Zahraniční zaměstnanci a kontrola dokladů totožnosti
Nejvyšší správní soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 10 Ads 15/2024 ze dne 16. 7. 2024 zabýval podmínkami pro zproštění se odpovědnosti za přestupek umožnění výkonu nelegální práce cizinci. Níže Vám shrnujeme to nejzásadnější, co z rozhodnutí plyne pro pracovněprávní praxi.
Skutkové okolnosti případu
Inspektorát práce udělil agentuře práce pokutu ve výši 360.000 Kč za to, že umožnila výkon nelegální práce šesti cizincům ukrajinské, moldavské a makedonské státní příslušnosti. Všichni tito cizinci se prokazovali padělanými rumunskými doklady totožnosti.
Agentura přitom zavedla několik opatření, aby se nelegálnímu zaměstnávání vyhnula, konkrétně přijala vnitřní předpisy, zajišťovala pravidelná školení svých administrativních zaměstnanců, kteří měli k dispozici aplikaci Regula Document Reader, aby mohli ověřovat pravost předložených dokladů totožnosti, a také za stejným účelem kontaktovala cizineckou policii, která jí však odmítla poskytnout součinnost.
Agentura se tedy proti rozhodnutí odvolala s tím, že naplnila zákonné podmínky pro zproštění se odpovědnosti za přestupek, protože vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Odvolání však bylo zamítnuto. Následně se agentura práce obrátila na Městský soud v Praze, který jí ale také nevyhověl a žalobu zamítl. Rozsudek Městského soudu v Praze napadla agentura kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Závěry Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry Městského soudu v Praze, podle kterých mohla agentura učinit více, aby nelegálnímu zaměstnávání cizinců zabránila. Dle soudu mohla agentura práce od cizinců vyžadovat k ověření totožnosti druhý doklad totožnosti a mohla také provést lustraci cizinců ve veřejném rejstříku PRADO (Public register of authentic documents online), která by odhalila, že předložené doklady byly padělané.
Nejvyšší správní soud také přihlédl k tomu, že na agenturu práce, která běžně pracuje s cizinci, lze klást vyšší nároky než na „běžné“ zaměstnavatele.
Pro praxi
Z uvedených závěrů vyplývá, že za účelem minimalizace rizika odpovědnosti za přestupek nelegálního zaměstnávání cizinců lze zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají cizince doporučit, aby činili všechny následující kroky:
- Přijetí vnitřních předpisů ohledně zaměstnávání cizinců.
- Pravidelné školení zaměstnanců na podmínky zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.
- Používání aplikace Regula Document Reader za účelem ověřování pravosti dokladů totožnosti.
- Lustrace ve veřejném rejstříku PRADO.
- Kontrola nejméně dvou dokladů totožnosti.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. 10 Ads 15/2024.
Článek byl republiková z newsletteru Aegis Law.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




