Jak na agrovoltaiku v Česku? Solární panely v ovocných sadech nebo lanýžových polích odbrzdila novela zákona
Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.
Novela především zásadně mění podmínky pro umisťování fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě bez nutnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Tento krok přinese zájemcům o agrovoltaiku úsporu poplatků za odnětí půdy z fondu, protože představuje kombinaci výroby elektřiny a zemědělské produkce.
Solární panely na zemědělské půdě I. a II. třídy
Agrovoltaikou se rozumí taková výrobna elektřiny, která je umístěna na zemědělské půdě a současně umožňuje její obhospodařování a využívání pro pěstování některých plodin. Z návrhu nové české legislativy vyplývá, že lze umístit solární panely na pozemky s vybranými druhy zemědělských kultur, jako jsou vinice, chmelnice nebo ovocné sady. Podle návrhu prováděcích předpisů bude možné vyrábět elektřinu dokonce na lanýžových polích. Pro instalaci agrovoltaiky je navíc možné využít i zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany.
Pro instalaci a provoz agrovoltaických projektů však bude klíčové finální znění prováděcích předpisů, které konkretizují technické parametry a podmínky. Návrh vyhlášky například stanoví minimální míru zemědělské produkce, kterou je nutné zachovat. Důležité je pro majitele výroben mít také plán rekultivace po ukončení provozu, který zajistí návrat půdy do původního stavu.
Ačkoli aktuálně neexistují speciální dotační tituly pro agrovoltaiku, v blízké budoucnosti se očekává jejich zavedení.
Povolování instalace bude jednodušší
Z právního hlediska je agrovoltaika považována za stavbu pro zemědělství, což do určité míry zjednodušuje povolovací procesy. Pro její umístění v nezastavěném území nebude nutná změna územního plánu, pokud stávající územní plán obce její umístění výslovně nezakazuje. Tím se otevírá cesta k rychlejší a jednodušší realizaci těchto projektů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
