Crowdfunding

V posledních letech začíná stále více nabývat na významu skupinové financování, tedy crowdfunding, jako zajímavá alternativa k bankovnímu financování. Vzhledem k aktuálním a déletrvajícím problémům na trhu s korporátními dluhopisy a neblahé vyhlídce řady emitentů neschopných plnit své závazky vůči vlastníkům dluhopisů, může být výběr prostředků například na developerský projekt prostřednictvím crowdfundingové platformy zajímavou alternativou, a to nejen pro samotné vlastníky projektu, ale i drobné investory, kteří mohou ve financování projektů vidět další způsob diverzifikace svého investičního portfolia.

Na narůstající oblibě investičního crowdfundingu má bezesporu podíl i nová evropská regulace, konkrétně nařízení o crowdfundingu[1], které platformám stanovuje rozsáhlé nové povinnosti, zejména získat licenci od ČNB, a zároveň poskytuje investorům větší míru ochrany. Crowdfundingu se nevyhýbají ani velcí hráči, což můžeme vidět nejen na účasti Komerční banky na platformě Upvest či České spořitelně a Investownu.

Vzhledem ke zdlouhavému licenčnímu řízení jsme si na první tuzemskou licencovanou platformu museli nějaký čas počkat. Otázkou pak zůstává, jestli crowdfundingové platformy postupně nahradí dluhopisová online tržiště, která se k získání licence zatím příliš nemají.

Korporátní dluhopisy

Trh korporátních dluhopisů zažívá v posledních kvartálech opravdu bouřlivé období. Znepokojivý počet emitentů není schopný dostát svým závazkům a investoři se svých nároků musí domáhat v insolvenčním řízení. Takových příkladů najdeme bohužel opravdu hodně, ať už jde o Premiot Group, WCA International či směnky Arca Capital. Ani v jednom z nich situace pro věřitele nevypadá dobře, nemluvě o možném přesahu kauz do trestního řízení. Tento problém nastává zejména u emitentů emitujících podlimitní emise, tedy do 1 milionu EUR. Ty totiž představují pro emitenty poměrně jednoduchý a finančně nenáročný způsob získání prostředků od retailových investorů. V dohledu je novela zákona o dluhopisech, která by měla situaci alespoň trochu napravit. Rozšiřuje totiž výčet náležitostí, které budou muset emitenti uvádět v emisních podmínkách u podlimitních emisí, a investoři tak budou mít před rozhodnutím o koupi dluhopisů k dispozici více informací.

Kryptoaktiva

Další zajímavou alternativu pro získání kapitálu představuje i emise kryptoaktiv. Trh s kryptoaktivy má díky novému balíčku evropské regulace (nařízení MiCA, DORA a DLT pilot) potenciál stát se z čistě punkového prostředí pro pár skalních nadšenců seriózním konkurentem klasického finančního trhu.

Nařízení MiCA[2] představuje zásadní změnu ve fungování a filozofii celého odvětví. Regulatorní balíček má pak za cíl nejen uplatnit na trh kryptoměn stejná pravidla, která nyní dopadají na všechny ostatní subjekty finančního trhu, jako získání licence, ale zejména poskytne investorům účinné prostředky ochrany. Při emisi stablecoinů a dalších kryptokativ pak budou jednotliví emitenti povinni zveřejnit whitepaper (slovy MiCA „bílá kniha“), která bude rozsahem a strukturou uvedených informací podobná prospektu cenných papírů.

Za zmínku stojí fakt, že nařízení MiCA stanovuje výrazně méně přísné požadavky pro vstup bankovních institucí na trh s kryptoaktivy než stanoví stávajícím poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy. Ať už to bylo cílem či nikoliv, důsledkem této úpravy může být vytlačení stávajících poskytovatelů bankovními institucemi a omezení konkurence. Zajímavé je rovněž, že nařízení MiCA nezakládá bankovním institucím povinnost otevřít subjektům licencovaných na základě nařízení MiCA bankovní účty. Můžeme tedy pouze spekulovat, nakolik má MiCA potenciál současný stav v této oblasti změnit.

Minifond dle § 15 ZISIF

V neposlední řadě nabízí alternativu ke klasickému úvěrovému financování také „alternativní fondy“ či „minifondy“. Jedná se o správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Zjednodušeně řečeno jde o minifond pro maximálně 20 investorů, který podléhá pouhé registraci u ČNB a který ani nemůže být nabízen veřejnosti. Bohužel v praxi často vidíme, že jsou tyto minifondy prezentovány jako vysoce regulované podílové fondy a ani se zákazem veřejného nabízení si někteří správci příliš hlavu nelámou. Výsledkem pak mohou být miliardy vybrané od retailových investorů končící ve sportovních autech a luxusním zboží jako v případě Growing Way či J.O.Investment. Situaci by mohla změnit chystaná novela, která má mimo jiné rozšířit a zpřísnit právě informační povinnost vůči investorům.

Závěrem lze říci, že alternativní financování zcela jistě otevírá nové možnosti pro podnikatele i investory. Pro crowdfunding a trh s kryptoaktivy to platí obzvlášť, jelikož se v horizontu měsíců stanou regulovanými oblastmi, které se určitě vyplatí dále sledovat.

V případě investorů však nadále platí, že by jejich investičnímu rozhodnutí měla vždy předcházet důkladná analýza rizik, s čímž jim snad v budoucnu pomůže i nová právní úprava.

 

---

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky