Umění ve formě NFT jako možná investiční příležitost
NFT neboli non-fungible token je jedinečná (svého druhu jediná existující) jednotka určitého souboru dat s unikátním identifikačním kódem, která je spojená s konkrétním digitálním dílem, hudbou, videem nebo jinou informací (podkladovým dílem) a se kterou může být obchodováno na finančních trzích.
Zjednodušeně řečeno NFT jsou v podstatě stejné jako jakékoliv fyzické sběratelské předměty, jediný rozdíl spočívá v tom, že mají digitální podobu. NFT obraz si tak nepověsíte doma na zeď, ale uchováváte jej v příslušné digitální složce. NFT obrazy jsou v kopiích volně dostupné na internetu, nicméně stejně jako v případě děl hmotných existuje pouze jeden originál, který je v tomto případě reprezentován právě oním jedinečným identifikačním kódem. Tento kód slouží jako důkaz o vlastnictví a představuje výlučná práva s takovým aktivem nakládat. Každé NFT může mít totiž pouze jednoho jediného vlastníka.
V této jedinečnosti se pak NFT odlišují například od kryptoměn. NFT jsou vzájemně nezastupitelné (non-fungible) a každé NFT má jinou hodnotu. Z právního pohledu jsou NFT věci movité nehmotné.
Obchodování s NFT v praxi funguje na stejném principu jako například obchodování s kryptoměnami. Každá transakce se zaznamenává na blockchain (jakási účetní kniha). A protože tyto záznamy nelze jednoduše vymazat, jsou dalším důkazem, který potvrzuje vlastnictví daného NFT. Stejně jako u kryptoměn či například akcií nebo jiného typu aktiva provádí za investory jejich obchody broker. Ten propojuje prodejce a kupující a zprostředkovává pro ně obchody podle jejich přání. K realizaci obchodu je potřeba si založit krypto peněženku a obstarat si kryptoměnu za kterou lze NFT nakoupit.
Tolik zkráceně k tomu, co NFT vůbec znamená a jak s ním lze obchodovat.
S investováním do NFT je nicméně spojená i celá řada rizik. Rizika mohou mít jak právní, tak technický charakter.
Technická rizika souvisejí například s možností hackerského útoku, kdy vám může třetí osoba (často z důvodu vaši nedbalosti) token ukradnout nebo například s problematikou tzv. wash tradingu, kdy dochází k umělému navyšování hodnoty určitých NFT. Dalším technickým rizikem je pak samotná povaha blockchainu, která v podstatě neumožňuje vrátit NFT, které jste si již jednou zakoupili. Jakmile je transakce jednou zapsána do blockchainu, nelze ji vzít zpět. Jedinou možností je, že od vás prodejce token zpětně odkoupí. Často zmiňovaným rizikem je také hrozba ukončení činnosti online úložiště, kde jsou podkladová aktiva uchovávána, případně hrozba záměny obsahu takového úložiště. Pokud úložiště přestane fungovat, nebo je nahrazeno jiným obsahem, může se stát, že se hodnota vašeho NFT podstatně změní. Pokud by došlo k úplné ztrátě dat, stalo by se pak vaše NFT zcela bezcenným.
Právní rizika se týkají především vlastnických a autorských vztahů a nízké vymahatelnosti práv, která souvisí s tím, že celá oblast NFT je v současnosti minimálně právně regulována.
Problematika vlastnictví spočívá převážně v tom, že nemusí být vždy zcela jasné, jaká práva investor spolu s NFT získává. Důležité si je uvědomit, že koupí NFT se investor nestává vlastníkem podkladového aktiva, ale stává se vlastníkem toliko určitého souboru metadat. S tímto souborem pak může a nemusí být spojena i licence k výkonu majetkových práv k podkladovému aktivu, jako je například právo dílo rozmnožit, právo dílo sdělit veřejnosti, nebo právo dílo užít ke komerčním účelům. S koupí NFT mohou být případně převáděna i samotná majetková autorská práva. Z toho důvodu je vhodné před každou koupí ověřit podmínky tzv. smart contractu, tedy programu, který dané NFT v rámci blockchainu převádí. Alternativně lze pak uzavřít „klasickou“ smlouvu, v ní ujednat podmínky převodu NFT a tyto podmínky pak vtělit do smart contractu, případně použít existující smart contract, který dané podmínky již obsahuje.
V rámci autorskoprávních a vlastnických vztahů mohou vystupovat v podstatě tři subjekty: autor podkladového díla, vlastník práv k podkladovému dílu a vlastník NFT. Z právního hlediska nejjednodušší a z hlediska investičního nejjistější je situace, kdy všechny tyto tři subjekty splývají v jeden. Jedná se o případy, kdy se sám autor podkladového díla rozhodne dílo „vtělit“ do NFT podoby a takto jej prodat třetí osobě. Takovéto případy nejsou přitom zcela raritní. Vtělení díla do NFT podoby může být výhodné i pro samotné autory. NFT totiž představuje jednoduchý způsob, jak lze dílo zpřístupnit veřejnosti. Autoři mohou navíc při každém prodeji NFT jednoduše vybírat autorské poplatky.
Problémy však mohou nastávat v případě, kdy je vytvořeno NFT odkazující na neoprávněně vytvořenou digitální kopii originálního díla. V takovém případě by mohl autor originálního hmotného díla podat například zdržovací žalobu a domáhat se, aby do jeho práv nebylo dále zasahováno. Soud by pak mohl rozhodnout, že se další převod NFT do budoucna zakazuje. Vypořádání práv mezi prodejcem a kupujícím, případně mezi brokerem a kupujícím, by pak záleželo na konkrétních smluvních podmínkách.
Mezi odbornou veřejností nepanuje doposud shoda na tom, zda může být do majetkových autorských práv zasaženo i samotnou ražbou NFT, tzn. pouhým vytvořením kódu. Většina odborníků se sice přiklání k tomu, že samotná ražba do autorských práv zasahovat nemůže, nicméně soudní judikatura k dané problematice prozatím neexistuje.
Problémem pak zajisté bude i určení místní příslušnosti soudů, které by měly rozhodovat spory související s NFT. V rámci každé NFT transakce vstupuje do hry hned několik možných jurisdikcí, kdy v každé z nich mohou platit různá pravidla. Určení jurisdikce může být problém i v souvislosti s anonymní povahou krypto peněženky. Její konkrétní adresu lze díky povaze blockchainu sice poměrně jednoduše zjistit, ale identifikovat konkrétní osobu, která danou krypto peněženku vlastní, je v podstatě nemožné. Pokud byste tedy chtěli svá práva týkající se NFT chránit před soudem, může se stát, že nebude jasné, k jakému soudu se obrátit, a koho vůbec žalovat. Obchodní podmínky jednotlivých brokerů sice často obsahují ujednání ohledně příslušnosti soudů k řešení budoucích sporů, nicméně obchodní podmínky upravují pouze právní vztahy mezi vámi a daným brokerem.
Na závěr lze doporučit kupovat NFT jen od samotných autorů podkladových děl, nebo od někoho, kdo má k výkonu autorských práv příslušné oprávnění. Případně se ujistit, že podkladové dílo je dílem volným, na které se žádná majetková autorskoprávní ochrana již nevztahuje. V takových případech by žádné budoucí autorskoprávní spory hrozit neměly.
Obecně lze však shrnout, že obchod s NFT je jak po právní, tak po technické stránce prozatím v plenkách a investice do NFT jsou dosti rizikové a vysoce spekulativní. Pokud byste se však i přesto rozhodli do NFT investovat, měli byste si zjistit informace o tom, zda je konkrétní podkladové dílo bezpečně uloženo, kdo je jeho prodejcem, které soudy jsou příslušné k řešení sporů a jaká práva k podkladovému dílu se spolu s NFT převádějí.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




