Svým nejnovějším rozhodnutím postavil Nejvyšší soud na jisto dlouho trvající otázku, zda je porušení zákona, na které nikdo nepřijde, skutečně protiprávní. Někteří právní teoretici doposud zastávali názor, že porušení zákona, které nebylo deklarováno úřední nebo soudní cestou, je dovolené. Tomu odpovídá např. advokátní praxe, kdy se advokáti zpravidla zdráhají svým klientům sdělit, že postupovali protiprávně, a namísto toho raději usilují o to, aby nedošlo k deklaraci protiprávnosti, čímž zajišťují, že jejich klienti postupují vždy zcela v souladu se zákonem.
Soudci si od svého rozhodnutí slibují především snížení objemu agendy, kterou jsou každoročně zavalováni. „Proč bychom měli roky vést řízení, sepisovat stohy spisů a plýtvat penězi daňových poplatníků kvůli každému porušení zákona?“ Soudcům pak zbyde více času na hledání spravedlnosti v opravdu komplikovaných případech jako jsou rozvodová řízení.
V blízké budoucnosti tak lze očekávat vlnu rozsudků, kdy strana, která porušila zákon, automaticky prohraje spor bez dalšího. To by mělo v řádu měsíců vyřešit až 90% doposud neskončených řízení. „Proč nás to nenapadlo dřív?!“ komentoval přelomové rozhodnutí předseda senátu.
Jeho nadšení však nesdílejí někteří jeho kolegové, kteří se obávají, že budou propuštěni pro nadbytečnost. „Porušování zákonů nás živí!“ ozývá se ze Soudcovské unie. Obdobné hlasy zaznívají také z podnikatelské sféry.
Jak bude zákaz v praxi fungovat, ukáže až čas. Našim čtenářům lze v tuto chvíli porušování zákona zásadně nedoporučit. Minimálně v dnešní den, 1. apríla.
Celý text rozhodnutí sp. zn. 1 Lol 4/2025
Diskuze k článku ()