Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je jedním z klíčových právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v České republice. Novela tohoto nařízení, publikovaná pod číslem 20/2025 Sb., byla nezbytná z několika důvodů. Hlavním impulsem bylo vyjádření Evropské komise v rámci EU-Pilot EUP (2023)10621, které upozornilo na nedostatečnou implementaci směrnice Komise (EU) 2019/1833. Tato směrnice mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. Evropská komise požadovala okamžitou nápravu, což vedlo k urychlené implementaci změn.
Dalšími důvody byly praktické problémy spojené s aplikací předchozích novel nařízení vlády, zejména v oblasti hygienických požadavků na osvětlení pracovišť a bezpečnostních přestávek. Tyto oblasti byly, podle důvodové zprávy, v praxi obtížně uchopitelné a vyžadovaly upřesnění a zjednodušení pravidel.
Klíčové změny
Úprava práce s biologickými činiteli
Jednou z hlavních oblastí, na které se novela zaměřuje, je práce s biologickými činiteli. Tuto problematiku upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES a jejími změnami provedenými směrnicí Komise (EU) 2019/1833. Cílem těchto změn je nadále zajišťovat vyšší úroveň ochrany zaměstnanců, kteří jsou při své práci vystaveni biologickým činitelům, například v laboratořích, zdravotnických zařízeních nebo veterinárních provozech.
Novela zavádí přesnější definice a požadavky na kategorizaci biologických činitelů a stanovuje minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Důraz je kladen na prevenci expozice a na zajištění adekvátního vybavení a školení zaměstnanců.
Bezpečnostní přestávky
Další významnou oblastí změn jsou bezpečnostní přestávky. Novela zachovává stávající délku přestávek (5 až 10 minut), ale nově stanovuje, že poslední přestávka musí být zařazena nejpozději jednu hodinu před koncem směny. Dále bylo upřesněno, že pokud zaměstnavatel využije možnost střídání činností namísto přestávky, nesmí zaměstnance přiřadit k práci, která by ho znovu vystavila rizikovým faktorům (§ 30 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).
Hygienické požadavky na osvětlení pracovišť
Třetí klíčovou oblastí změn jsou hygienické požadavky na osvětlení pracovišť. Novela reaguje na problémy spojené s aplikací předchozí novely (nařízení vlády č. 330/2023 Sb.), která reflektovala nové EN normy na denní a elektrické osvětlení. Tyto požadavky se však ukázaly jako obtížně aplikovatelné v praxi, což vedlo k opakovaným stížnostem ze strany krajských hygienických stanic (Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 20/2025 Sb.).
Novela zpřesňuje definice a požadavky na osvětlení pracovišť, včetně specifikace pracovního prostoru jako funkčně vymezeného prostoru s trvalou prací (tj. delší než 4 hodiny). Dále stanovuje, že pro pracoviště bez možnosti denního osvětlení musí být použito sdružené osvětlení za splnění stanovených podmínek.
Tato úprava má za cíl usnadnit aplikaci pravidel v praxi a zajistit, že požadavky na osvětlení budou lépe odpovídat reálným podmínkám na pracovištích. Zároveň má přispět k ochraně zdraví zaměstnanců, zejména těch, kteří pracují na pracovištích bez přístupu k dennímu světlu.
Kromě výše uvedených oblastí novela obsahuje také legislativně-technické úpravy, které zjednodušují a zpřesňují stávající pravidla. Například byla, podle důvodové zprávy, upravena terminologie v souladu s veterinárním zákonem (zákon č. 166/1999 Sb.) a zákonem na ochranu zvířat proti týrání (zákon č. 246/1992 Sb.). Dále byla odstraněna povinnost zaměstnavatelů uzavírat písemné dohody s orgány ochrany veřejného zdraví ohledně nevyhovujícího denního osvětlení, což bylo v praxi velmi problematické.
Novela se dotýká širokého spektra profesí a odvětví, zejména těch, kde zaměstnanci pracují s biologickými činiteli, v prostředí s rizikovými faktory nebo na pracovištích s nevyhovujícím osvětlením. Mezi nejvíce ovlivněné subjekty patří: zdravotnická zařízení (nemocnice, laboratoře); veterinární provozy; průmyslové podniky s rizikovými faktory (chemický průmysl, těžební průmysl, vojenský průmysl) a kancelářské nebo výrobní prostory s nedostatečným denním osvětlením (suterény, kanceláře bez oken, uzavřené haly).
Na základě právních norem a zkušenosti z praxe se sledují určité chyby a pochybení. Tyto oblasti se týkají zejména práce s biologickými činiteli, hygienických požadavků na pracoviště a bezpečnostních opatření.
Častým předmětem kontrol jsou závěry ohledně nedostatečného hodnocení rizik. Opomíjí se pravidelné přehodnocování rizik při změně podmínek na pracovišti. Mnohé společnosti nebo výrobní závody mohou chybovat při zařazování biologických činitelů do skupin (skupiny 1–4). Může docházet k nesprávné klasifikaci biologických činitelů podle jejich nebezpečnosti. Chybou by bylo nedodržování bezpečnostních opatření nebo vybavení pracoviště podle úrovně zabezpečení (např. podtlak, filtrace vzduchu, dekontaminační zařízení). Zaměstnanci musí být informováni o rizicích, hygienických požadavcích a správném používání ochranných prostředků a pomůcek. Není možné vynechat pravidelná školení při změně rizik nebo pracovních podmínek. Pro úplnost je třeba uvést, že v roce 2023 realizovaly orgány inspekce práce přes 8400 kontrol zaměřených na bezpečnost a ochranu práce.
Diskuze k článku ()