situacích stojíte na straně tvůrce nebo někoho, kdo chce naopak výtvor využít, dost možná narazíte na licenční smlouvu. V tomto článku se dozvíte, co to vlastně licence je, kdy se vám může hodit a co všechno může licenční smlouva obsahovat.
Když kupujete mobil, dům nebo třeba zeleninu, získáváte kromě samotné věci i určitá práva. Těmi jsou právo věc držet, užívat, zničit, opustit, nakládat s ní či si přisvojit její plody a užitky. Díky tomu můžete mobil prodat někomu jinému, dům přestavět podle svého vkusu a zeleninu sníst.
Existují ale i věci, u kterých takto široká práva na jinou osobu převést nemůžete nebo nechcete, jako například píseň, film, počítačový program nebo logo. Nebo minimálně práva poskytovaná k těmto svým výtvorům chcete upřesnit. Právě v těchto případech se použije licence, tedy oprávnění vykonávat právo užít dílo namísto vlastníka tohoto práva nebo spolu s ním. Abyste udělili nebo získali licenci k výkonu práva užít dílo, nejčastěji uzavřete licenční smlouvu.
Co se licencuje a kdo licenční smlouvu využije?
Licencují se tzv. práva duševního vlastnictví. Jedná se o:
- práva autora k autorským dílům (například použití obrazu v knize, přidání básně do sbírky nebo užívání počítačového programu),
- práva umělce k jeho výkonu (například k tanci či zpěvu),
- práva pořizovatele záznamu k jeho zvukovému nebo zvukově-obrazovému záznamu (například k použití filmu),
- práva k rozhlasovému a televiznímu vysílání (například k záznamu vysílaného koncertu) a
- práva k průmyslovému vlastnictví (třeba k použití cizího loga chráněného jako ochranná známka).
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
