Jak předcházet podvodům s nemovitostmi?
Katastr nemovitostí, jako veřejně přístupný seznam, může velmi snadno svádět k podvodům. Pachatel padělá podpis na smlouvě, která následně slouží jako vkladová listina pro zápis jeho vlastnického práva do katastru.
Velmi často se pak takový podvodný nabyvatel, kterému z nedostatku dobré víry nemůže svědčit vlastnické právo, snaží rychle převést získané nemovitosti na třetí osobu, která o podvodu nemá ani tušení. Předpisy upravující řízení před katastrálními úřady sice pamatují i na ochranu vlastníka zapsaného v katastru, kterému dávají jednak dvacetidenní lhůtu od podání návrhu na vklad, aby mohl namítat, že s právě zahájeným vkladovým řízením vlastně nemá nic co do činění, a současně ukládají katastrálním úřadům o zahájení vkladového řízení vlastníka informovat, nicméně, taková úprava nemusí být vždy dostačující.
Nutně tedy vyvstává otázka, zda existuje nějaký jiný způsob, jak se před těmito podvody chránit. A právě pro tyto případy nabízí katastr speciální službu: hlídacího psa.
Hlídací pes, neboli služba „sledování změn“, je zakotvena již v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a právě díky ní je uživatel okamžitě informován o změnách u sledovaných nemovitostí.[1] Změnou se přitom rozumí zaplombování (upozornění, že jsou právní vztahy dotčeny změnou), provedení vkladu, provedení záznamu i zápis poznámky. Upozornění o změně obdrží uživatel způsobem, který si zvolí: SMS zprávou, e-mailem nebo datovou schránkou. Je také možné odebírat zprávy o změně pomocí webové služby v XML formátu, to je však využívané primárně osobami, které mají zapsané věcné právo k velkému počtu nemovitostí – což mohou být například různé úvěrující společnosti. Pomocí služby jsou také zasílány provozní zprávy, které se týkají uživatelského účtu a jeho správy.
Možnosti zřízení služby jsou dohromady tři:
- online přes webové stránky Státní správy zeměměřičství a katastru;
- osobně, tedy vyplněním papírové žádosti na katastrálním úřadu; anebo
- zasláním žádosti datovou schránkou.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



