Novela zákona o územním plánování a stavebním řádu, kterou se konečně letos podařilo v Parlamentu prohlasovat, si klade za cíl přinést v této oblasti kýženou změnu. Samotný nový stavební zákon ale není všespásný. Mnohdy jsou to spíše závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů, jež vydání správní rozhodnutí ve věci povolení stavby prodlužují, avšak jsou nebytným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů ve věci samé. Spolu s novým stavebním zákonem byl proto přijat i zbrusu nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku.
Jednotné environmentální stanovisko, zkráceně označované jako JES, představuje nástroj integrace povolovacích procesních postupů státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. JES bude vydáván ve formě závazného stanoviska ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA, další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního. JES jedním úkonem zcela nahradí až 26 správních úkonů, jejichž vydávání dnes upravuje 9 různých zákonů na úseku ochrany životního prostředí. Většina těchto úkonů má již dnes podobu závazného stanoviska, nezřídka jim však zákon přisuzuje i formu správního rozhodnutí či prostého vyjádření.
Orgánem příslušným k vydání JES budou obecní úřady s rozšířenou působnosti, a to v přenesené působnosti. O zákonem jmenovaných případech však budou rozhodovat rovněž v přenesené působnosti krajské úřady (např. bude-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond o rozloze pozemků větší než 1 ha nebo pozemky určené k plněné funkcí lesa o rozloze větší nebo rovné 1 ha, jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona, či má být vybodována pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání) a v některých, taktéž jasně vymezených, případech ústřední orgán státní správy v podobě Ministerstva životního prostředí.
Pro stavebníka samotného přináší zákon zejména zásadu koncentrace správních úkonů ochrany životního prostředí pouze do jediného úkonu. Sám stavebník má možnost výběru, jestli si o vydání stanoviska požádá sám před zahájením stavebního řízení, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez JES. Pokud stavebník sám stanovisko nedoloží, stavební úřad si jej u orgánu ochrany životního prostředí vyžádá sám. Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a orgánem ochrany životního prostředí má pak probíhat zejména elektronicky, prostřednictvím portálu stavebníka, aby se tak řízení zrychlilo na maximum.
Nahradit tak díky vzniku JES půjde stanoviska, rozhodnutí i vyjádření na úseku odpadů, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesů, vod, ovzduší a další. Žadatel o stavební povolení tak už nebude sám zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko za něj zajistí stavební úřad na základě podané žádosti. Stavebník by tak měl v duchu hesla „úřady mají obíhat papíry, ne lidé“ na jednom místě získat veškerá potřebná razítka a povolení.
Diskuze k článku ()