Obstrukce vadami plné moci

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j. 2 As 239/2018 z loňského roku poskytuje návod správním orgánům, pokud se účastník řízení snaží vyvolat odklad ústního jednání tím, že jeho zástupce před jednáním předloží vadnou plnou moc. V daném případě šlo “písařské chyby” v datu narození a adrese zmocnitele.

Soud uvádí, že pokud si někdo zvolí zmocněnce, je na jeho vlastní odpovědnost, zda a jakým způsobem prokáže existenci zmocnění u správního orgánu. Pokud vady plné moci vyjdou najevo bezprostředně před ústním jednáním, o jehož konání byl účastník zpraven s náležitým časovým odstupem, není takováto okolnost sama o sobě spjata s povinností správního orgánu ústní jednání odročit a vyzvat účastníka k odstranění těchto vad. Tato okolnost sama o sobě totiž nebrání v projednání věci v nepřítomnosti účastníka.

Soud také schvaluje postup, kdy zmocněnec, který není schopen doložit bezchybnou plnou moc, není připuštěn k jednání.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde