Nebo jinak, soudíte se s obchodním partnerem, který vám dluží sto tisíc korun. Vyhráli jste a čekáte na doručení rozsudku. Trvá to dlouho, tak zajdete na soud a dozvíte se, že podle soudní evidence vám byl rozsudek už doručen, nabyl právní moci, ale těch sto tisíc má zaplatit ne on vám, ale vy jemu!
Je to úplný nesmysl? Obávám se, že není! Je sice pravda, že žádná taková situace dosud nenastala. Ale jen prozatím!
Hardwarové i softwarové vybavení soudů často vypadá, jako by se tu čas zastavil koncem devadesátých let minulého století. Výjimkou nejsou kolapsy sítě, kdy celé hodiny práce soudů stojí a jednání neprobíhají. Takové problémy jsou realitou současnosti, a to i přesto, že většina soudních řízení je vedena tak jako po staletí, v listinné podobě. Žaloby, protokoly, rozsudky. Vše je na reálně existujících papírech. Předvolání i rozhodnutí se doručují poštou. Výjimek je jako šafránu. „Počítačově“ se vedou jen rejstříky soudních případů a počítače slouží jako lepší psací stroje.
A právě v elektronických rejstřících je „zakopaný pes“. Pokud by se nějaký hacker rozhodl vymazat soudům rejstříky, přišlo by se na to asi hned a náprava ze záloh by byla rychlá a úspěšná. Horší by to však bylo, kdyby si někdo s daty jen „tak trochu pohrál“. Pak by se sci-fi z úvodu tohoto textu stalo realitou. A mělo by bezpočet obměn. Nápravu takové situace si na soudech zatím nikdo nedovede představit. Pokud si nepřipustíme, že se něco podobného může stát, nebudeme ani vědět „jak na to“, až se to stane.
Diskuze k článku ()