Od ledna se změní systém minimální mzdy. Skončí zároveň zaručená mzda v soukromém sektoru
Od 1. ledna 2025 vstupují v platnost zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce přináší automatickou valorizaci minimální mzdy, ruší zaručenou mzdu v soukromém sektoru a zavádí nový systém zaručeného platu ve veřejné sféře. Úpravy zásadně mění pravidla hry pro zaměstnance i zaměstnavatele.
„Zákoník práce bývá v České republice novelizován již skoro pravidelně každým rokem, což znepřehledňuje situaci jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Ani letošek přitom nebyl žádnou výjimkou. Zatímco na sebe většinu pozornosti strhla takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, vedle ní mnohem dále legislativním procesem prošla novela týkající se odměňování za práci. Ta bude účinná již 1. ledna 2025. Shodné datum účinnosti měla mít také ona flexibilní novela, nicméně je celkem jisté, že ji zákonodárci nestihnou do té doby schválit,“ komentuje Michael Mráček z advokátní kanceláře Dentons.
Jednou ze zásadních novinek novely zákoníku práce, která nabude účinnosti od ledna, je valorizace minimální mzdy. Minimální mzda bude od příštího roku valorizována automaticky na základě průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Do roku 2029 by měla dosáhnout 47 % průměrné mzdy. Již v roce 2025 se očekává její zvýšení na 20 800 Kč, což odpovídá 42,2 % průměrné mzdy.
„Automatická valorizace přinese zaměstnavatelům větší stabilitu a předvídatelnost v plánování nákladů,“ říká advokát Michael Mráček. „Zaměstnanci pak získají jistotu, že vývoj minimální mzdy bude systematický a nebude záviset na politickém rozhodování,“ dodává.
Novela také ruší zaručenou mzdu, která dosud stanovovala minimální výdělky podle náročnosti a odpovědnosti práce v osmi kategoriích. „Zrušení zaručené mzdy zjednoduší systém odměňování a zaměstnavatelům umožní větší flexibilitu při stanovování výše platů,“ vysvětluje Michael Mráček z Dentons. „Na druhou stranu však může dojít k oslabení ochrany zaměstnanců, kteří se nyní budou muset spoléhat na individuální či kolektivní vyjednávání,“ upozorňuje.
Tento krok je pozitivně vnímán zejména menšími zaměstnavateli, kteří se dlouhodobě potýkali s vysokými administrativními nároky spojenými s dodržováním pravidel zaručené mzdy. Pro zaměstnance však znamená větší důraz na schopnost obhajovat vlastní pracovní podmínky.
Ve státní a veřejné sféře nicméně novela zavádí nový systém zaručeného platu, který nahradí dosavadní zaručenou mzdu. Tento systém rozdělí odměňování do čtyř úrovní, přičemž nejnižší bude odpovídat minimální mzdě a nejvyšší dosáhne až 1,6násobku této částky.
„Nový systém přinese větší přehlednost a rovnost v odměňování zaměstnanců veřejného sektoru,“ hodnotí změnu Michael Mráček. „Zaměstnanci získají větší jistotu a možnost předvídat své příjmy, což může zvýšit stabilitu v tomto odvětví,“ dodává.
Novela zákoníku práce klade na firmy i zaměstnance nové nároky. „Firmy by měly přehodnotit své mzdové politiky, aby zůstaly konkurenceschopné nejen v oblasti odměňování, ale i pracovních podmínek,“ doporučuje závěrem Michael Mráček z Dentons.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




