Ozbrojený konflikt způsobený invazí Ruské federace na Ukrajinu: dopady do pracovního práva
Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.
Povolávací rozkazy
Danou situaci lze posoudit jako překážku v práci podle § 199 odst. 1 ZP, tedy jinou důležitou osobní překážku v práci, a dle MPSV je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takovému zaměstnanci poskytne náhradu mzdy či nikoliv.
Překážka v práci nemá vliv na platnost uděleného pracovního povolení, zaměstnanecké karty či modré karty. Osoba s povolávacím rozkazem, která v ČR měla platné pracovní povolení, se bude moct vrátit do ČR a pracovat zde, pokud bude mít v tu dobu stále platné povolení, případně absolvuje níže popsaný proces.
Pobytová oprávnění, možnost pracovat
V souvislosti s konfliktem na území Ukrajiny vydalo Ministerstvo vnitra informace pro ukrajinské občany, kteří se na území ČR nyní nacházejí a kteří na naše území nyní přichází, podrobnosti naleznete zde.
Pro osoby, které v ČR již pobývají
Prodloužení dlouhodobých pobytů podléhá nadále standardnímu režimu na pracovištích Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP MV“).
V případě blížícího se konce platnosti schengenského víza / sezónního víza / mimořádného pracovní víza v následujících 14 dnech a nemožnosti se vrátit na Ukrajinu z důvodu ozbrojeného konfliktu, je třeba, aby se daná osoba dostavila na OAMP MV, kde může požádat o speciální dlouhodobé vízum.
V případě, že osoba v ČR není zaměstnána, musí požádat o povolení k zaměstnání, pokud ovšem zaměstnána je, může nadále pracovat.
Pro nově příchozí osoby
Vstupující osoba se zaregistruje na Policii ČR, ledaže to za ní udělá ubytovatel. Rámci bezvízového styku je tak možné v ČR zůstat 90 dní (v rámci jakéhokoliv 180denního období).
Pokud se osoba bude chtít zapojit do běžného života, bude nutné požádat o speciální dlouhodobé vízum, případně také pracovní povolení.
V současné době Ministerstvo vnitra nedoporučuje žádat v ČR o azyl, účelnější má být požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Po získání speciálního dlouhodobého víza je možné požádat o pracovní povolení. Pokud má zaměstnavatel ohlášené volné pracovní místo na úřadu práce, může na toto místo uzavřít se žadatelem pracovní smlouvu, která bude přílohou žádosti o vydání pracovního povolení. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce v místě příslušném podle místa výkonu dané práce. Povolení se vydává na 2 roky, a to i opakovaně. Podrobnosti naleznete zde.
Zdravotní pojištění
Okamžikem udělení víza za účelem strpění pobytu se osoba stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za ní odvádí český stát.
Osoby pobývající v ČR v rámci bezvízového styku by si měly zajistit komerční cestovní pojištění.
Dávky v hmotné nouzi
Osoby, kterým bylo uděleno speciální dlouhodobé vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) a i o mimořádnou okamžitou pomoc. Žádost se podává na tištěném formuláři osobně na Úřadu práce ČR, případně elektronicky.
Výše uvedené informace vychází z údajů uveřejněných večer 28. února 2022, nicméně s ohledem na rychlý vývoj situace doporučujeme výše uvedené informace ověřovat denně zejména na webech Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.
Vstup na území ČR – výjimky z covidových opatření
S účinností od 25. února 2022 mají dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví občané Ukrajiny vstupující do ČR cestou z Ukrajiny a obdobně občané EU včetně občanů ČR, kde byly bezprostředně ohroženi ozbrojeným konfliktem, výjimku:
- ze zákazu vstupu na území České republiky,
- z povinnosti před zahájením přepravy vyplnit Příjezdový formulář,
- z povinnosti před zahájením přepravy disponovat výsledkem testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, certifikátem o provedeném nebo dokončeném očkování, anebo certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 a tyto předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole a
- z povinnosti podrobit se RT-PCR testu na území České republiky.
Obdobně to platí pro osoby tranzitující do jiného státu, jehož jsou občany nebo ve kterém mají oprávnění k pobyt, přes Českou republiku z Ukrajiny, kde byly bezprostředně před příchodem vystaveny ohrožení ozbrojeného konfliktu a přes území České republiky pouze tranzitují do státu. Tyto osoby jsou povinny opustit území České republiky do 48 hodin od vstupu.

Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?



