Trestněprávní rovina schvalování ruské agrese aneb hate speech v přímém přenosu

Pokud se někdo dopouští veřejným projevem schvalování či podporování útoků Ruské federace na Ukrajinu, může se dopustit trestného činu. Není toto omezení projevu v rozporu se svobodu projevu?

advokát, TIKAL LEGAL
Válka na Ukrajině
Foto: Canva

Tzv. hate speech neboli nenávistné slovní projevy jsou nešťastným fenoménem doby, jejichž četnost se s ohledem na současnou politickou a světovou situaci zvyšuje.

Hate speech můžeme popsat jako projevy vyjadřující agresivní impulzy jednající osoby vůči osobě či skupině osob, přičemž tyto impulzy jsou takové intenzity, že nabývají společensky nežádoucí charakter. Z pohledu práva jde o jednání motivované nenávistnou pohnutkou jednající osoby, to znamená, že nenávist je vnitřním psychickým podnětem, jenž vede jednající osobu k rozhodnutí spáchat dané jednání.[1] Toto vymezení není úplně exaktní, nicméně přesnější definici nám nepřináší česká právní úprava ani mezinárodní.

Nadto je potřeba si uvědomit, že kvalifikace hate speech nejenže je ošemetná v českém právním pořádku, ale rozhodně není srovnatelná s kvalifikací hate speech v mezinárodním měřítku. Vlivem odlišné národní historie, kultury, zvyklostí budou jiné právní pořádky pohlížet na nenávistné projevy odlišně, respektive mohou výroky kvalifikovat různě.

Svoboda projevu v Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, sjednána Radou Evropy dne 4. listopadu 1950 (dále jen „Úmluva“), mezi jejíž signatáře patří i Česká republika, ukládá signatářským zemím zavést a zaručit práva v ní uvedená. Relevantními ustanoveními Úmluvy pro danou problematiku jsou čl. 8 deklarující právo na respektování rodinného a soukromého života, čl. 10 zakotvující svobodu projevu, čl. 14 zakazující diskriminaci, čl. 18 umožňující omezení práv.

čl. 10 Úmluvy deklaruje, že každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Na druhou stranu čl. 18 Úmluvy předesílá, že (nejen) toto právo může být v mezích určených Úmluvou omezeno.

Svoboda projevu v Listině základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod, přijatá Usnesením předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 jako součást ústavního pořádku (dále jen „Listina“), v čl. 17 deklaruje nejen svobodu projevu, ale také odkazuje na zákonnou úpravu, která je způsobilá tuto za určitých podmínek omezit.

Listina v čl. 17 odst. 1 zaručuje svobodu projevu, kterou dále specifikuje v odst. 2 téhož článku, podle kterého má každý právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. S ohledem na stále se rozvíjející technologie nelze prostředky používané pro komunikaci taxativněji vymezit.

V čl. 17 odst. 4 Listina zakotvuje tzv. limitační klauzuli, která umožňuje omezení svobody projevu a práva vyhledávat a šířit informace v případě, že jde o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.[2]

Limitační klauzule

Již zmíněná limitační klauzule uvedená v čl. 17 odst. 4 Listiny umožnuje státu zasáhnout do práva na svobodu projevu za splnění několika požadavků: a) legality, tedy omezení jen na základě zákona; b) legitimity – omezení musí sledovat legitimní cíl; c) proporcionality – tzn. nezbytnosti. Jen za splnění všech těchto okolností lze zasáhnout do Listinou garantovaného práva na svobodu projevu.[3]

Zákonný zásah omezení svobody projevu směřuje k odstranění tzv. hate speech, neboť nenávistné projevy, které v důsledku mohou vést k nenávistně motivovaným násilným trestným činům, jsou v demokratickém právním státu nežádoucí. Svoboda projevu nebyla legitimizována proto, aby obhajovala útoky na člověka, jednotlivec by neměl být předmětem „útoku svobody projevu“.

Vyvstává otázka, zda zákonný zásah odpovídá vyžadované proporcionalitě. Lze za nesporný činit závěr Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010 sp. zn. I. ÚS 517/10, který konstatoval, že absolutní omezení svobody projevu pro určité téma, v tomto případě např. ruské invaze, by bylo v absolutním rozporu s demokratickými principy státu.[4] Je potřeba vždy posuzovat okolnosti konkrétních případů vzhledem k ohroženým právům, které jsou pomyslně stavěny na misky vah. 

Hate speech v trestním zákoníku

Přestože český právní řád pojem „hate speech“, tj. nenávistné projevy, nezná, dokáže je i tak regulovat a postihovat. V souladu se zásadou nullum crimen sine lege je vyžadováno dostatečné vymezení takových činů, které mohou být trestnými. Vymezení skutkových podstat trestného činu nenávistných projevů můžeme nalézt hned v několika ustanoveních zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“): a) § 352 odst. 2 TZ – vyhrožování usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu; b) § 355 odst. 1 TZ - hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob; c) § 356 odst. 1 TZ - podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod; d) § 403 odst. 1 TZ - založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka; e) § 404 TZ Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka; f) § 405 - popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Přestože se výše uvedené trestné činy liší v objektivní stránce, všechny vyžadují pohnutku. Pohnutku, která je jejich obligatorním znakem, motiv k protiprávnímu jednání. Tyto činy není možné páchat z nedbalosti, vždy se musí jednat o úmysl. Také je na místě zmínit, že u všech výše uvedených trestných činů (vyjma tr. činu dle § 404 TZ, § 405 TZ) trestní zákoník počítá s vyšší trestní sazbou, jsou-li spáchány veřejně přístupnou počítačovou sítí, tedy přes internet. [5]

V případě naplnění všech okolností skutkové podstaty se může autor nenávistného výroku dopustit výše uvedených trestných činů.

Přestupek

Nejen trestných činů se lze dopouštět nenávistnými útoky v on-line prostředí. Pokud by totiž nebyl splněn požadovaný stupeň společenské škodlivosti, dopouští se nejčastěji autor nenávistného komentáře přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který je posuzován v rámci přestupkových řízení obecními úřady obcí s rozšířenou působností. U přestupků proti občanskému soužití se jedná o nepříliš věrné nápodoby trestných činů, kvalifikovaných ovšem „mírným“ zákonem o přestupcích. Ustanovení § 7 výše uvedeného zákona směřuje k postihování fyzických osob, které se dopustí přestupku tím, že: a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí; b) jinému ublíží na zdraví; c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že např. jinému vyhrožuje újmou na zdraví nebo se vůči jinému dopustí schválnosti.

Za takové přestupky jsou ukládány pokuty až v řádu desítek tisíc korun. Není ovšem vyloučeno, že řízení, které původně bylo vedeno jako přestupkové, je překvalifikováno do trestního řízení. Podrobnější zmapování případů bychom hledali obtížně, neboť rozhodovací praxe není zatím nijak výrazněji zpracována. [6]

Praxe v přestupkovém řízení

Častěji se stává, že soud překvalifikuje trestný čin jako přestupek. Čin původně posuzován jako trestný je posouzen jako přestupek, neboť nebyl shledán potřebný stupeň společenské škodlivosti. Příkladem může být projev obviněného, který byl shledán vinným z přečinu vyhrožování ublížení na zdraví. Na svých uživatelských profilech sociální sítě Facebook vyhrožoval ublížením na zdraví poškozené, která byl ředitelkou neziskové organizace, zabývající se pomocí obětem trestné činnosti a aktivní ochranou lidských práv. Přičemž veřejně sdílel příspěvky a komentáře, směřované vůči poškozené pro její politické přesvědčení. Tím spáchal přečin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 2 a 3 písm. b) TZ, za což byl odsouzen k peněžitému trestu v celkové výši 30 000 Kč. Tento rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2019 sp. zn. 61 To 4/2019 zrušen a věc byla postoupena Úřadu městské části Praha 10, neboť se nejednalo o trestný čin, avšak zažalovaný skutek mohl být posouzen jako přestupek. Stěžovatelka se později domáhala ochrany svých práv u Ústavního soudu, avšak ten konstatoval, že v chování pachatele neshledává trestnou činnost. [7]

Soudní praxe v trestněprávní rovině

Názorným příkladem pro to, jak se justice dokáže vypořádat s trestněprávní rovinou výše uvedených skutků, může být pachatel, který se svými projevy vesměs spočívajícími v popírání holocaustu dopustil přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) TZ, přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) TZ, a přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 TZ.

Skutkové okolnosti přečinu naplnil svým jednání, které spočívalo v podsouvání negativního pohledu na Židy, židovské instituce a víru, předkládání selektivně vybraných neprokázaných skutečnosti, čímž se snažil vyvolávat předsudky o Židech. Židům podsouval pouze negativní vlastnosti, skutky a poukazoval na nutnost řešení tzv. židovské otázky. Nadto vyvracel existenci plynových komor a historické skutečnosti holocaustu. Na své webové a facebookové stránky opakovaně zveřejňoval články s obdobnou tématikou. Obviněný byl za výše uvedené přečiny a souběhy přečinů odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. [8]

Schvalování ruské agrese

K aktuální situaci spojené s útokem Ruské federace na Ukrajinu vydal vyjádření nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž. Upozornil občany, že se svými veřejnými projevy vyznívajícím jako souhlas s útoky Ruské federace či podpora představitelů Ruské federace mohou dopustit schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku.[9]

V souvislosti se schvalováním ruské agrese ve veřejném prostoru sociálních sítí byla již zaznamenána řada případů. Některé projevy jsou již postihovány v trestněprávní rovině orgány činnými v trestním řízení. Podle sdělení policejního mluvčí za měsíc duben 2022 sdělila policie obvinění sedmi lidem, od začátku války na Ukrajině se jich stíháno celkem 18.[10]

V březnu letošního roku se k ruské agresi na Ukrajinu vyjádřil na Facebooku formou videa známý MMA zápasník, profesionální kulturista Filip Grznár. Své vyjádření zveřejnil prostřednictví Facebook Story, které je viditelné jen 24 hodin, jeho sdělení ale bylo natolik nenadálé, že se brzy rozšířilo po všech sociálních sítí, kde je stále k nalezení. Proti Filipovi Grznárovi bylo zahájeno trestní stíhání na základě jeho veřejného prohlášení: „…Těším se na to, až v České republice vypukne válka. Má to jednu velkou výhodu. Ve válce neexistuje právo. Ve válce můžeš páchat trestnou činnost, jak vzteklej. Což se mně líbí, to je sen. A přežijou jen ti nejsilnější. Prostě chci, aby v České republice byla válka. Prostě chci, ať to Rusko už přijde na nás nebo kdokoliv jinej. Všechno mám totálně v pi*, protože jenom tak můžeš uspět. Je mi u prdele, jestli to zasáhne rodinu, mě nebo kohokoliv. Mám všechno v pi* a chci válku.“ Tímto vyjádřením by mohl být způsobilý naplnit skutkovou podstatu trestného činu dle ust. § 407 TZ, podněcování útočné války, za který může hrozit trest odnětí svobody až na 10 let.[11] Grznár se později za své vyjádření omluvil, údajně byl pod vlivem alkoholu a využil nešťastnou metaforu pro současnou, podle jeho slov, nesvobodnou dobu.[12]

Závěr

Podle názoru autora je virtuální prostředí internetu doslova „líhní“ zlovolných myšlenek a nenávistných projevů. Výše zmíněné vyjádření se ocitají na hraně toho, co spadá do svobody projevu, ne-li úplně za ní. Jen obtížně regulovatelné prostředí internetu poskytující široké spektrum svobody projevu není bezbřehé, což by měl mít na paměti každý účastník virtuálního prostředí, který začne narychlo a bez ostychu formulovat svůj názor, nekriticky konzumovat informace, které není schopen rozlišit na pravdivé a lživé.

Nenabízí se přiléhavější doporučení než se zdržet takových vyjádření, která nepřesahují ústavní a zákonná ustanovení. Je potřeba si uvědomit, že svoboda projevu má své hranice a že taková není bezbřehá a nelze ji používat k ospravedlnění nenávistných projevů. Autor si na závěr dovoluje vypůjčit citát Johna Milla, podle něhož svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, který můžeme parafrázovat jako svoboda projevu končí tam, kde zákon určí.

Na úplný závěr je potřeba podotknout, že svoboda myšlení není ovlivněna omezením svobody projevu názoru navenek, jako taková je absolutní a veřejnou mocí neomezitelná.


[1] HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. podstatně rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 449

[2] BARTOŇ, Michal, HEJČ, David. Čl. 17 [Svoboda projevu a právo na informace]. In: HUSSEINI, Faisal, BARTOŇ, Michal, KOKEŠ, Marian, KOPA, Martin a kol. Listina základních práv a svobod. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021.

[3] GERŽIČÁK, Martin. Nenávistné slovní projevy a legitimita jejich trestněprávního postihu. Praha, 2021. Diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA Právnická fakulta.

[4] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10, publikovaný pod č. 223/2010 USn

[5] STRAKOŠ, Jan. Šíření nenávisti na internetu a jeho trestní postihy (poznatky k limitům českého přestupkového práva a úvahy nad nimi). Správní právo, číslo 1/2021 [online]. LIV [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/spravni-pravo-cislo-1-2021.aspx

[6] VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Doporučení veřejné ochránkyně práv k nenávistným projevům na internetu. eso.ochrance.cz, VOP 67/2018/DIS

[7] Usnesení Ústavního soudu - senátu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 1397/19-1

[8] Usnesení Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 24. 7.2019, sp. zn. 6 Tdo 674/2019

[9] Informace k možným trestněprávním limitům svobody projevu ve vztahu k situaci na Ukrajině. In: NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ [online]. [cit. 2022-04-11]. Dostupné z: https://verejnazaloba.cz/nsz/informace-k-moznym-trestnepravnim-limitum-svobody-projevu-ve-vztahu-k-situaci-na-ukrajine/

[10] Za schvalování ruské agrese si vyslechlo obvinění již 18 lidí. Policie eviduje na 700 oznámení. In: IROZHLAS [online]. Praha [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/schvalovani-ruske-agrese-trestne-ciny-valka-na-ukrajine-policie-uprchlici_2204211147_vtk

[11] Chci, aby se válčilo i v Česku, hlásal kulturista Grznár. Teď mu hrozí dvouleté vězení. In: CNN Prima news [online]. 2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://cnn.iprima.cz/tesim-se-na-valku-v-cesku-tvrdil-mma-zapasnik-policie-zahajila-trestni-stihani-106333

[12] Za vychvalování války stíhají zápasníka Grznára. In: Novinky.cz [online]. 2022 [cit. 2022-04-26]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/clanek/za-vychvalovani-valky-stihaji-zapasnika-grznara-40394712



Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články