Dne 11. 2. 2025 prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR druhým čtením vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní (sněmovní tisk č. 784) a kterým se mimo jiné ještě více posiluje postavení Celní správy ČR při vymáhání pohledávek orgánů veřejné správy. Cílem návrhu je, aby orgány Celní správy ČR převzaly zcela nebo alespoň z části správu placení (tj. výběr a vymáhání) peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde dosud uvedenou agendu orgány Celní správy ČR nezajišťují. Tento příspěvek shrnuje hlavní důvody, proč se tento záměr jeví jako neefektivní, nekoncepční, nesystémový a potenciálně škodlivý pro stát i daňové poplatníky.
1. Soudní exekutoři jako stabilní a efektivní součást právního řádu
Soudní exekutoři jsou justiční profesí, která je součástí právního řádu České republiky již od roku 2001. Za tuto dobu se etablovali jako vysoce efektivní a stabilní nástroj pro vymáhání peněžitých pohledávek nejenom soukromoprávních, ale také veřejnoprávních (zejm. pohledávky měst a obcí, justiční pohledávky atd.). Soudní exekutoři mají nejenom vysokou míru specializace a odbornosti, ale disponují především hlubokými znalostmi právních předpisů a postupů v oblasti vymáhání dluhů. Podstatné rovněž je, že procesně zajišťují celý exekuční proces, což ve svém důsledku představuje výraznou administrativní úlevu soudům. Navíc nejsou napojeni na státní rozpočet, takže náklady na vedení řízení zatěžují pouze samotné účastníky exekuce. Nikoliv státní rozpočet a potažmo daňového poplatníka.
2. Ekonomická zátěž pro státní rozpočet a daňové poplatníky
Úplné nebo i částečné převzetí agendy placení (tj. výběr a vymáhání) peněžitých plnění v režimu dělené správy Celní správou ČR bude znamenat značnou ekonomickou zátěž pro státní rozpočet. Dříve nebo později bude nutné nabrat a zaškolit další zaměstnance, což vygeneruje značné personální náklady. Pořízení adekvátního technického zázemí pro rozšíření této agendy bude vyžadovat další investice. Opomenout nelze ani vytváření zbytečných administrativních nákladů. Nutno přiznat, že tyto náklady budou v konečném důsledku neseny daňovými poplatníky.
3. Nedostatečná specializace Celní správy ČR v oblasti vymáhání peněžitých plnění
Celní správa ČR se jako ozbrojený bezpečnostní sbor má profilovat především v oblasti celnictví, správy spotřebních a energetických daní, dělené správy a hazardních her. Hraje tak klíčovou roli v ochraně ekonomických zájmů, zajištění bezpečnosti a ochraně spotřebitelů. V rámci takto klíčových oblastí je nesystémové a nekoncepční, aby se nadbytečně posilovala úloha Celní správy ČR jako obecného vymahače peněžitých plnění v rámci veřejné správy. Naopak, v zájmu efektivnosti výkonu primárních činností Celní správy ČR se jako nejvíce vhodné jeví zcela opustit agendu vymáhání peněžitého plnění a přenést ji na vysoce specializovanou profesi soudních exekutorů.
4. Riziko snížení efektivity vymáhání
Exekutorská komora požádala podle zákona 106 o data, která by umožnila vyhodnotit efektivitu pilotního projektu vymáhání justičních pohledávek. Úspěšnost vymáhání justičních pohledávek Celní správou dosáhla 3,19 % při odhadovaných nákladech na vymáhání 0,5 miliardy korun. Úspěšnost vymáhání těchto pohledávek exekutory přitom dříve dosahovala více než 30 %.[1]
Soudní exekutoři mají dlouholeté zkušenosti s vymáháním pohledávek orgánů veřejné správy a disponují nástroji a postupy, které se osvědčily v praxi. Proto nelze než očekávat, že posílení Celní správy ČR jako univerzálního vymahače pohledávek orgánů veřejné správy může být spojeno s poklesem vymahatelnosti. V konečném důsledku se může jednat o výraznou ztrátu pro státní rozpočet nebo rozpočty měst a obcí (v souhrnu až několik miliard ročně). Oproti tomu soudní exekutoři od roku 2001 pravidelně dokazují, že tyto pohledávky umí spolehlivě vymáhat ze všech justičních profesí nejvíce efektivně.
5. Geopolitická nestabilita a role Celní správy ČR
V dnešní nestabilní geopolitické situaci je nutné počítat s možností dramatických změn v Evropě.
V takovém případě bude muset Celní správa ČR, jako ozbrojený bezpečností sbor, důsledně vykonávat především celnictví (např. bezpečnostní opatření) nebo pátrací či její dohledovou oblast (např. kontrola zaměstnávání cizinců, prověřování vybraných trestných činů, mezinárodní spolupráce v oblasti celních a daňových podvodů nebo plnění úkolů v rámci služby pod vedením Policie ČR). Proto je zatěžování Celní správy ČR agendou vymáhání peněžitých pohledávek orgánů veřejné moci v této době zcela nežádoucí.
Závěr
Posílení role Celní správy ČR jako univerzálního vymahače se jeví jako nepromyšlený a rizikový krok. Místo toho, aby se stát zaměřil na posílení stávajícího systému vymáhání pohledávek soudními exekutory a zefektivnění celého exekučního procesu, přichází s dalším návrhem, který nelze než označit za rizikový experiment v oblasti vymáhání dluhů (veřejnoprávních). Tento experiment má navíc velký potenciál negativních dopadů do vymahatelnosti práva a zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. V době geopolitické nestability je navíc klíčové, aby Celní správa ČR byla kdykoliv (ze dne na den) připravena naplno vykonávat (rychle a efektivně) své primární úkoly. Cíleně ji zatěžovat agendou vymáhání pohledávek, nota bene, když tato agenda je v ČR dlouhodobě pokryta soudními exekutory, je nekoncepční a zcela nepotřebné.
Diskuze k článku ()