Novela zákoníku práce konečně v cíli!

Dne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024.

advokátka/counsel, ROWAN LEGAL. advokátní kancelář
advokátka/Of counsel, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář
Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu
Foto: Fotolia

Novela byla veřejností již dlouho čekávána, když do českého právního řádu začleňuje mezi jiným dvě evropské směrnice, tzv. work-life balance směrnici a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, u nichž uplynula lhůta pro implementaci již počátkem srpna loňského roku. V tomto článku pro vás shrnujeme hlavní změny, které novela přináší a jejich dopady do pracovněprávních vztahů.

Práce na dálku

Jednou z očekávaných změn, kterou novela přináší, je úprava výkonu práce na dálku, tzv. home office, která oproti původně navrhované úpravě dostála výrazných změn. Práce na dálku bude, až na výjimky, možná jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Novela současně upravuje tři možnosti úhrady nákladů při práci na dálku. Podrobnější podmínky, včetně slibované úpravy BOZP, však nakonec novela nepřináší a zaměstnavatelé tak musí i nadále spoléhat na vlastní nastavení podmínek, za kterých práci na dálku zaměstnancům umožní.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Další zásadní změna se dotkne výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP a DPČ. Zaměstnavatel bude muset tzv. „dohodářům“ rozvrhovat pracovní dobu, plnit ve vztahu k nim informační povinnost v obdobném rozsahu jako u zaměstnanců, umožnit jim čerpání překážek v práci a od 1. ledna i rozvrhovat dovolenou. Dohody tak ztratí nejen na své flexibilitě, ale stanou se pro zaměstnavatele finančně i administrativně náročnější záležitostí. 

Rozšířená informační povinnost

Novela podstatně rozšiřuje informační povinnost, kterou zaměstnavatelé musí vůči zaměstnancům plnit při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Nově bude muset být zaměstnanec informován např. i o době trvání a podmínkách zkušební doby, doby odpočinku, postupu, který je zaměstnavatel nebo zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Rozšířená bude i informační povinnost u zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. Současně se výrazně zkracuje lhůta pro splnění této povinnosti z 30 na 7 dnů. Administrativní zatížení zaměstnavatelů se tak zvýší a zaměstnavatelé by měli přistoupit nejen k revizi, příp. u dohodářů k vyhotovení, informační povinnosti, ale i k revizi další související pracovněprávní dokumentace. 

Elektronizace HR agendy

Naopak dobrou zprávou pro zaměstnavatele je změna v elektronickém uzavírání a doručování pracovněprávní dokumentace. Za zmínku stojí zejména, že přísná úprava elektronického podepisování a doručování by se nadále měla týkat už jen jednostranných rozvazovacích dokumentů a mzdového, resp. platového výměru. Naopak elektronické podepisování a doručování například pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se výrazně zjednoduší.

Se všemi uvedenými, i dalšími změnami, které novela přináší, vás postupně seznámíme v navazujících článcích. V prvním z nich se zaměříme na změny v úpravě práce na dálku, a to jak při výkonu práce v České republice, tak i z pohledu stále oblíbenějšího výkonu práce ze zahraničí. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články