Budou tak moci využívat neplátce DPH v jiném členském státě než v domovském. Počítá s tím novela zákona o DPH, kterou dnes schválila Sněmovna. Rozsáhlá novela zpřesňuje podmínky, kdy bude možné uplatnit nižší sazbu DPH u staveb pro bydlení a pro sociální bydlení.
Novela podle důvodové zprávy vedle tuzemského režimu pro malé podniky zavádí takzvaný přeshraniční režim. Podle současného zákona nepodléhají povinnostem spojeným s DPH, jako jsou kontrolní hlášení či platba daně, české firmy, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřekročí dva miliony korun. Firmy se sídlem v zahraničí podléhají povinnostem k DPH od prvního obchodu uskutečněného v Česku.
Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla umožnit využívat výjimku i malým firmám se sídlem v jiném členském státu EU. Směrnice zároveň umožní malým českým firmám za stejných podmínek využívat v jiných zemích EU režim neplátce DPH.
Změna zákona má také odstranit výkladové rozpory při určení, jaká stavba se pro účely DPH považuje za stavbu bytového nebo rodinného domu. Pro určení bude klíčový způsob využití objektu zapsaný v registru územní identifikace, adres a nemovitostí, takzvaný RÚIAN. Pokud takový zápis v registru nebude existovat, bude se vycházet z projektu a stavebního povolení. V případě dodání vybrané nemovité věci přichází novela se změnou, kdy se bude zdaňovat pouze první dodání po dokončení nemovitosti nebo její podstatné změně.
Novela také zpřesňuje definici staveb pro sociální bydlení. Dosavadní úprava byla podle vlády problematická. Jako příklad uvádí domov důchodců, kde k sociálnímu bydlení slouží jen část budovy a v dalších částech můžou být služby občanské vybavenosti.
Novela rozšiřuje i možnost odpočtu daně u podnikatelů a dalších takzvaných osob povinných k dani, které se stanou plátci. Uplatnit nárok na odpočet u dlouhodobého majetku budou moci nově v takovém případě, kdy majetek uvedou do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stanou plátci.
Novela naopak nijak neupravuje výši sazeb DPH. Ty se změnily v letošním roce, kdy kabinet jako součást rozpočtové konsolidace sloučil snížené sazby ve výši deset a 15 procent do jedné dvanáctiprocentní. Základní sazbu 21 procent ponechal ve stejné výši. Zároveň změnil rozložení položek v jednotlivých sazbách, ze snížené sazby vypadly například kadeřnické a holičské služby nebo točené pivo.
Diskuze k článku ()