Novela zákoníku práce konečně v cíli!
Dne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024.
Novela byla veřejností již dlouho čekávána, když do českého právního řádu začleňuje mezi jiným dvě evropské směrnice, tzv. work-life balance směrnici a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, u nichž uplynula lhůta pro implementaci již počátkem srpna loňského roku. V tomto článku pro vás shrnujeme hlavní změny, které novela přináší a jejich dopady do pracovněprávních vztahů.
Práce na dálku
Jednou z očekávaných změn, kterou novela přináší, je úprava výkonu práce na dálku, tzv. home office, která oproti původně navrhované úpravě dostála výrazných změn. Práce na dálku bude, až na výjimky, možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Novela současně upravuje tři možnosti úhrady nákladů při práci na dálku. Podrobnější podmínky, včetně slibované úpravy BOZP, však nakonec novela nepřináší a zaměstnavatelé tak musí i nadále spoléhat na vlastní nastavení podmínek, za kterých práci na dálku zaměstnancům umožní.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Další zásadní změna se dotkne výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP a DPČ. Zaměstnavatel bude muset tzv. „dohodářům“ rozvrhovat pracovní dobu, plnit ve vztahu k nim informační povinnost v obdobném rozsahu jako u zaměstnanců, umožnit jim čerpání překážek v práci a od 1. ledna i rozvrhovat dovolenou. Dohody tak ztratí nejen na své flexibilitě, ale stanou se pro zaměstnavatele finančně i administrativně náročnější záležitostí.
Rozšířená informační povinnost
Novela podstatně rozšiřuje informační povinnost, kterou zaměstnavatelé musí vůči zaměstnancům plnit při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Nově bude muset být zaměstnanec informován např. i o době trvání a podmínkách zkušební doby, doby odpočinku, postupu, který je zaměstnavatel nebo zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Rozšířená bude i informační povinnost u zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. Současně se výrazně zkracuje lhůta pro splnění této povinnosti z 30 na 7 dnů. Administrativní zatížení zaměstnavatelů se tak zvýší a zaměstnavatelé by měli přistoupit nejen k revizi, příp. u dohodářů k vyhotovení, informační povinnosti, ale i k revizi další související pracovněprávní dokumentace.
Elektronizace HR agendy
Naopak dobrou zprávou pro zaměstnavatele je změna v elektronickém uzavírání a doručování pracovněprávní dokumentace. Za zmínku stojí zejména, že přísná úprava elektronického podepisování a doručování by se nadále měla týkat už jen jednostranných rozvazovacích dokumentů a mzdového, resp. platového výměru. Naopak elektronické podepisování a doručování například pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se výrazně zjednoduší.
Se všemi uvedenými, i dalšími změnami, které novela přináší, vás postupně seznámíme v navazujících článcích. V prvním z nich se zaměříme na změny v úpravě práce na dálku, a to jak při výkonu práce v České republice, tak i z pohledu stále oblíbenějšího výkonu práce ze zahraničí.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



