Zřizovatelé dětských domovů by podle předlohy také měli dávat přednost poskytování služeb v běžných bytech a domech před ústavy, k čemuž nynější právní úprava nevytváří podle předkladatelů podmínky.
"Cílem návrhu je umožnit přibližování náhradní péče o ohrožené děti zajišťované dětskými domovy rodinnému životu a komunitě," uvedli autoři v čele s Janem Berkim (STAN) v důvodové zprávě. Předloha podle nich otevírá možnost poskytování péče ve vhodnějších podmínkách bytů či rodinných domů, a to bez dopadů na státní rozpočet a další veřejné rozpočty.
Novela zejména ruší ustanovení o minimálním počtu dvou rodinných skupin v jedné budově, kvůli kterému se podle předkladatelů dostávají někteří zřizovatelé zajišťující péči o děti v samostatných skupinách v bytech a domech na hranu nynějšího zákona. Naopak by přibyla pasáž, podle níž se má péče v dětských domovech podobat v nejvyšší možné míře běžnému rodinnému životu a důraz se má klást na začlenění dětí do běžné společnosti. Pokud to podmínky umožňují, péče by se měla poskytovat v samostatných rodinných skupinách v bytech v bytových domech nebo v rodinných domech v běžné zástavbě, uvádí novela.
Zkušenosti z takových dětských domovů podle zdůvodnění ukazují, že se děti zklidní, mají více soukromí a bližší vztah s vychovateli a jsou samostatnější a zodpovědnější. Péče v bytech a v rodinných domech také poskytuje více možností k přípravě na samostatný život, stojí v důvodové zprávě. V takových komunitách žije podle loňských údajů 12 procent dětí v dětských domovech. Drtivá většina vyrůstá v původních budovách zařízení se třemi až pěti skupinami, což představuje 20 až 30 dětí.
Předlohu, kterou podepsali také Renáta Zajíčková (ODS), Vladimír Balaš (STAN), Nina Nováková (KDU-ČSL), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Olga Richterová (Piráti) a Zdeněk Kettner (SPD) nejprve posoudí vláda. O novele rozhodnou zákonodárci. Autoři navrhli, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení.
Diskuze k článku ()