Jak na agrovoltaiku v Česku? Solární panely v ovocných sadech nebo lanýžových polích odbrzdila novela zákona
Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.
Novela především zásadně mění podmínky pro umisťování fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě bez nutnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Tento krok přinese zájemcům o agrovoltaiku úsporu poplatků za odnětí půdy z fondu, protože představuje kombinaci výroby elektřiny a zemědělské produkce.
Solární panely na zemědělské půdě I. a II. třídy
Agrovoltaikou se rozumí taková výrobna elektřiny, která je umístěna na zemědělské půdě a současně umožňuje její obhospodařování a využívání pro pěstování některých plodin. Z návrhu nové české legislativy vyplývá, že lze umístit solární panely na pozemky s vybranými druhy zemědělských kultur, jako jsou vinice, chmelnice nebo ovocné sady. Podle návrhu prováděcích předpisů bude možné vyrábět elektřinu dokonce na lanýžových polích. Pro instalaci agrovoltaiky je navíc možné využít i zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany.
Pro instalaci a provoz agrovoltaických projektů však bude klíčové finální znění prováděcích předpisů, které konkretizují technické parametry a podmínky. Návrh vyhlášky například stanoví minimální míru zemědělské produkce, kterou je nutné zachovat. Důležité je pro majitele výroben mít také plán rekultivace po ukončení provozu, který zajistí návrat půdy do původního stavu.
Ačkoli aktuálně neexistují speciální dotační tituly pro agrovoltaiku, v blízké budoucnosti se očekává jejich zavedení.
Povolování instalace bude jednodušší
Z právního hlediska je agrovoltaika považována za stavbu pro zemědělství, což do určité míry zjednodušuje povolovací procesy. Pro její umístění v nezastavěném území nebude nutná změna územního plánu, pokud stávající územní plán obce její umístění výslovně nezakazuje. Tím se otevírá cesta k rychlejší a jednodušší realizaci těchto projektů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
