Komentář: Berdychův gang - Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody
Kauza tzv. Berdychova gangu je širší veřejnosti známa v reakci na enormní zájem médií v době jejího soudního projednávání v letech 2005 a 2006. Tuto kauzu navíc dále zpopularizovala jak literatura žánru investigativní žurnalistiky[1], tak i televize, kde se stala předlohou televizního seriálu.[2]
Většina pachatelů figurujících v této kauze již byla propuštěna na svobodu. Hlavní aktér kauzy, David Berdych, požádal o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody nedávno. O jeho žádosti rozhodoval v prvním stupni Obvodní soud pro Prahu 6.[3]
Podmíněné propuštění je institut stojící na pomezí trestního práva hmotného a procesního. Hmotněprávní či jinak materiální podmínky pro podmíněné propuštění stanoví zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to v ustanoveních § 88 a § 89. Mezi zásadní podmínky pro úvahu, zda bude v případě konkrétního odsouzeného možné institut podmíněného propuštění využít, patří objektivní polepšení odsouzeného spočívající v řádném plnění povinností a v dobrém chování, a dále pak vykonání určité doby trestu ve věznici.
Oproti tomu procesní podmínky podmíněného propuštění jsou zevrubně popsány v ustanoveních trestního řádu.[4] Zpravidla se tak děje na základě žádosti odsouzeného, jejíž součástí musí být kladné stanovisko ředitele věznice o splnění materiálních podmínek podmíněného propuštění. Tedy že odsouzený řádným plněním svých povinností a dobrým chováním v průběhu výkonu trestu prokázal, že dalšího trestu již není třeba. Nicméně je stále na úvaze soudu, jak v dané věci rozhodne.
Jak plyne z aktuálních zpráv[5], soud I. stupně žádost o podmíněné propuštění Davida Berdycha zamítl, přestože podle názoru ředitele věznice všechny materiální podmínky pro podmíněné propuštění splnil. Své rozhodnutí odůvodnil soud I. stupně zejména závažností spáchaných trestných činů a dále také obavou, že bude David Berdych po svém podmíněném propuštění trestnou činnost dále páchat. Proti tomuto usnesení podal David Berdych stížnost.
Stížnostní soud rozhodnutí soudu I. stupně nicméně zrušil, a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Podle § 149 odst. 6 TŘ je soud I. stupně navíc vázán právním názorem stížnostního soudu, který ve svém rozhodnutí vyslovil. Dá se tedy s poměrně velkou pravděpodobností očekávat, že soud I. stupně rozhodne podruhé o žádosti Davida Berdycha vzhledem k výše uvedenému zcela opačně než poprvé.
* Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v advokátní kanceláři doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
[1] Kroupa, J. Zločin jako profese. Daranus, 2011, 2. vydání.
[2] http://www.csfd.cz/film/223893-expozitura/
[3] O podmíněném propuštění rozhoduje okresní soud, v jehož obvodu se trest vykonává [§ 333 odst. 1 ve spojení s § 16 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TŘ“)]. Vzhledem k tomu, že trest odnětí svobody vykonává David Berdych ve věznici v Praze – Ruzyni, je příslušným soudem Obvodní soud pro Prahu 6.
[4] § 331 až § 333a.
[5] http://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-se-musi-znovu-zabyvat-zadosti-o-propusteni-berdycha/r~9b2fddd2507111e48bf9002590604f2e/
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




