Rusko bylo vyloučeno ze zimních olympijských her v Koreji
Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.
Kvůli dopingovému skandálu byl suspendován i Ruský olympijský výbor a Rusko je tak prvním státem, který byl vyloučen z olympijských her z důvodu dopingu. Předseda Ruského olympijského výboru posléze oznámil, že se Rusové proti verdiktu MOV odvolají ke sportovní arbitráži CAS.
Olympijský výbor vycházel ze závěrů dvou komisí, které prověřovaly podezření ze státem řízeného dopingu v Rusku a individuální případy podvodů při OH v Soči. Ruští sportovci, kterým bude umožněno v Koreji závodit, budou mít označení “olympijský sportovec z Ruska“ a jejich úbory budou v neutrálních barvách. MOV navíc po Rusku požaduje uhradit 15 milionů dolarů za náklady, které měl s vyšetřováním, a na podporu boje proti dopingu.
Nejnovější vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) ukazuje, že systematický doping vede až do nejvyšších pater v Kremlu. Moskva nicméně popírá, že by byl doping ruských sportovců centrálně řízený. Bývalý zaměstnanec ruské antidopingové agentury RUSADA Vitalij Stěpanov v roce 2014 jako první prozradil, že opak je pravdou. Klíčovým se poté ukázalo svědectví bývalého ředitele RUSADA Grigorije Rodčenkova, který po útěku do USA detailně popsal systém ruského dopingu v letech 2014 a 2015 včetně toho, že byl řízen tehdejším ruským ministrem sportu Vitalijem Mutkem. Po úspěšné olympiádě v ruském Soči byl dokonce Mutko povýšen do pozice vicepremiéra Ruska. Kvůli podílu Mutka a zdokumentovanému zapojení ruské tajné služby FSB do výměny vzorků moči ruských sportovců je podle mezinárodních vyšetřovatelů těžko představitelné, že by se kauza obešla bez krytí z Kremlu. Počet odhalených ruských sportovců zapojených do důkladně promyšleného systému státem řízeného dopingu nemá v novodobé historii sportu obdoby. Stěpanov navíc v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že bude trvat ještě řadu let, než Rusko od své praxe upustí a doping ve sportu přestane být v zemi běžný.
Rusko prozatím na předložená obvinění a nařízené zákazy reaguje odmítavě a než by se v zemi mělo něco měnit, začíná spíše boj proti “spiklencům“ ze zbytku světa. Ruský parlament v současnosti vyráží do boje za obhajobu ruských sportovců a hodlá debatovat o osobních sankcích vůči jednotlivým členům WADA, kteří měli ruský případ vyšetřovat. I o tomto ruském kroku si můžeme udělat vlastní obrázek. Jedno je však jisté. Pokud bude ruský sportovec startovat na zimních olympijských hrách v Koreji, hymnu své země si nezazpívá.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



