Pro předlohu hlasovalo 135 ze 183 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory. Sněmovna odmítla úpravy, podle nichž by člen vlády nesměl ovládat firmy. Společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon také po sněmovních úpravách zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Babiš, který vlastní skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra a rozhlasovou stanici Impuls a televizi Óčko, se z dnešního jednání dolní komory omluvil. Ve Sněmovně ale byl a jednání sledoval na obrazovkách. Předseda opoziční ODS Petr Fiala podle Babiše definitivně potvrdil, že zákon je namířen proti jeho osobě. Babiš si stěžuje na to, že je mu společným hlasováním tradičních politických stran upíráno právo vlastnit majetek.
Babiš trvá na tom, že od začátku svého působení v politice si počíná transparentně. Koaliční partneři podle něj o jeho majetku věděli už při domlouvání vládní spolupráce. Vicepremiér také nechtěl odhadovat, jak se k předpisu postaví senátoři a prezident. Zeman prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ČTK sdělil, že své stanovisko zveřejní až po projednání normy Senátem.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jehož strana stála za několika úspěšnými pozměňovacími návrhy, označil hlasování poslanců za významný krok k posílení demokracie. Fiala připustil, že zákon "o jednom člověku" není ideální, ale je potřebný. Nejsme v normální situaci, a proto musíme volit nestandardní cesty, uvedl. Podle místopředsedy vládní KDU-ČSL Jana Bartoška nemíří předpis na Babiše, nýbrž je univerzální.
Zákaz ohledně médií prosadil sociální demokrat Jan Chvojka, má platit až pro nově jmenované členy vlády. Úprava předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva.
Úpravy o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách poslanci přijali na návrh Martina Plíška z TOP 09. Přístup by k nim neměly společnosti, v nichž by člen vlády měl aspoň čtvrtinový podíl. Tato omezení by platila hned s účinností novely, která se předpokládá od ledna.
Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Poslanci nepodpořili návrh ústavně-právního výboru, aby byla neveřejná. Přijali naopak úpravu, podle níž mají oznámení dávat i soudci a státní zástupci.
Novela zákona o střetu zájmů je podle vlády součástí protikorupčního tažení. Nyní ji posoudí Senát.
Diskuze k článku ()