Zaměnitelnost doménového jména s chráněným názvem
V minulém příspěvku na téma alternativního řešení doménových sporů jsem představila základ takzvaného prvního elementu v UDRP řízeních. Aby byl úvodní element UDRP naplněn, je potřeba prokázat, že Navrhovatel v řízení má práva k názvu, který je určitým způsobem obsažený v doménovém jméně.
Tento příspěvek se věnuje problematice zaměnitelnosti chráněného názvu s napadeným doménovým jménem. V rámci posuzování tzv. prvního elementu v UDRP je totiž možné prokázat, že napadené doménové jméno je s názvem:
- shodné
- zaměnitelné (v anglickém originále pravidel „confusingly similar“)
Obdobně vyžadují zaměnitelnost i Pravidla registrace jmen domén v ccTLD.cz (článek 3.1 Pravidel alternativního řešení sporů, které tvoří přílohu č. 3 Pravidel registrace). Nařízení Komise (ES) č. 874/2004, které dává základ alternativnímu řešení sporů o doménová jména .eu pak v článku 21 odst. 1 vyžaduje, aby bylo doménové jméno zavádějícím způsobem podobné chráněnému názvu.
Shodnost názvu s doménovým jménem zpravidla nečiní potíže, jedná se o celkový přepis chráněného názvu do názvu domény, ke kterému nejsou přidány další slova či znaky.
Rozsáhlá rozhodovací praxe ovšem více popisuje případy zaměnitelnosti – tedy kdy už je podobnost doménového jména matoucí (confusing) pro internetové uživatele a naopak kdy by měl běžný uživatel internetu poznat, že doménové jméno nepatří majiteli chráněného označení.
Rozhodování o doménových jménech v ADR vytvořilo v oblasti posuzování zaměnitelnosti doménového jména již ustálenou praxi v celé řadě oblastí. Mezi některé ustálené prvky v rozhodování patří například:
- pro posuzování zaměnitelnosti se zpravidla nepřihlíží ke generické koncovce (jako je .com, nebo .net). Posuzuje se tedy jen část doménového jména před tečkou. Samozřejmě i pro takové pravidlo existují výjimky (například pokud je koncovka již součástí ochranné známky, nebo pokud koncovka pomáhá odlišovat služby[1]);
- porovnávání doménového jména a chráněného názvu je založené na porovnání textů obou názvů, jejich fonetické a vizuální podobnosti;
- jako zaměnitelné je zpravidla označované přejití celého chráněného názvu s přidáním jiného generického slova, písmene, či číslovek.
Nejčastějším jevem ve sporech o doménová jména je tzv. typosquatting. Jedná se o praktiku při které držitel doménového jména zamění pouze některé znaky v chráněném označení tak, že na první pohled doména vypadá téměř totožně (při rozkliku linku si tak odchylky běžný uživatel internetu ani nemusí všimnout). Takových podobností je celá řada, například zaměnění hlásky m (M) za spojení hlásek rn (R a N), nebo zaměnění číslovky 0 za písmeno o.
Při prokazování zaměnitelnosti pak dochází k řadě praktických problémů, například:
- spojení ochranných označení různých subjektů v jednom doménovém jméně (pak je potřeba shoda těchto subjektů na osudu doménového jména – bez souhlasu nelze na jednoho z nich registraci převést, panelista ale může rozhodnout o zrušení registrace);
- zkratky chráněného označení – posuzování zaměnitelnosti zkratek, případně akronymů je podstatně složitější problém. Pokud tedy nemá navrhovatel registrované i zkratky svého názvu, nemusí být ve sporu o doménové jméno úspěšný[2]
- tzv. generická označení a názvy – pokud je chráněné označení tvořené generickým slovem (například apple – jablko), bude jeho ochrana v online prostoru mnohem těžší. Panelisté v doménových sporech totiž často uvádějí, že generická označení nelze bez dalšího monopolizovat, proto i pokud je shodnost (nebo zaměnitelnost) v rámci prvního elementu naplněna, nemusí být navrhovatel úspěšný v dalších dvou elementech..[3]
Prokázáním shodnosti, nebo zaměnitelnosti doménového jména s chráněným označením řízení ale zdaleka nekončí, na řadu pak přicházejí zbylé dva elementy.
[1] V USA rozhodovaly soudy v nedávné době například v této souvislosti zajímavý případ ohledně registrace ochranné známky BOOKING.COM.
[2] The Hon. Neil Brown QC: ACRONYMS AS DOMAIN NAMES -AS EASY AS ABC, AS HARD AS XYZ OR JUST QED? Domain Times: https://www.domaintimes.info/post/acronyms-as-domain-names-as-easy-as-abc-as-hard-as-xyz-or-just-qed.
[3] Například CAC case no. 104234 nebo 102537. Dostupné z: https://udrp.adr.eu/adr/decisions/index.php.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.



