Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na zbraňovou směrnici i návrh na odklad účinnosti loni v srpnu. Česko požaduje její zneplatnění. Směrnici mají členské státy EU zavést do svých právních řádů nejpozději do poloviny letošního září.
Proti Česku stojí podle Šrámka Evropská komise a Francie. Naopak podporu má Česko u Polska a Maďarska.
Vláda poslala letos v únoru Sněmovně novelu, která podle Jana Bartoška z ministerstva vnitra směrnici "minimalisticky přejímá". Podle bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) jde o odlišný postoj od názoru minulého kabinetu ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která byla podle něho připravena směrnici do českého právního řádu nezačlenit. Zdeněk Ondráček (KSČM) připomněl, že Sněmovna předlohu již jednou vyřadila z programu schůze. "Nenecháme se Evropskou unií tlačit do kouta," zdůraznil.
Z informací zástupců ministerstev ale vyplynulo, že pokud by Česko směrnici nepřejalo, Evropská komise by s ním zahájila řízení s hrozbou vysokých sankcí. Vychází se v těchto případech například z platební schopnosti státu a závažnosti porušení pravidel. Částky by podle nich mohly dosahovat stovek milionů korun. Například Slovinsku hrozí kvůli jiné směrnici postih 40.000 eur (asi milion korun) denně.
Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině loňského března. Cílem směrnice je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní, trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU.
Proti normě se v Česku zvedla vlna nevole. Změny by se dotkly téměř všech zhruba 300.000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.
Podle české žaloby je směrnice diskriminační a obsahuje ustanovení, která nejsou dostatečně jasná a přesná, aby umožnila majitelům zbraní jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti "Skutečným cílem je harmonizace předpisů členských států v oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu. K přijetí takových opatření však unijní zákonodárce nemá pravomoc," popisuje žaloba další důvod, proč by měla být směrnice zrušena. Žaloba argumentuje také tím, že se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neposoudili dopady, což vedlo k přijetí nezpůsobilé a nepřiměřené směrnice.
Diskuze k článku ()