Licenční smlouva: co to je a kdy se hodí ji mít?
Poskytování software. Tvorba loga. Překlad knihy. Využití hudby či fotografií. Ať už v těchto situacích stojíte na straně tvůrce nebo někoho, kdo chce naopak výtvor využít, dost možná narazíte na licenční smlouvu. V tomto článku se dozvíte, co to vlastně licence je, kdy se vám může hodit a co všechno může licenční smlouva obsahovat.
Když kupujete mobil, dům nebo třeba zeleninu, získáváte kromě samotné věci i určitá práva. Těmi jsou právo věc držet, užívat, zničit, opustit, nakládat s ní či si přisvojit její plody a užitky. Díky tomu můžete mobil prodat někomu jinému, dům přestavět podle svého vkusu a zeleninu sníst.
Existují ale i věci, u kterých takto široká práva na jinou osobu převést nemůžete nebo nechcete, jako například píseň, film, počítačový program nebo logo. Nebo minimálně práva poskytovaná k těmto svým výtvorům chcete upřesnit. Právě v těchto případech se použije licence, tedy oprávnění vykonávat právo užít dílo namísto vlastníka tohoto práva nebo spolu s ním. Abyste udělili nebo získali licenci k výkonu práva užít dílo, nejčastěji uzavřete licenční smlouvu.
Co se licencuje a kdo licenční smlouvu využije?
Licencují se tzv. práva duševního vlastnictví. Jedná se o:
- práva autora k autorským dílům (například použití obrazu v knize, přidání básně do sbírky nebo užívání počítačového programu),
- práva umělce k jeho výkonu (například k tanci či zpěvu),
- práva pořizovatele záznamu k jeho zvukovému nebo zvukově-obrazovému záznamu (například k použití filmu),
- práva k rozhlasovému a televiznímu vysílání (například k záznamu vysílaného koncertu) a
- práva k průmyslovému vlastnictví (třeba k použití cizího loga chráněného jako ochranná známka).
Jaké existují druhy licencí?
Existuje několik druhů licencí. Když pomineme tzv. zákonné licence uvedené přímo v autorském zákoně (např. úřední a zpravodajskou licenci), je možné rozlišovat v prvé řadě licenci úplatnou a bezúplatnou (poskytnutou zdarma).
Dále rozlišujeme licenci výhradní a nevýhradní. Ta výhradní omezuje vlastníka původního práva (autora, umělce, pořizovatele záznamu…) v poskytnutí licence dalším osobám a běžně i v tom, aby předmět licence užíval on sám. V případě nevýhradní licence může autor, umělec atd. nabízet licenci neomezenému počtu osob i dílo sám užívat. Například počítačový program může užívat každý, kdo si ho koupí, autor může těchto licencí k jednomu programu poskytnout neomezené množství. Jestli vybrat výhradní nebo nevýhradní licenci záleží na konkrétní situaci. Výhradní se použije logicky zejména v situacích, kdy jde o originální výtvor na míru objednatele nebo si objednatel chce zajistit exkluzivitu. Nevýhradní zase v situaci, kdy autor chce svůj výtvor sám dále užívat nebo licencovat.
Licence může být také omezená, například časově (na dobu určitou), místně (na území ČR, Evropy apod.), rozsahově nebo množstevně (např. jen na určitý počet kopií). Omezením rozsahu může být držitel licence například omezen v úpravách díla, vytváření odvozených děl nebo mu můžou velmi specificky být vymezeny hranice užívání. Pokud mají strany zájem neomezovat rozsah licence, většinou se sjednává „pro všechny známé způsoby užití“.
Zajímavá může být otázka časového určení. Pokud má být licence poskytnuta na neomezenou dobu, je vhodnější, než uvedení formulky „na dobu neurčitou“ uvést, že licence je poskytnuta „na dobu trvání majetkových práv autora k dílu“. Ta trvají po dobu života autora a určitý počet let po jeho smrti (běžně 70 let). Touto úpravou předejdete možnosti výpovědi licenční smlouvy, která u „doby neurčité“ ze zákona vzniká (§ 1999 občanského zákoníku).
Uzavření licenční smlouvy
Nejlepší způsob uzavření licenční smlouvy je písemný, kdy si strany mohou dohodnout podmínky dle svých potřeb a díky písemné formě mají do budoucna potvrzený rozsah licence.
Existují i speciální způsoby uzavírání licenční smlouvy, které jsou typické například pro software. Jedná se o click wrap (odsouhlasení licence kliknutím při instalaci) nebo browse wrap (odsouhlasení licenčních podmínek na prohlížeči před stažením software). V minulosti bychom mohli dodat i shrink wrap (přijetí licence protržením obalu programu), což je už dnes však prakticky věcí historie.
Co je potřeba k vytvoření licenční smlouvy?
Pokud od nás budete chtít vytvořit licenční smlouvu, budeme zejména potřebovat vědět:
- kdo bude poskytovatelem licence (tj. kdo je autorem knihy nebo skladby nebo například držitelem práv k software),
- kdo bude nabyvatelem licence,
- popis díla, které bude licencováno (např. o jaký software se jedná; jestli jde o celou knihu, nebo jen jednu báseň),
- jaké mají být podmínky licence (jestli má být omezena místně, časově, množstvím nebo rozsahem; jestli se bude jednat o výhradní nebo nevýhradní licenci; jestli je možné udělovat podlicence; jestli musí nabyvatel licence uvádět jméno autora),
- cenu za poskytnutí licence, nebo jestli bude poskytnuta zdarma.
<img src=“/api/s3/file/media/uploaded-files/1667894765956.jpeg” alt=“Obsah obrázku text
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



