Přerušení trestního stíhání právnické osoby na žádost České národní banky
V nedávné době uplynulo deset let od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který byl významným mezníkem v oboru trestního práva, a to nejen hmotného, ale i procesního.
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen “ZTOPO”)[1] jako speciální právní předpis formuluje několik modifikací a specialit, které jsou pro svou povahu typické a aplikovatelné ve vztahu k právnickým osobám. Jednou z těchto zvláštností je i možnost přerušení trestního stíhání na základě žádosti České národní banky podle § 33a ZTOPO, a to za podmínky, je‑li to zapotřebí pro zajištění účinného uplatnění opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu uloženého podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
Uvedené ustanovení bylo do ZTOPO zakotveno na základě směrnice EU, známé pod zkratkou BRRD, respektive i zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPFT“). Jejich hlavním cílem je zajistit harmonizaci řešení selhání bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry a dalších vymezených osob a vytvořit účinné nástroje, které mají zaručit, aby náklady na selhání takové instituce nesli zejména její akcionáři a věřitelé, avšak nikoli daňoví poplatníci. Pro tento účel tak byly zavedeny i preventivní postupy a instituty, které se vztahují k době před vznikem samotné krize. Celkově pak jde o součást projektu tzv. bankovní unie.[2]
A právě v rámci ZOPFT lze nalézt ekvivalent k § 33a ZTOPO. Podle § 82 písm. e) ZPOFT totiž Česká národní banka může požádat soud o přerušení řízení, ve kterém je povinná osoba účastníkem, nebo o přerušení trestního stíhání, které je vedeno proti právnické osobě, a navrhnout dobu přerušení řízení. Pouhým jazykovým výkladem lze dospět k závěru, že citované ustanovení ZPOFT se podobá § 33a ZTOPO, avšak na rozdíl od ZTOPO vkládá České národní bance příležitost navrhnout dobu přerušení řízení. Můžeme však vést spory o tom, jestli může Česká národní banka dle znění ZPOFT požádat o přerušení trestního stíhání pouze soud či i jiný příslušný orgán činný v trestním řízení v jeho aktuální fázi.
Zákonodárcem zvolená formulace „může“ v § 33a ZTOPO značí fakultativní postup příslušných orgánů při rozhodování o předmětné žádosti. I přesto zde nelze odhlížet od skutečnosti, že zákonodárce i na základě legislativy EU odlišil postupy při trestním řízení vedeném proti určitým právnickým osobám, typicky bankám. Nabízela by se tak otázka, zdali je tato právní úprava v souladu se zásadou rovnosti, a to nejen ve vztahu mezi fyzickými a právnickým osobami, ale i mezi právnickými osobami samotnými, jako je tomu i u některých dalších ustanovení ZTOPO.[3]
Ovšem, nelze hledat rozdíly mezi fyzickými a právnickými osobami v případech, kdy pominou důvody k přerušení trestního stíhání, poněvadž i v tomto uvedeném případě nelze opomenout povinnost pokračovat a dokončit takové trestní stíhání.[4] Uvedené vyplývá i ze základních zásad trestního řízení, ze zásady oficiality a legality, nakonec ale i z práva obviněného na spravedlivý proces, neboť i on má právo na to, aby bylo o jeho trestní věci v přiměřené lhůtě rozhodnuto, přičemž takovým rozhodnutím není rozhodnutí o přerušení trestního stíhání, jež nelze z tohoto hlediska považovat za meritorní, ale toliko za mezitímní, jak uvádí Nejvyšší státní zastupitelství ve svém stanovisku ke srovnatelnému postupu státního zastupitelství po předání trestního stíhání obviněného do ciziny.[5] I proto se zde nejedná pouze o jakési dobrodiní zákonodárce, ale spíše o eventuální odlišení postupu při trestním stíhání některých právnických osob od osob ostatních.
Závěrem by se jevilo jako vhodné zabývat se konkrétními případy, ve kterých byla výše citovaná ustanovení ZTOPO a ZOPFT aplikována v praxi. Avšak, jak plyne z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, výše uvedené instituty nebyly doposud použity.[6] Je tedy otázkou do budoucna, v jakých konkrétních situacích a za jakých podmínek se k uplatnění kompetencí svěřených České národní bance výše uvedenými právními předpisy tato instituce odhodlá.
Autor je doktorandem na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokátním koncipientem. Obsah tohoto příspěvku vychází z diplomové práce autora s názvem „Vybrané problémy trestního řízení vedeného proti právnické osobě“.
[1] Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
[2] ŠÁMAL P., DĚDIČ, J., GŘIVNA, T., PÚRY, F., ŘÍHA, J. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 711.
[3] Pozn.: Například ustanovení § 14 odst. 1 ZTOPO.
[4] ŠÁMAL, P., DĚDIČ, J., GŘIVNA, T., PÚRY, F., ŘÍHA, J. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 727-729.
[5] Srov. výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů k postupu státního zastupitelství po předání trestního stíhání obviněného do ciziny ze dne 22. července 2002, sp. zn. SL 731/2002. Dostupné z: https://verejnazaloba.cz/nsz/cinnost-nejvyssiho-statniho-zastupitelstvi/vykladova-stanoviska/stanoviska-z-trestniho-prava-procesniho/.
[6] Informace o použití nástrojů pro řešení krize dle § 176 odst. 1 ZOPRK [cit. 14. 4. 2022]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/reseni-krize-na-ft/informace-o-pouziti-nastroju-pro-reseni-krize-dle-176-odst.-1-zoprk/.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
