Co pak, kdyby se policie dokonce domáhala provedení osobní prohlídky advokáta nebo kontroly dokumentů dočasně umístěných v kufru jeho vozidla. Postup při provádění domovní prohlídky u advokáta v souvislosti s trestním řízením upravuje ustanovení § 85b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění (dále jen „trestní řád“). V rámci předpisů o advokacii a stavovských předpisů je úprava této problematiky obsažena například v čl. 17a Etického kodexu. Pojďme si tuto problematiku blíže rozebrat ve vztahu k těmto dvěma ustanovením. Je třeba si vždy vzpomenout, že orgánům činným v trestním řízení jde pravděpodobně o data klientů či informace o nich, kde platí mlčenlivost advokáta. Klienty a jejich data, je třeba vždy chránit.
Obecné podmínky pro zpřístupnění listin
Článek 17a Etického kodexu obsahuje obecnou úpravu podmínek provádění domovní prohlídky v prostorách, v nichž advokát vykonává advokacii nebo v nichž se mohou nacházet listiny nebo jiné nosiče informací, které obsahují skutečnosti, na něž se podle zákona o advokacii vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. V případě, že k domovní prohlídce u advokáta dojde, je advokát v prvé řadě povinen upozornit orgán příslušný k provedení prohlídky nebo kontroly na svou zákonnou povinnost mlčenlivosti. Domovní prohlídka může být provedena podle zvláštního zákona – jako např. podle trestního řádu, zákona o správě daní a poplatků nebo celního zákona.
Advokát je zásadně oprávněn umožnit příslušnému orgánu se seznámit s obsahem listin, o kterých se domnívá, že se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, pouze se souhlasem zástupce České advokátní komory, který musí být prováděné domovní prohlídce osobně přítomen. Pokud tedy v kanceláři advokáta orgán oprávněný k provedení domovní prohlídky jednou nečekaně zazvoní, je nutné Českou advokátní komoru o domovní prohlídce okamžitě vyrozumět, vyčkat na příchod zástupce České advokátní komory a příslušnému orgánu požadované dokumenty nevydávat, dokud s tím zástupce komory nevysloví souhlas. Pokud ovšem zástupce komory příslušnému orgánu souhlas k seznámení se s obsahem listin neudělí, řídí se další postup příslušnými právními a stavovskými předpisy. O vydání bude rozhodovat příslušný soud.
Domovní prohlídka podle trestního řádu
K domovní prohlídce u advokáta sice nemusí dojít jen v souvislosti s trestním řízením, ale také např. v rámci daňového nebo celního řízení. Pro účely tohoto článku bychom se však rádi blíže zaměřili právě na trestní řízení, jako na jeden z častých důvodů k provádění prohlídek v sídlech advokátů. Podle trestního řádu platí v obecné rovině to samé, co je uvedeno v Etickém kodexu – tedy, že k provedení domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, na něž se vztahuje jeho povinnost mlčenlivosti, je orgán činný v trestním řízení povinen si vyžádat součinnost České advokátní komory a s obsahem těchto listin je oprávněn se seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce České advokátní komory.
Odmítne-li zástupce České advokátní komory svůj souhlas udělit, musí být vyžádané listiny řádně zapečetěny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit (popřípadě je zničit či poškodit), a následně mohly být předány České advokátní komoře. Souhlas České advokátní komory je možné za určitých podmínek nahradit souhlasem soudu, příslušný orgán činný v trestním řízení však musí v takovém případě podat k příslušnému soudu návrh na nahrazení souhlasu (s označením listin, ohledně nichž se nahrazení souhlasu domáhá) nejpozději do 15 dnů, kdy zástupce České advokátní komory odmítne souhlas k seznámení se s obsahem listin udělit. Soud má tak pravomoc souhlas zástupce České advokátní komory nahradit – návrhu však vyhoví pouze za předpokladu, že po seznámení se s obsahem listin dojde sám k závěru, že listina nebo listiny neobsahují skutečnosti, o nichž je dotyčný advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V opačném případě soud návrh orgánu činného v trestním řízení na nahrazení souhlasu zamítne.
Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá příslušné listiny orgánu činnému v trestním řízení, za účelem seznámení se s jejich obsahem a uloží mu, aby je České advokátní komoře vrátil ihned poté, co se s nimi seznámí. Pokud ovšem příslušný orgán činný v trestním řízení nepodá návrh na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k soudu včas, nebo dojde k jeho zamítnutí soudem, Česká advokátní komora advokátovi předmětné listiny a dokumenty neprodleně vrátí zpět.
Prohlídka „jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii“
Vedle domovních prohlídek prováděných přímo v sídle advokáta jsou velmi časté i prohlídky „jiných prostor“, v nichž se mohou nacházet listiny obsahující skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, avšak nejde striktně řečeno o prostory představující oficiální sídlo nebo kancelář advokáta. V tomto směru se může jednat např. o restaurace, kavárny, hotely, vozidla advokátů, cloudové servery atd. Před přijetím stanoviska trestního kolegia nejvyššího soudu, sp. zn. Tpjn 306/2014, ze dne 25. 6. 2015, byly totiž tyto prostory vyňaty z režimu § 85b trestního řádu a orgány činné v trestním řízení neměly povinnost souhlas zástupce České advokátní komory v uvedených případech vyžadovat. To se ovšem změnilo po bouřlivých diskuzích a neblahých zkušenostech s podobnými prohlídkami ze strany orgánů činných v trestním řízení (vč. osobních prohlídek advokátů prováděných bez souhlasu zástupce České advokátní komory).
Nejvyšší soud ve svém stanovisku vyslovil jednoznačný závěr, že za „jiný prostor, v němž advokát vykonává advokacii“, musí být považován „jakýkoli prostor, který souvisí s výkonem advokacie a v němž se proto vyskytují informace o klientech - ať již v písemné, elektronické či jiné podobě. Vedle sídla advokáta zapsaného do seznamu advokátů jde dále např. o pobočku advokátní kanceláře, kancelář advokáta v sídle obchodní společnosti, jíž poskytuje právní služby, vozidlo advokáta nebo místa určená k archivaci či ukládání advokátních spisů. (…) Mohou jimi být různá elektronická úložiště dat, a to ať už jde o webové stránky advokáta, vlastní datová úložiště advokáta nenacházející se v místech běžného výkonu advokátní praxe nebo úložiště provozovaná od advokáta odlišnou osobou, umožňující dálkový přístup pomocí internetové sítě (např. různé typy tzv. hostingů, cloudů, serverů).“ Na veškeré tyto prostory se tak dnes již uplatní shora uvedený postup podle § 85b trestního řádu, a tedy i v těchto případech je vždy podmínkou k provedení prohlídky souhlas zástupce České advokátní komory.
Závěr
Zákony a stavovské předpisy bezesporu připisují vysokou důležitost povinnosti zachování mlčenlivosti advokáta ve vztahu k jeho klientům a ve vztahu ke skutečnostem, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem advokacie, a poskytují této povinnosti značnou ochranu. Z toho důvodu nemají příslušné orgány při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, ve kterých advokát vykonává svou praxi, oprávnění do spisů a dokumentů advokáta jen tak nahlížet a mohou tak činit jen pod přísným dohledem České advokátní komory. Takovýto přístup je samozřejmě správný a klientům vysílá jasnou zprávu o tom, že se o bezpečnost citlivých informací poskytnutých advokátovi nemusí obávat ani v tak mimořádných situacích, jakými je probíhající trestní nebo daňové řízení. Advokát má nicméně v tomto směru důležitou úlohu – musí výše uvedené postupy perfektně znát a dobře vědět, jak se v případě vzniku podobných situací správně zachovat tak, aby k narušení mlčenlivosti advokáta nedošlo, a to i přes případný tlak ze strany příslušných orgánů.
Diskuze k článku ()