Aktuální podmínky zaměstnávání občanů z Ukrajiny
V souvislosti s příchodem občanů Ukrajiny do České republiky upravila vláda ČR podmínky pro jejich zaměstnávání. Přinášíme vám přehled těch nejdůležitějších věcí, které jsou s tím spojené.
Právní stav textu k 15. 03. 2022
Víza a pobyt
Při přicestování do České republiky v rámci bezvízového styku nebylo a ani nadále není možné zaměstnávat občany Ukrajiny bez platného povolení k pobytu. V tomto případě se nabízí možnost podání žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 33 Zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, která se vydává na maximálně 1 rok s možností prodloužení o maximálně 1 rok. Jedná se o dlouhodobé vízum, které se nyní dle Ministerstva vnitra vyřizuje na počkání. Na jeho základě je možné s budoucím zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu a následně žádat úřad práce o vydání povolení k zaměstnání. Nevýhodami, na které je potřeba dbát, jsou jednak nebezpečí zrušení platnosti víza při hraniční kontrole při vycestování z EU (např. do Ukrajiny), a jednak povinnost cizince dle § 38 Zákona o pobytu cizinců požádat o ukončení platnosti víza, jakmile zanikne překážka vycestování, tj. oficiální ukončení války. V opačném případě toto učiní samo Ministerstvo vnitra ČR. Dle oficiálních informací Oboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR se dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu nyní všem občanům Ukrajiny vydávají na dobu 1 roku. V případě delšího trvání konfliktu budou na žádost prodloužené. Informace ohledně případného dřívějšího skončení války a s tím spojené povinnosti ukončení platnosti víza se ještě bude doplňovat. Jednoznačné ale je, že v případě, že cizinec už teď ví, že bude chtít v České republice pobývat i po skončení války, doporučuje se nejdříve požádat o vízum za účelem strpění a teprve poté změnit účel pobytu, jehož důvodem může být nalezení stabilního zaměstnání, např. zaměstnanecká karta, sloučení rodiny apod.
Ať už dotyčný má na území České republiky rodinu, kamarády nebo známé, kteří mu poskytnou bydlení, nebo cizinec přicestoval sám, je potřeba nahlásit pobyt na příslušné pobočce Ministerstva vnitra ČR (nahlásí ubytovatel, u něž cizinec hodlá pobývat), popř. na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, přijel-li dotyčný sám.
Při podání žádosti o speciální dlouhodobé vízum musí žadatel předložit:
- platný cestovní doklad
- fotografie
- vyplněný tiskopis žádosti - https://www.zscr.cz/clanek/formular-zadosti-o-specialni-dlouhodobe-vizum-7097
Stejný postup je také nejvhodnějším způsobem řešení situace u cizinců, kteří původně neměli záměr zůstávat v ČR a kterým v následujících 14 dnech končí platnost povolení k pobytu. Povolení k dlouhodobému pobytu přitom musí podat na příslušném úřadě Ministerstva vnitra ČR.
Kromě výše uvedeného má žadatel také právo podat žádost o udělení azylu, popř. o mezinárodní ochrany, tento postup se však z důvodu delšího vyřizování nedoporučuje.
Zdravotní a sociální pojištění
Po vyřízení povolení k pobytu na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině se cizinec přihlásí i ke všeobecnému zdravotnímu pojištění, resp. osobně na jakékoli pobočce VZP.
Pracovní smlouvy
Držitel dlouhodobého víza může uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnavatelem na dobu určitou a na základě této smlouvy může žádat o vydání povolení k zaměstnání. Vzhledem k aktuálnímu vývoji legislativy se očekává uvolnění podmínek, konkrétně možnost zaměstnávání Ukrajinců bez nutnosti vyřizovat povolení k zaměstnání. Poslanecká sněmovna dne 11. března 2022 schválila odpovídající legislativní návrh, který bude projednán ve středu 16. března 2022 v Senátu. Bude-li i další průběh bezproblémový, lze očekávat účinnost koncem měsíce března.
Obecně platí, že povolení k pobytu dle § 100 odst. 1 písm. d) Zákona o zaměstnanosti zaniká, nebylo-li oprávnění k pobytu uděleno/ prodlouženo/ zrušeno nebo z jiného důvodu zaniklo. Tím, že Ministerstvo vnitra ČR ještě nemá konkrétní odpověď na otázku, co se stane s vízy cizinců po skončení konfliktu, není teď možné jednoznačně tvrdit, co se v tomto případě stane s uzavřenými pracovními smlouvami.
Dávky
Občané Ukrajiny můžou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, která se uděluje v případě vážné újmy na zdraví. Žádost se podává na osobně na pracovišti Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
