Unikátní pohled renomovaných odborníků na problematiku evropského práva a také oblast práva mezinárodního. Články kladou důraz na souvislosti mezinárodního práva a českého právního řádu.
Předmětem rozhodování před Soudním dvorem Evropské unie a Nejvyšším správním soudem ČR byly dva různé případy posuzování pravděpodobnosti záměny mezi ochrannými známkami.
EAA neboli Jednotný Evropský akt Přístupnost (EAA), (angl. European Accessibility Act – EAA) je směrnice Evropské unie, která zavazuje všechny digitální produkty a služby (webové stránky, mobilní aplikace atd.), které jsou určeny pro zákazníky v EU, aby splňovaly určité standardy přístupnosti.
Ústavní soud se ve svém – pro mnohé zásadním – nálezu ze dne 4. března 2025, sp. zn. I. ÚS 2293/23, zabýval otázkou, zda je nevyplacení úroku v případě vrácení cla vybraného v rozporu s právem EU za současného odkazu na možnost uplatnit nárok na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., ústavně konformní.
Soudní dvůr nařídil Evropské komisi odškodnit německého občana za škodu způsobenou porušením předpisů o ochraně osobních údajů. Jednalo se o přenos dat do USA prostřednictvím webových stránek Komise pro „Konferenci o budoucnosti Evropy“.
Expanze lidstva do vesmíru s sebou přináší nové právní výzvy, trestní právo nevyjímaje. S rozvojem vesmírného turismu a budoucím osídlováním vesmíru vyvstávají klíčové otázky: Jaká jsou rizika trestné činnosti vesmírných turistů a osídlenců? Jak lze v prostředí bez tradičních právních institucí vynucovat právo?
Evropské úřady pro ochranu osobních údajů kontrolovaly, jak správci plní povinnosti při vyřizování žádostí o přístup k osobním datům. Úřady identifikovaly sedm typických chyb. Které to jsou a jak se jim vyhnout?
Jste výrobcem, dodavatelem, distributorem nebo e-shopařem a zaměřujete se na spotřebitele v EU? Pak byste měli reagovat na nové povinnosti, které pro vás začaly už od prosince platit.
Zaměstnavatelé se při zpracování osobních údajů pravidelně dopouštějí chyb, které mohou vést k právním problémům i pokutám. V tomto článku si představíme ty nejčastější chyby a poradíme vám, jak se jim vyhnout.
V říjnu 2024 přijala Evropská unie nový balíček legislativních opatření, jehož cílem je zásadní modernizace ochrany průmyslových vzorů v EU. Tento „designový balíček“ zahrnuje nové nařízení a směrnici, které nejen aktualizují terminologii, ale také mění samotný přístup k ochraně průmyslových vzorů. Reformy mají přinést zjednodušení a zrychlení registračního procesu, větší právní jistotu a reagují na výzvy spojené s 3D tiskem, umělou inteligencí a digitální transformací. Co nás tedy čeká?
Zeměpisná označení nejsou jen byrokratickým termínem – chrání unikátní potraviny, vína a lihoviny, které svou kvalitou a pověstí vynikají díky místu, odkud pocházejí. Tato označení se stala synonymem pro důvěryhodnost a originalitu, ať už jde o sýry z horských oblastí nebo vína z tradičních vinařských regionů. Rok 2024 přinesl důležité změny, které ovlivnily pravidla v celé EU, s důrazem na ekologické postupy a online prodej. Zajímá vás, jak mohou zeměpisná označení posílit Vaši značku a jak mohou spotřebitelé lépe rozeznat kvalitu? Čtěte dál!
Od 13. prosince 2024 platí v celé Evropské unii nové nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), které má za cíl zvýšit bezpečnost výrobků na trhu a lépe chránit spotřebitele, jakož i zajistit rovné podmínky pro podniky. Toto nařízení nahrazuje starší Směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a reaguje na nové výzvy spojené s globalizací, digitalizací a moderními obchodními modely.
Mezinárodní obchod s sebou přináší nejen příležitosti, ale i řadu právních rizik, jejichž opomenutí může mít vážné následky. Nesprávná interpretace právních dokumentů, rozdíly v právních systémech či nedostatečné pochopení kulturního kontextu mohou vést k chybným rozhodnutím, finančním ztrátám nebo právním sporům. V těchto situacích nestačí pouze odborný překlad, ale je nezbytné zapojit právníka, který rozumí nejen jazyku, ale i specifikům právního systému a legislativy dané země.
S účinností od 1. července 2023 byla uzavřena Rámcová smlouva o čl. 16 nařízení (ES) 883/2004, která umožňuje tzv. přeshraničním pracovníkům na dálku zůstat součástí systému sociálního zabezpečení u zaměstnavatele po delší dobu, tedy až na tři roky.