Komise není vázána předchozím posouzením vnitrostátních orgánů při posuzování žádosti o zápis názvů jako CHZO, má autonomní prostor pro uvážení při ověřování, zda taková žádost splňuje podmínky pro způsobilost k zápisu stanovené unijním právem
Názvy „Jambon sec de Corse“/„Jambon sec de Corse – Prisuttu“, „Lonzo de Corse“/„Lonzo de Corse – Lonzu“ a „Coppa de Corse“/„ Coppa de Corse – Coppa di Corsica“ byly v roce 2014 zapsány jako chráněná označení původu (CHOP)[1].
V roce 2015 podalo Cunsorziu di i Salamaghji Corsi – Consortium des Charcutiers Corses (dále jen „Consortium“) u francouzských vnitrostátních orgánů na základě nařízení č. 1151/2012[2] žádost o zápis názvů „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Ȋle de Beauté“ a „Coppa de l’Ȋle de Beauté“ jako chráněná zeměpisná označení (CHZO).
V roce 2018 přijaly tyto orgány vyhlášky, kterými homologovaly příslušné specifikace za účelem jejich postoupení Evropské komisi ke schválení.
Sdružení, které je držitelem specifikací týkajících se CHOP „Jambon sec de Corse – Prisuttu“, „Lonzo de Corse – Lonzu“ a „Coppa de Corse – Coppa di Corsica“, podalo návrh na zrušení těchto vyhlášek u Conseil d’État (Státní rada, Francie). Tvrdilo, že výraz „Île de Beauté“ napodobuje nebo připomíná výraz „Corse“, a dochází tedy k určité záměně s názvy, které již byly zapsány jako CHOP. Státní rada tento návrh zamítla zejména z důvodu, že používání rozdílných výrazů, a rozdílná ochrana přiznaná prostřednictvím CHOP a CHZO mohou zabránit tomuto nebezpečí záměny.
Prováděcím rozhodnutím 2021/1879[3] však Komise zápis názvů „Jambon sec de l’Ȋle de Beauté“, „Lonzo de l’Ȋle de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“ jako CHZO zamítla. Měla mimo jiné za to, že je dobře známo, že název „Île de Beauté“ je obvyklou parafrází, která v očích francouzského spotřebitele jednoznačně označuje Korsiku. Požadované názvy tedy představují porušení ochrany poskytované CHOP podle čl. 13 odst. 1 bodu b) nařízení č. 1151/2012[4]. Tyto názvy tedy nesplňují podmínky pro způsobilost k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012[5].
Žalobu, kterou podalo Consortium a někteří jeho členové proti tomuto rozhodnutí, Tribunál zamítl.
I když Soudní dvůr i Tribunál již měly příležitost rozhodnout o rozsahu přezkumu žádostí o zápis ze strany Komise, vede tato věc Tribunál k tomu, aby poprvé rozhodl o způsobilosti názvu k zápisu, a fortiori poté, co vnitrostátní orgány a soudy měly za to, že běžně informovaní a přiměřeně pozorní a obezřetní spotřebitelé nebudou mít v případě, že se setkají s požadovanými CHZO, přímo na mysli jako referenční obraz zboží, na které se vztahují již zapsaná CHOP. Kromě toho se Tribunál rovněž poprvé vyjádřil k možnosti Komise zamítnout zápis názvu na základě čl. 7 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012.
Závěry Tribunálu
Pokud jde o pravomoc Komise, Tribunál zaprvé konstatoval, že čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) téhož nařízení může představovat platný právní základ pro zamítnutí zápisu názvu. Je zajisté pravda, že čl. 7 odst. 1 písm. a) se specificky týká „specifikace produktu“, pokud jde o název, který je předmětem žádosti o ochranu. Otázka připomenutí uvedeného v článku 13 však tvoří podklad pro určení způsobilosti k zápisu podle tohoto ustanovení. Komise totiž musí v souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 ve světle bodu 58 odůvodnění tohoto nařízení po kontrole posoudit, zda specifikace, která je přiložena k žádosti o zápis, obsahuje údaje požadované tímto nařízením a zda se nejeví, že jsou tyto údaje stiženy zjevnými vadami.
Tato specifikace, jejíž vypracování je nezbytnou fází v postupu zápisu, musí obsahovat zejména takový název, jehož ochrana je požadována, v podobě „používané při obchodování nebo v běžném jazyce“. Z toho vyplývá, že Komise musí ověřit, že toto užívání neporušuje ochranu proti připomenutí uvedenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012. Připustit zápis CHZO, přestože takové označení evokuje již zapsané CHOP, by totiž zbavilo ochranu stanovenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) užitečného účinku, neboť jakmile by bylo toto označení zapsáno jako CHZO, označení dříve zapsané jako CHOP by již nemohlo ve vztahu k němu požívat ochrany stanovené v tomto ustanovení.
Komise tedy nemůže být povinna název zapsat, pokud považuje jeho užívání při obchodování za protiprávní.
Zadruhé Tribunál upřesnil rozsah přezkumu souladu názvů s podmínkami uvedenými v nařízení č. 1151/2012 ze strany Komise.
V tomto ohledu musí Komise vhodným způsobem žádosti přezkoumat[6], aby bylo zajištěno, že neobsahují zjevné chyby a že bylo zohledněno právo Unie i zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti.
Zatřetí má Komise rozdílný prostor pro uvážení podle toho, zda se jedná o první fázi postupu zápisu názvu, a sice fázi, během níž jsou shromážděny základní písemnosti dokumentace žádosti o zápis, které vnitrostátní orgány případně postoupí Komisi, nebo o druhou fázi tohoto postupu, a sice její vlastní přezkum žádostí o zápis.
Zatímco z judikatury[7] vyplývá, že pokud jde o první z těchto dvou fází, Komise má pouze „omezený“ prostor pro uvážení, „ba dokonce nemá žádný“ prostor pro uvážení, má autonomní prostor pro uvážení, pokud jde orozhodnutí o zápisu názvu jako CHOP nebo CHZO s ohledem na podmínky pro způsobilost k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.
Pokud jde o údajné porušení zásady překážky věci pravomocně rozsouzené, Tribunál dodal, že se za účelem zpochybnění autonomního posouzení těchto podmínek pro způsobilost ze strany Komise nelze dovolávat rozhodnutí vnitrostátního soudu zakládajícího překážku věci pravomocně rozsouzené, v němž je uvedeno, že pro běžně informované a přiměřeně pozorné a obezřetné spotřebitele neexistuje nebezpečí, že dojde k evokování mezi zapsanými CHOP a požadovanými CHZO.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý text rozhodnutí ve věci T-34/22
[1] V daném pořadí na základě prováděcího nařízení Komise (EU) č. 581/2014 ze dne 28. května 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Jambon sec de Corse/Jambon sec de Corse – Prisuttu (CHOP)) (Úř. věst. 2014, L 160, s. 23), prováděcího nařízení Komise (EU) č. 580/2014 ze dne 28. května 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Lonzo de Corse/Lonzo de Corse – Lonzu (CHOP)) (Úř. věst. 2014, L 160, s. 21) a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 582/2014 ze dne 28. května 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Coppa de Corse/Coppa de Corse – Coppa di Corsica (CHOP)) (Úř. věst. 2014, L 160, s. 25).
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1).
[3] Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1879 ze dne 26. října 2021, kterým se zamítají tři žádosti o ochranu názvu jako zeměpisného označení podle čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 [„Jambon sec de l’Île de Beauté“ (CHZO), „Lonzo de l’Île de Beauté“ (CHZO), „Coppa de l’Île de Beauté“ (CHZO)] (Úř. věst. 2021, L 383, s. 1).
[4] Článek 13 nařízení č. 1151/2012, týkající se „[o]chrany“, stanoví v odst. 1 písm. b), že „[z]apsané názvy jsou chráněny proti: […] b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktů nebo služeb nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako ‚druh‘, ‚typ‘, ‚způsob‘, ‚jak se vyrábí v‘, ‚napodobenina‘ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada […]“.
[5] Článek 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012, nadepsaný „Specifikace produktu“, stanoví: „1. Chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení musí být v souladu se specifikací, která obsahuje alespoň: a) název, který má být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, v podobě používané při obchodování nebo v běžném jazyce […].“
[6] Podle bodu 58 odůvodnění a čl. 50 odst. 1 nařízení č. 1151/2012.
[7] Rozsudky ze dne 29. ledna 2020, GAEC Jeanningros (C-785/18), a ze dne 23. dubna 2018, CRM v. Komise (T-43/15).
Diskuze k článku ()