Podle evropské směrnice měly členské státy čas na splnění požadavku EK do konce loňského roku. Čtyři žalované státy ale dosud nebyly s to komisi oznámit, že se jim legislativu podařilo zavést. Komise to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
K datu 1. ledna loňského roku vešla v platnost směrnice EU, podle níž měly členské státy sedmadvacítky povinnost minimální 15procentní daňovou sazbu pro firmy zavést do konce roku 2023. Komise zmíněné čtyři státy a také Lotyšsko a Litvu napomenula už na konci května a dala jim dva měsíce na nápravu.
"Komise uznává, že úřady vynakládají značné úsilí na dokončení svých vnitrostátních prováděcích právních předpisů v rámci směrnice, ale doposud tyto členské státy neoznámily prováděcí opatření. Proto komise podniká formální krok ve formě podání žaloby na Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko k Soudnímu dvoru EU z důvodu nedostatečného provedení příslušných ustanovení EU," uvedla dnes EK.
Španělská vláda teprve v červnu letošního roku poslala do parlamentu návrh zákona, který má směrnici převést do španělského práva. Základní sazba daně z příjmů právnických osob ve Španělsku sice dosahuje 25 procent, ale daňový systém obsahuje řadu výjimek. V praxi tak firmy mnohdy platí výrazně méně. Minimální daň se podle vládního návrhu má týkat firem, jejichž roční tržby přesahují 750 milionů eur (19 miliard Kč).
Celosvětově Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) začátkem letošního roku očekávala, že vlády získají na dani z příjmu právnických osob ročně navíc 155 miliard až 192 miliard USD (3,6 bilionu až 4,4 bilionu Kč). To představuje nárůst o 6,5 procenta až 8,1 procenta. OECD však snížila svůj odhad z předchozích 220 miliard dolarů.
V České republice od letošního roku platí zákon o dorovnávací dani, na jehož základě má stát možnost více danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně.
Diskuze k článku ()