Institut zprostředkování kontaktu je ukotven v ustanovení § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), které bylo do zákona o evidenci obyvatel vloženo novelou č. 227/2009 Sb., s účinností od 1. července 2010.
Kontakt ze strany požadované osoby (dále jen „kontaktovaná osoba“) je Ministerstvem vnitra, za využití základního registru obyvatel, zprostředkován na základě písemné žádosti občana České republiky staršího patnácti let (dále jen „kontaktující osoba“), který v žádosti uvede své jméno, příjmení, rodné příjmení, adresu trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Kontaktující osoba rovněž může uvést důvod pro zprostředkování kontaktu. Co se kontaktované osoby týče, tak se uvedou údaje, podle nichž bude možné tuto identifikovat, především jméno, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba má rovněž možnost prohlásit, že je kontaktovaná osoba vůči ní osobou blízkou.[1]
Nevyplněná žádost o zprostředkování kontaktu je volně ke stažení na webových stránkách Ministerstva vnitra: https://www.mvcr.cz/soubor/evidence-obyv-zadost-zprostredkovani-kontaktu-13082010-pdf.aspx a rovněž obsahuje místo pro vylepení kolkové známky v hodnotě 500,- Kč, přičemž povinnost uhradit správní poplatek ve výši 500,- Kč za podání žádosti je stanovena podle položky 3 písm. e) sazebníku, který tvoří přílohu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žádost může být podána na matričním úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, nebo Ministerstvu vnitra, přičemž musí být opatřena úředně ověřeným podpisem, což neplatí, podává-li občan žádost osobně a prokáže-li svoji totožnost.[2]
Na základě platně podané žádosti, provede Ministerstvo vnitra šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému. V případě, že je kontaktovaná osoba jednoznačně identifikována, pak Ministerstvo vnitra zašle této osobě informaci o zprostředkování kontaktu, jež bude obsahovat jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby, včetně sdělení důvodu pro zprostředkování kontaktu, pokud ho kontaktující osoba uvedla. Uvede-li kontaktující osoba v žádosti kromě adresy trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje, avšak pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti, pak se spolu s jinými kontaktními údaji zašle také adresa trvalého pobytu. Informaci o tom, že byly kontaktované osobě předány kontaktní údaje, sdělí Ministerstvo vnitra kontaktující osobě.[3]
Nelze-li kontaktovanou osobu jednoznačně identifikovat, nemá trvalý pobyt na území České republiky a zároveň není evidován údaj o doručovací adrese, nebo kontaktovaná osoba zemřela, popřípadě byla prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, sdělí Ministerstvo vnitra tuto skutečnost kontaktující osobě. Ministerstvo vnitra prověří prohlášení o osobě blízké a zjistí-li, že kontaktovaná osoba byla osobou blízkou vůči osobě kontaktující, pak sdělí kontaktující osobě rovněž údaj o datu, místu a okrese úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, popřípadě jako den, který nepřežil, nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti. Zemřel-li občan mimo území České republiky, Ministerstvo vnitra sdělí údaje o datu úmrtí, místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.[4]
Důvodová zpráva k návrhu novely č. 227/2009 Sb. uvádí, že právní úprava „…reaguje na podnět veřejného ochránce práv a podněty řady občanů.“. Veřejný ochránce práv o předmětnou legislativní změnu usiloval už od roku 2006, a to na základě četných stížností na úřady odmítající pomáhat občanům při hledání ztracených přátel, nebo příbuzných.[5]
Považujeme za samozřejmé, ale pro úplnost dodáváme, že kontaktovaná osoba nemá povinnost se s kontaktující osobou zkontaktovat a kontaktující osobě nejsou ministerstvem vnitra poskytnuty údaje o kontaktované osobě. Máme za to, že institut zprostředkování kontaktu je vskutku dobrým nástrojem pro občany, kterak hledat kontakt na jiné občany, např. v případě přetrhaných rodinných vazeb či dávno odloučených přátel. Domníváme se však, že zprostředkování kontaktu není příliš známé široké veřejnosti, a věříme, že tento článek, byť částečně, přispěje k širší osvětě.
Zdroje
- Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 227/2009 Sb, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech
- Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
- https://www.mvcr.cz/soubor/evidence-obyv-zadost-zprostredkovani-kontaktu-13082010-pdf.aspx
- https://www.mvcr.cz/clanek/zprostredkovani-kontaktu-411838.aspx
- https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2010/urady-musi-nove-pomahat-pri-hledani-ztracenych-pribuznych-a-znamych/
Ustanovení § 8b odst. 1 a 2 zákona o evidenci obyvatel[1]
Ustanovení § 8b odst. 3 zákona o evidenci obyvatel[2]
Ustanovení § 8b odst. 5 zákona o evidenci obyvatel[3]
Ustanovení § 8b odst. 6 zákona o evidenci obyvatel[4]
Diskuze k článku ()