Stát bude firmám a OSVČ kompenzovat plošné testování
Praha 25. února (ČTK) - Stát bude firmám i živnostníkům kompenzovat plošné testování, za test jim dá až 60 korun. Nárok na příspěvek bude na čtyři testy na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) měsíčně.
Testování bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Po středečním mimořádném jednání vlády to v tiskové zprávě uvedl úřad vlády. O schválení testování na twitteru informoval i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Stát přispěje na jeden test maximálně 60 korun, testování bude částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. “Provádění samotestů budou zdravotní pojišťovny hradit ze svých fondů prevence, který je určen právě k úhradě zdravotních služeb, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním,” uvedl úřad. Ministerstvo připraví novelu zákona, které upravují vytváření fondů prevence zdravotních pojišťoven, aby byly zajištěny dostatečné peníze na příspěvek firmám.
Úřad vlády zároveň upozornil na to, že zaměstnanci mohou i nadále podstupovat pravidelné antigenní testování, které je hrazené ze zdravotního pojištění.
Ministr Havlíček podle Svazu průmyslu a dopravy ČR na dnešním jednání tripartity oznámil, že kabinet schválil 11 produktů pro dobrovolné samotestování ve firmách. Podniky si je budou moci zakoupit od certifikovaných výrobců. Ministerstvo zdravotnictví dnes zveřejnilo seznamudělených výjimek pro antigenní testy, které lze používat k samotestování. Kromě firem by je mohly používat také školy.
Havlíček už dříve řekl, že cena testu se pohybuje od 60 do 150 korun, v extrémech do 200 korun. Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované pracovníky hlásit hygienickým stanicím.
Příspěvek na test chtěl Havlíček původně udělovat formou úlev ze zdravotního pojištění, podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici počítal s odpočtem na jeden test 80 korun. Měsíční náklady by tak činily asi 600 milionů korun. Odhaduje, že by se testování mohlo týkat asi 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů. Podle zdravotních pojišťoven by měli zaměstnance ve firmách testovat závodní a praktičtí lékaři nebo stávající odběrová centra. Samotesty by pak umožnily jen jako doplněk.
Pro masivní testování ve firmách se vyslovuje opozice, požadují ho například Piráti a Starostové a nezávislí. Opatření by podle nich mohlo být jedním z řešení nelepšící se pandemické situace. Posílení testování opakovaně požadovali také zaměstnavatelé.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


