Zahraniční zaměstnanci a kontrola dokladů totožnosti

Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.

Skutkové okolnosti případu

Inspektorát práce udělil agentuře práce pokutu ve výši 360.000 Kč za to, že umožnila výkon nelegální práce šesti cizincům ukrajinské, moldavské a makedonské státní příslušnosti. Všichni tito cizinci se prokazovali padělanými rumunskými doklady totožnosti.

Agentura přitom zavedla několik opatření, aby se nelegálnímu zaměstnávání vyhnula, konkrétně přijala vnitřní předpisy, zajišťovala pravidelná školení svých administrativních zaměstnanců, kteří měli k dispozici aplikaci Regula Document Reader, aby mohli ověřovat pravost předložených dokladů totožnosti, a také za stejným účelem kontaktovala cizineckou policii, která jí však odmítla poskytnout součinnost.

Agentura se tedy proti rozhodnutí odvolala s tím, že naplnila zákonné podmínky pro zproštění se odpovědnosti za přestupek, protože vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Odvolání však bylo zamítnuto. Následně se agentura práce obrátila na Městský soud v Praze, který jí ale také nevyhověl a žalobu zamítl. Rozsudek Městského soudu v Praze napadla agentura kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Závěry Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry Městského soudu v Praze, podle kterých mohla agentura učinit více, aby nelegálnímu zaměstnávání cizinců zabránila. Dle soudu mohla agentura práce od cizinců vyžadovat k ověření totožnosti druhý doklad totožnosti a mohla také provést lustraci cizinců ve veřejném rejstříku PRADO (Public register of authentic documents online), která by odhalila, že předložené doklady byly padělané.

Nejvyšší správní soud také přihlédl k tomu, že na agenturu práce, která běžně pracuje s cizinci, lze klást vyšší nároky než na „běžné“ zaměstnavatele.

Pro praxi

Z uvedených závěrů vyplývá, že za účelem minimalizace rizika odpovědnosti za přestupek nelegálního zaměstnávání cizinců lze zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají cizince doporučit, aby činili všechny následující kroky:

Přijetí vnitřních předpisů ohledně zaměstnávání cizinců.
Pravidelné školení zaměstnanců na podmínky zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.
Používání aplikace Regula Document Reader za účelem ověřování pravosti dokladů totožnosti.
Lustrace ve veřejném rejstříku PRADO.
Kontrola nejméně dvou dokladů totožnosti.

Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. 10 Ads 15/2024.

Článek byl republiková z newsletteru Aegis Law.

Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci

V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.

JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D., LL.M. • 21. července 2026, 07:26

Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání

Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.

Kolektiv autorů • 20. července 2026, 07:37