Zdrženlivost soudů při přezkumu územního plánu

Správní judikatura hovoří o potřebě zdrženlivosti soudů při přezkumu územně plánovací dokumentace, jelikož jde o akty územní samosprávy. Nicméně i věcné řešení územně plánovací dokumentace podléhá soudní kontrole. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 337/2018-48 i “politické” rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými musí být činěno při naplnění ústavního požadavku zákonnosti, legitimity a proporcionality a při zachování ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy veřejné moci.

V dané věci šlo o změnu územního plánu, kdy určité pozemky, původně zastavitelné pro bydlení, se měly stát nezastavitelnými, a důvody, pro které se tak mělo stát, byly fakticky vyvraceny vlastníky těchto pozemků. Konkrétně šlo např. o to, že územní plán nezastavitelnost odůvodňuje absencí dopravního napojení, ale ve skutečnosti k pozemkům cesta vede. Krajský soud se spokojil s tím, že odůvodnění územního plánu na námitky vlastníků reaguje a již neřešil jejich opodstatněnost, což byla dle Nejvyššího správního soudu chyba.

Soud samozřejmě nemá posuzovat správnost územního plánu, ale má zjistit, zda jeho pořizovatel nepostupoval svévolně či diskriminačně. Pokud vlastníci předkládají argumenty naznačující svévoli, musí se tím soud věcně zabývat.

Celý text judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 337/2018-48