Podpořil také poslanecké návrhy, podle nichž by notářské nebo advokátní komoře za porušení zákona hrozila pokuta až 2,5 milionu korun místo vládou navrhovaného jednoho milionu korun.
Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ).
Novela je reakcí na doporučení expertů Rady Evropy, kteří její dosavadní znění považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10.000 eur (zhruba 254.000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.
Zákon proti praní špinavých peněz umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích potenciálně zneužitelných pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Novela má zvýraznit analytickou úlohu FAÚ jako jeho primárního poslání. Okruh osob, které se mohou zúčastnit národního hodnocení rizik, rozšiřuje o některé soukromé subjekty, které můžou mít k dispozici potřebné informace. Podle důvodové zprávy půjde třeba o zbrojaře nebo o obchodníky s biologickým nebo chemickým materiálem. Analytický úřad pak bude jejich informace vyhodnocovat.
Zvýšení horní hranice pokut pro vybrané profesní komory zdůvodnili poslanci v čele s předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu Michalem Zunou (TOP 09) hlavně případy zpronevěry advokátních úschov z minulých let. Pokuta má hrozit vybraným profesním komorám v případě, že poruší některou z povinností v souvislosti s vypracováním metodické informace pro zavedení postupů pro řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Informace má sloužit členům komor při jejich činnosti.
Pokuta se má kromě advokátní a notářské komory vztahovat také na exekutorskou komoru a komoru daňových poradců a komoru auditorů.
Diskuze k článku ()