Jak předcházet podvodům s nemovitostmi?
Katastr nemovitostí, jako veřejně přístupný seznam, může velmi snadno svádět k podvodům. Pachatel padělá podpis na smlouvě, která následně slouží jako vkladová listina pro zápis jeho vlastnického práva do katastru.
Velmi často se pak takový podvodný nabyvatel, kterému z nedostatku dobré víry nemůže svědčit vlastnické právo, snaží rychle převést získané nemovitosti na třetí osobu, která o podvodu nemá ani tušení. Předpisy upravující řízení před katastrálními úřady sice pamatují i na ochranu vlastníka zapsaného v katastru, kterému dávají jednak dvacetidenní lhůtu od podání návrhu na vklad, aby mohl namítat, že s právě zahájeným vkladovým řízením vlastně nemá nic co do činění, a současně ukládají katastrálním úřadům o zahájení vkladového řízení vlastníka informovat, nicméně, taková úprava nemusí být vždy dostačující.
Nutně tedy vyvstává otázka, zda existuje nějaký jiný způsob, jak se před těmito podvody chránit. A právě pro tyto případy nabízí katastr speciální službu: hlídacího psa.
Hlídací pes, neboli služba „sledování změn“, je zakotvena již v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a právě díky ní je uživatel okamžitě informován o změnách u sledovaných nemovitostí.[1] Změnou se přitom rozumí zaplombování (upozornění, že jsou právní vztahy dotčeny změnou), provedení vkladu, provedení záznamu i zápis poznámky. Upozornění o změně obdrží uživatel způsobem, který si zvolí: SMS zprávou, e-mailem nebo datovou schránkou. Je také možné odebírat zprávy o změně pomocí webové služby v XML formátu, to je však využívané primárně osobami, které mají zapsané věcné právo k velkému počtu nemovitostí – což mohou být například různé úvěrující společnosti. Pomocí služby jsou také zasílány provozní zprávy, které se týkají uživatelského účtu a jeho správy.
Možnosti zřízení služby jsou dohromady tři:
- online přes webové stránky Státní správy zeměměřičství a katastru;
- osobně, tedy vyplněním papírové žádosti na katastrálním úřadu; anebo
- zasláním žádosti datovou schránkou.
Při zřizování této služby musí vždy žádající osoba prokázat svoji identitu:
- na internetu pomocí portálu identitaobcana.cz (případně datovou schránkou, má-li žadatel datovou schránku zřízenu); nebo
- osobně dokladem totožnosti;
- a v případě zaslání přes poštovní služby žádostí s úředně ověřeným podpisem.
Uživatel musí za službu zaplatit, pokud ji chce zřídit maximálně ke dvaceti nemovitostem, platí za její aktivaci poplatek 200 Kč. Při dvaceti jedna a více nemovitostech uhradí uživatel za každou 10 Kč, maximální výše úplaty činí 500 000 Kč.
Zřízení služby sledování změn je zcela jistě vhodné, v dnešní době vzhledem ke stále vzrůstající originalitě podvodníků dokonce nutné. Službu lze zřídit velmi jednoduše a rychle, poplatek není příliš vysoký, zřízení služby lze proto jenom doporučit.
[1] Státní správa zeměměřičství a katastru: Základní informace o Službě sledování změn, dostupné online z: ČÚZK - Základní informace o Službě sledování změn (cuzk.cz)
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



