Zastavování bezvýsledných exekucí
Snahou zákonodárce je nepochybně omezit počet bezvýsledných exekucí.
Jejich počet zejména v posledních letech strmě narůstá a tento trend lze očekávat i nadále, zejména v důsledku pandemie a nastupující hospodářské recese. Pomineme-li tzv. milostivé léto, jedná se o další krok ke zvýhodňování dlužníků na úkor věřitelů. Otázkou je, jaké důsledky přinese tato úprava v praxi.
Tzv. milostivé léto bylo zavedeno novelou exekučního řádu. Umožňovalo fyzickým osobám vyhnout se části dluhu, byl-li věřitelem veřejnoprávní subjekt (typicky zdravotní pojišťovny, dopravní podniky či státní příspěvkové organizace). Pakliže dlužník uhradil část dluhu v podobě jistiny a na nákladech exekuce částku 750 Kč + DPH, ostatní část jeho dluhu zanikla. Dle dostupných údajů využilo této dluhové amnestie velké množství dlužníků. Vzhledem k popularitě tohoto kroku lze podobnou akci očekávat i v budoucnu a nastupující vládní koalice jej údajně chystá již na podzim.
Dalším krokem k upřednostňování dlužníků je nepochybně zastavování bezvýsledných exekucí, resp. maximální délka exekuce. Jestliže v předchozích šesti letech nedošlo v rámci exekuce k vymožení plnění, které by postačovalo alespoň na náklady exekuce a není-li exekucí postižena nemovitost, bude oprávněný (věřitel) vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda se zastavením exekuce souhlasí či nikoliv.
V případě souhlasu či marného uplynutí třicetidenní lhůty dojde k zastavení exekuce. Pokud oprávněný projeví nesouhlas a není-li zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, bude vyzván ke složení zálohy (jejíž výši stanoví prováděcí právní předpis). Složením této zálohy se lhůta k vymožení peněžitého plnění prodlužuje o další 3 roky. Toto prodloužení je však možné maximálně dvakrát, tzn. celkově až o šest let. Bezvýsledné exekuce tak budou mít maximální dobu dvanáct let.
Tato pravidla neplatí u všech typů exekucí, např. k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem je oprávněný od složení zálohy na vedení exekuce zproštěn. Obdobně jej může na žádost zprostit soudní exekutor, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.
Zbývá doplnit, že dle přechodných ustanovení novely se zastavování bezvýsledných exekucí týká také exekucí zahájených před její účinností. Je však důležité, že šestiletá lhůta neuplyne dříve než rok po nabytí účinnosti novely. Nejdříve tak bude k zastavování bezvýsledných exekucí docházet až od roku 2023.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




