Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence

Tato otázka již není pouze akademická. Umělá inteligence tvoří umělecká díla kvalitativně nerozeznatelná od děl vytvořených člověkem. Objevují se případy, kdy je umělá inteligence uváděna jako autor nebo spoluautor uměleckého díla, či dokonce vědecké práce. [2][1]

České autorské právo je založeno na zásadě objektivní pravdivosti autorství, podle které může být autorem pouze fyzická osoba, nikoli entita, jež není člověkem.[5][4][3]

Tvůrčí činnost autora je pak jedním z pojmových znaků autorského díla. Není přitom rozhodující, zda je tato činnost vykonána za pomoci technických zařízení či přímo jejich prostřednictvím, například prostřednictvím počítače.[7][6]

I podle judikatury Soudního dvora Evropské unie musí být autorské dílo původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. O vlastní duševní výtvor autora se jedná tehdy, pokud odráží jeho osobnost, tedy mohl-li autor při realizaci díla vyjádřit své tvůrčí schopnosti prostřednictvím rozhodnutí učiněných na základě své tvůrčí svobody.[9][8]

Pokud tedy bude umělá inteligence sloužit pouze jako nástroj srovnatelný například s textových editorem nebo Photoshopem, nebude otázka autorství k dílu sporná. Autorem by v takovém případě byla fyzická osoba disponující kontrolou nad výslednou podobou díla, do nějž by promítla své tvůrčí schopnosti. Takovou osobou by mohl být uživatel, případně tvůrce umělé inteligence, pokud tuto naprogramoval k vytvoření nějakého konkrétního díla.[11][10]

Zajímavý právní problém vyvstává v případě, kdy umělá inteligence disponuje schopností strojového učení a dosahuje takové míry autonomie, že je pro uživatele její výtvor zcela nepředvídatelný. Většina systémů umělé inteligence dnes funguje na tzv. black box principu, což znamená, že způsob, jakým umělá inteligence na základě poskytnutých dat dospěla ke konkrétnímu rozhodnutí, je tajemstvím dokonce i pro jejího tvůrce.[13][12]

Tvůrčí činnost tedy provádí přímo umělá inteligence a člověk do jejího kreativního procesu zasahuje minimálně, například prostřednictvím textových pokynů, které ale jistě nejsou dostatečné pro konstituování jeho autorství. Ostatně pokud bychom takový pokyn dali lidskému malíři, též by z nás autory neučinil. 

Níže můžete vidět příklad obrázku vygenerovaného umělou inteligencí, konkrétně prostřednictvím Bing Image Creator od společnosti Microsoft, a to na základě mého textového pokynu: „Nakresli kyborga, který maluje obraz“.[14]

Je pravdou, že aby nám umělá inteligence vygenerovala výtvor, se kterým budeme spokojeni, vynaložíme na to určitý čas a práci. Domnívám se však, že se bude jednat pouze o činnost netvůrčí a mechanickou, nenaplňující pojmový znak tvůrčí činnosti autora. Ve výsledné podobě díla se totiž zrcadlí tvůrčí schopnosti umělé inteligence, neboť ta je tím, kdo činí kreativní rozhodnutí.[16][15]

I přes výše uvedené ale panuje v převážné části odborné literatury a na půdě Evropské unie shoda, že by nebylo vhodné přiznávat autorství, a tedy i právní subjektivitu, přímo umělé inteligenci.[18][17]

Podle aktuálně platného autorského práva, ať už českého, evropského nebo amerického nepožívá výtvor autonomně vygenerovaný umělou inteligencí autorskoprávní ochrany, a to z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby.[20][19]

Tento výtvor tak bude chráněn pouze na základě smluvních mechanismů působících inter partes. Podmínky použití mohou například stanovit povinnost uvádět umělou inteligenci jako zdroj výtvoru nebo zákaz jeho použití pro komerční účely.[21]

Pokud dospějeme k závěru, že taková ochrana není dostatečná, bude potřeba zavést novou kategorii děl vytvořených autonomními systémy umělé inteligence, přičemž autorství by bylo přiznáváno na základě fikce. [22]

Inspirací nám v tomto může být britská úprava děl vytvořených počítačem za takových okolností, že zde chybí lidský autor díla. Za autora se podle této úpravy považuje osoba, která učinila nezbytné kroky k vytvoření takového díla.[24][23]

Kdo bude touto osobou záleží na konkrétních okolnostech a kritériích, která zákonodárce zvolí pro přiřknutí autorství. Osobně se domnívám, že by za autora měla být považována osoba, jejíž kreativita se ve výsledném díle nejvíce odráží. Tuto osobu spatřuji v uživateli umělé inteligence, neboť ten má největší podíl na vzniku konkrétního díla. Uživatel navíc zpravidla tvůrci za možnost užívání softwaru zaplatí určitý finanční obnos a je otázkou, zda by měl motivaci takto činit, kdyby mu k výtvorům vytvořeným s pomocí tohoto softwaru nenáleželo autorské právo.

Závěrem už je snad jen vhodné uvést, že text tohoto článku byl sepsán zcela bez použití umělé inteligence.

Vítězný příspěvek soutěže o nejlepší článek s právní tematikou "Ukaž svou kreativitu X.", kterou pořádá CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.

---

Kaleagasi, Bartu. A New AI Can Write Music as Well as a Human Composer [online]. Futurism.com, 3. září 2017 [cit 23. března 2023]. Dostupné z: A New AI Can Write Music as Well as a Human Composer (futurism.com)[1]