Česko-německé zakázky ve stavebnictví – 3. díl

V předcházejícím dílu jsem vysvětlil rozdíly mezi dvěma právními režimy, kterými se zpravidla řídí stavební zakázky prováděné na území Německa - německý občanský zákoník, Bürgerliches Gesetzbuch („BGB“) a vzorové zadávací podmínky, Vergabe- und Vertragsordnung für Baulesitungen, Teil B – Allgemeine Vetragsbedingungen für die Ausführung von Baulesitungen („VOB/B“),

Dnes se zaměříme na vady díla a práva z vadného plnění dle BGB a VOB/B.

Vady díla

Pojem „vady díla“, ať již se jedná o vady faktické či právní, upravuje § 633 BGB.

Co se týká faktických vad při provádění smlouvy o dílo ve stavebnictví, nejčastěji se setkáme se dvěma druhy vad – vady materiálu a vady pracovního postupu.

V první řadě je třeba si říci, kdo vlastně má dodávat materiál na danou stavební zakázku. Není-li stanoveno jinak, je to úkol zhotovitele, avšak z dohody stran či z obchodních zvyklostí může vyplývat, že materiál má dodat objednatel a připravit ho zhotoviteli na místo plnění zakázky. V takovém případě si zhotovitel musí dát pozor na to, že pokud by materiál dodaný objednatelem byl vadný, musí tuto nevhodnost notifikovat, např. poznámkou zapsanou do „Materialliste“ (§ 645 BGB), a pokud objednatel i přesto trvá na zhotovení díla za pomoci takového materiálu, případnou odpovědnost za škodu nese objednatel. Zhotovitel má v takovém případě nárok na odměnu za provedení díla, navíc se mu prodlužuje doba plnění díla, neboť platí, že ocitne-li se věřitel (zde objednatel, který má dodat materiál) v prodlení se součinností v podobě dodání řádného materiálu, nemůže zpravidla být v prodlení zároveň dlužník (zde zhotovitel, který má z takového materiálu stavět) – srov. § 300, 645 BGB, § 642 odst. 1 BGB.

Co se týká faktických vad spočívajících v nesprávném postupu při provádění prací, resp. v tom, že zhotovitel jako odborník neodhalí, že objednatelem dodaná projektová dokumentace je vadná, pak lze objednateli pro účely vymáhání práv z vadného plnění doporučit, aby do smlouvy o dílo zakotvil klauzuli o tom, že zhotovitel byl před podpisem smlouvy seznámen s veškerými podklady (projektová dokumentace, územní rozhodnutí, stavební povolení, atest materiálů, specifikace materiálu vč. rozměrů, souhlas bytového společenství s provedením změny na společné části domu a pozemku apod.) a že na základě těchto podkladů zhotoviteli nebrání nic před rádným provedením díla.

Nároky z vadného plnění

Na nároky objednatele z vadného plnění smlouvy o dílo se vztahují přiměřeně ustanovení o kupní smlouvě (§ 634 BGB, § 650, § 434 an. BGB).

Výrazným rozdílem mezi oběma smluvními režimy je, že pakliže objednatel vyžaduje u odstranitelné vady „Nacherfüllung“ (§ 634 bod 1, § 635 BGB), tj. opravu či doplnění dosavadního díla nebo vytvoření díla nového, v režimu smlouvy o dílo spočívá právo volby mezi těmito dvěma nároky v rukou dlužníka – zhotovitele, zatímco u kupní smlouvy toto právo náleží věřiteli – kupujícímu.

Pakliže vada není odstranitelná, zhotovitel ji odmítne výslovně či konkludentně odstranit, jeho pokus o odstranění vady je neúspěšný anebo po zhotoviteli nelze spravedlivě požadovat odstranění díla kvůli nutnosti vynaložit nepřiměřeně vysoké náklady (§ 439 odst. 4 BGB), může si objednatel vybrat, zda uplatní nárok na přiměřenou slevu z ceny díla (Minderung - § 634 bod 3, § 638, § 650, § 441 BGB), anebo zda od smlouvy odstoupí (§ 323, § 634 bod 3, § 650, § 440 BGB). Pakliže vada odstranitelná je, avšak zhotovitel ji k výzvě objednatele neodstranil, zhotovitel má ještě možnost opravu provést sám na náklady zhotovitele (Selbstvornahme).

Uplatnění slevy z ceny díla je technicky asi nejsnadněji proveditelné, avšak praktické z hlediska objednatele je zejména tehdy, pokud daná vada nebrání běžnému užívání věci (např. estetická vada, anebo vada způsobená tím, že dílo bylo provedeno v rozporu s projektem, avšak i přesto jej lze řádně užívat). Otázkou je samozřejmě je otázka jejího vyčíslení. Pokud se strany na výši slevy shodnou, může objednatel pohledávku na tuto slevu započíst oproti pohledávce zhotovitele na odměnu za dílo.

Pokud vadu odstranit nelze, zhotovitel výslovně či konkludentně odmítl provést odstranění vady, provedení odstranění vady po něm nelze rozumně požadovat z důvodu neúčelně vysokých nákladů na opravu nebo se mu oprava vady nepovedla ani na druhý pokus a zároveň se objednatel rozhodně nepožadovat slevu z ceny díla, může objednatel od smlouvy odstoupit (§ 323, § 634 bod 3, § 650, § 440 BGB), čímž smlouva zanikne ex tunc (od počátku). U stavebních děl bývá zpravidla problémem, že vydání zabudovaného díla v rámci vzájemného vydání bezdůvodného obohacení již není možné, tudíž je zpravidla nezbytné zpracovat znalecký posudek, díky němuž mohou obě strany porovnat částku, kterou objednatel zaplatil zhotoviteli za zhotovení díla a kterou by měl zhotovitel objednateli vrátit, s částkou, kterou má objednatel uhradit zhotoviteli v důsledku zhodnocení jeho majetku. V tomto režimu (bezesmluvním) se přitom vychází z obvyklých tržních cen.

Z důvodu nepraktičnosti odstoupení od smlouvy o dílo na stavební zakázky umožňuje VOB/B v obdobných situacích pouze výpověď smlouvy, která má účinnost ex nunc (do budoucna), aniž by si strany musely vypořádávat bezdůvodné obohacení vyčíslené znaleckým posudkem podle obvyklých tržních cen. Při vyčíslení odměny zhotovitele za dosavadní plnění se tak vychází ze smluvně sjednaných jednotkových cen (§ 9 odst. 3 VOB/B), nikoli z obvyklých tržních cen (resp. výše zhodnocení majetku objednatele).

Nad rámec výše uvedeného zůstává nedotčen nárok objednatele na náhradu škody z důvodu porušení smluvní povinnosti k řádnému provádění díla, přičemž v německém právu je třeba myslet na to, že smluvní odpovědnost za škodu (a koneckonců i deliktní odpovědnost za škodu) je založena vždy na zavinění škůdce (§ 280 odst. 1 věta druhá BGB), přičemž zavinění škůdce (dlužníka) ve formě nedbalosti se presumuje. To je rozdíl oproti české úpravě, v níž odpovědnost za porušení smlouvy je v zásadě objektivní s možností liberace a odpovědnost za delikt je v zásadě subjektivní s výjimkami zakotvujícími objektivní odpovědnost.

Stranou nelze ponechat ani oprávnění objednatele kdykoli před dokončením díla (tj. před protokolárním předáním a převzetím díla, příp. před vznikem fikce převzetí díla) smlouvu vypovědět, a to bez uvedení důvodu (§ 648 BGB, § 8 odst. 1 bod 1 VOB/B), tedy aniž by zhotovitel musel porušit svou povinnost ze smlouvy. Zhotoviteli v takovém případě náleží nárok na plnou odměnu, avšak musí si zároveň započíst to, co ušetřil v důsledku toho, že došlo k předčasné výpovědi smlouvy (§ 648 BGB, § 8 odst. 1 bod 2 VOB/B).

Konečně zmíníme tak často problematické odstranění vad svépomocí ze strany objednatele, pakliže zhotovitel vadu neodstraní a tato vada brání běžnému užívání věci. Německá úprava tzv. „Selbstvornahme“ v § 637 BGB stanoví, že objednatel může kvůli výskytu vady po marném uplynutí lhůty k nápravě poskytnuté zhotoviteli vadu odstranit svépomocí (či prostřednictvím třetí osoby) a požadovat po zhotoviteli náhradu vynaložených nákladů.

Zde je nezbytné dát pozor na několik věcí. Zaprvé, ze strany zhotovitele se musí jednat o vady, nikoli o prodlení (v případě prodlení zhotovitele může objednatel požadovat náhradu škody či smluvní pokutu, pokud byla sjednána, avšak ne Selbtsvornahme).

Zadruhé, objednatel musí zhotovitele nejprve vyzvat a dát mu možnost k nápravě. Bez této výzvy s dodatečnou přiměřenou lhůtou lze k Selbstvornahme přistoupit pouze tehdy, pokud opravu díla nelze po zhotoviteli spravedlivě požadovat (např. kvůli neúměrně vysokým nákladům - § 637 odst. 2 BGB) nebo pokud zhotovitel opravu odmítne provést či jsou dány „zvláštní okolnosti“, pro které nelze po objednateli požadovat, aby vyčkával zhotoviteli s druhým pokusem (§ 323 odst. 2, § 637 odst. 2, § 650 BGB). V rámci náhrady nákladů vynaložených na opravu svépomocí lze za účelně vynaložené náklady považovat i náklady na znalecký posudek či provedení zkoušky opraveného díla. Přikročí-li objednatel k opravě vad svépomocí, může po zhotoviteli požadovat zálohu na náklady na toto odstranění, a to i ve formě tzv. zádržného, nikoli však ve výši přesahující dvojnásobek očekávaných nákladů na opravu.

V režimu BGB může objednatel tento postup aplikovat po celou dobu provádění díla až do jeho finálního provedení, resp. do výpovědi či odstoupení od smlouvy.

Naproti tomu v režimu VOB/B je oprava vad svépomocí přípustná pouze po učiněné výpovědi z důvodu porušení smluvní povinnosti zhotovitele (!). Neplní-li zhotovitel řádně a včas, musí mu tedy objednatel dát výzvu k opravě vady s dodatečnou přiměřenou lhůtou s upozorněním na výpověď smlouvy (§ 4 odst. 7 VOB/B). Až když se objednatel po uplynutí této lhůty rozhodne k výpovědi smlouvy (§ 8 odst. 3 bod 1 VOB/B), může provést opravu vad svépomocí a po zhotoviteli nárokovat náhradu účelně vynaložených výdajů (§ 8 odst. 3 bod 2 VOB/B). Pokud tedy objednatel provede opravu svépomocí před doručením výpovědi anebo pokud nevyzve zhotovitele k dodatečné opravě, nemůže po zhotoviteli nárokovat náklady, které vynaložil na opravu svépomocí, zpravidla odměnu třetí osoby – jiné stavební společnosti.