Evropská komise žaluje Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko kvůli zdanění firem
Brusel 3. října (ČTK) - Evropská komise (EK) žaluje Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko u Soudního dvora EU kvůli zpoždění při zavádění minimální daně z příjmů firem.
Podle evropské směrnice měly členské státy čas na splnění požadavku EK do konce loňského roku. Čtyři žalované státy ale dosud nebyly s to komisi oznámit, že se jim legislativu podařilo zavést. Komise to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
K datu 1. ledna loňského roku vešla v platnost směrnice EU, podle níž měly členské státy sedmadvacítky povinnost minimální 15procentní daňovou sazbu pro firmy zavést do konce roku 2023. Komise zmíněné čtyři státy a také Lotyšsko a Litvu napomenula už na konci května a dala jim dva měsíce na nápravu.
“Komise uznává, že úřady vynakládají značné úsilí na dokončení svých vnitrostátních prováděcích právních předpisů v rámci směrnice, ale doposud tyto členské státy neoznámily prováděcí opatření. Proto komise podniká formální krok ve formě podání žaloby na Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko k Soudnímu dvoru EU z důvodu nedostatečného provedení příslušných ustanovení EU,” uvedla dnes EK.
Španělská vláda teprve v červnu letošního roku poslala do parlamentu návrh zákona, který má směrnici převést do španělského práva. Základní sazba daně z příjmů právnických osob ve Španělsku sice dosahuje 25 procent, ale daňový systém obsahuje řadu výjimek. V praxi tak firmy mnohdy platí výrazně méně. Minimální daň se podle vládního návrhu má týkat firem, jejichž roční tržby přesahují 750 milionů eur (19 miliard Kč).
Celosvětově Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) začátkem letošního roku očekávala, že vlády získají na dani z příjmu právnických osob ročně navíc 155 miliard až 192 miliard USD (3,6 bilionu až 4,4 bilionu Kč). To představuje nárůst o 6,5 procenta až 8,1 procenta. OECD však snížila svůj odhad z předchozích 220 miliard dolarů.
V České republice od letošního roku platí zákon o dorovnávací dani, na jehož základě má stát možnost více danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



