Rychlejší stavební řízení? JES!
O tom, že získat v současnosti pravomocné stavební povolení trvá neúměrně dlouho a že se Česká republika v rychlosti stavebního řízení řadí na samotný chvost žebříčků sledovaných zemí, daleko za vyspělými státy civilizovaného světa, již bylo napsáno a řečeno mnohé.
Novela zákona o územním plánování a stavebním řádu, kterou se konečně letos podařilo v Parlamentu prohlasovat, si klade za cíl přinést v této oblasti kýženou změnu. Samotný nový stavební zákon ale není všespásný. Mnohdy jsou to spíše závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů, jež vydání správní rozhodnutí ve věci povolení stavby prodlužují, avšak jsou nebytným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů ve věci samé. Spolu s novým stavebním zákonem byl proto přijat i zbrusu nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku.
Jednotné environmentální stanovisko, zkráceně označované jako JES, představuje nástroj integrace povolovacích procesních postupů státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. JES bude vydáván ve formě závazného stanoviska ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA, další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního. JES jedním úkonem zcela nahradí až 26 správních úkonů, jejichž vydávání dnes upravuje 9 různých zákonů na úseku ochrany životního prostředí. Většina těchto úkonů má již dnes podobu závazného stanoviska, nezřídka jim však zákon přisuzuje i formu správního rozhodnutí či prostého vyjádření.
Orgánem příslušným k vydání JES budou obecní úřady s rozšířenou působnosti, a to v přenesené působnosti. O zákonem jmenovaných případech však budou rozhodovat rovněž v přenesené působnosti krajské úřady (např. bude-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond o rozloze pozemků větší než 1 ha nebo pozemky určené k plněné funkcí lesa o rozloze větší nebo rovné 1 ha, jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona, či má být vybodována pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání) a v některých, taktéž jasně vymezených, případech ústřední orgán státní správy v podobě Ministerstva životního prostředí.
Pro stavebníka samotného přináší zákon zejména zásadu koncentrace správních úkonů ochrany životního prostředí pouze do jediného úkonu. Sám stavebník má možnost výběru, jestli si o vydání stanoviska požádá sám před zahájením stavebního řízení, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez JES. Pokud stavebník sám stanovisko nedoloží, stavební úřad si jej u orgánu ochrany životního prostředí vyžádá sám. Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a orgánem ochrany životního prostředí má pak probíhat zejména elektronicky, prostřednictvím portálu stavebníka, aby se tak řízení zrychlilo na maximum.
Nahradit tak díky vzniku JES půjde stanoviska, rozhodnutí i vyjádření na úseku odpadů, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesů, vod, ovzduší a další. Žadatel o stavební povolení tak už nebude sám zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko za něj zajistí stavební úřad na základě podané žádosti. Stavebník by tak měl v duchu hesla „úřady mají obíhat papíry, ne lidé“ na jednom místě získat veškerá potřebná razítka a povolení.
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




