Pracovní skupina pro novelizaci občanského zákoníku již dokončuje první část, tzv. "akutní novelu". Jak velké změny spojené s touto novelou máme očekávat?
Procentuálně se novela dotkne opravdu jen nepatrné části. Akutní novelizace občanského zákoníku bude vycházet primárně z nutnosti zpřesnění právní úpravy, která není jednoznačná, případně zrušení takové úpravy. Nicméně si myslím, že k takto radikálním závěrům naše pracovní skupiny nedojdou. Změny se budou týkat především napravení technických chyb, jako jsou například záměny termínů nebo gramatické chyby, a i toto samo o sobě přinese zpřesnění a zlepšení právní úpravy. Mluvíme zde o desítkách případů, nicméně pokud jde o věcné úpravy, jako například rušení svěřenských fondů, tak v tomto ohledu jednání stále probíhají a pracovní skupiny vyhodnocují jednotlivé připomínky. V případě zásadních změn budu prosazovat spíše konzervativní a opatrný přístup, abychom si počkali, co aplikační praxe přinese. To je za čtyři měsíce opravdu těžké posoudit. Nevyloučila bych nicméně institut svěřenských fondů z koncepční novelizace, jejíž příprava je plánovaná až na rok 2015, s nabytím účinnosti 2016.
Jak postupují práce na rekodifikaci základního trestněprocesního předpisu – nového trestního řádu?
Vedoucím autorského týmu je profesor Šámal. Práce na kodexu již započaly. V rámci nich byly schváleny základní zásady a východiska. Kodifikace je vedena snahou přiblížit se více evropským trestním a trestně-procesním normám. Akcentuje se rychlost a jednoduchost trestního řízení a lepší rozlišení skutkově a důkazně složitých řízení od těch naprosto bagatelních případů, které lze již nyní řešit v rámci zkráceného přípravného řízení.
Jaký zastáváte názor na užívání anglo-amerických institutů v připravované rekodifikaci trestního řádu, specificky například k institutu korunního svědka?
Zatím o tom nespekuluji, protože pracovní skupina začala teprve pracovat a první výsledky čekáme koncem roku 2014. Až s pohledem na konkrétní zpracování jednotlivých institutů, jako například v novém pojetí korunního svědka, se vyjádřím k možné nepatřičnosti užití tohoto institutu v našem kontinentálním právu, a zdali je tento cizorodým prvkem či nikoliv. Víme sami, jaké byly dohady o institutu dohody o vině a trestu, které se pak v praxi ukázaly jako neopodstatněné.
Má již ministerstvo nějaké hmatatelné závěry z činnosti pracovní skupiny pro obnovení důvěry ve spravedlnost v České republice?
Vidím, že užíváte názvu, díky kterému se mi dostalo kritiky od samotné pracovní skupiny, která se vyjádřila, že se raději bude nazývat strategickou skupinou. Zatím jsme se sešli pouze jednou. Úkolem tohoto nového a stálého oddělení spolu s poradním týmem expertů je identifikovat kroky, které by se v resortu Ministerstva spravedlnosti měly plnit, a to bez ohledu na jeho vedení.
V oblasti legislativní mluvíme o přijetí dvou procesních kodexů, které, i kdyby se je nepodařilo schválit v rámci tohoto volebního období, by měly následně přejít na dalšího ministra. Já doufám, že trestní řád se stejně tak jako občanský soudní řád podaří prosadit, ale je to velký projekt. Toto jsou příklady úkolů, které si strategická skupina osvojí, protože důvěru ve spravedlnost můžete vrátit jen tehdy, budete-li mít řízení, které je rychlé, není nákladné a vede k nějakému výsledku. Osobně se setkávám se spory, které trvají deset let a nejedná se o komplikované spory. Nařizují se např. pouze dvě, tři jednání za rok.
Jaký zastáváte názor na typologii sankcí v oblasti navrhovaného zákona o prokazování původu majetku?
Souhlasím s využitím primárně daňových nástrojů, a teprve kdyby došlo k zatajení majetku a ukázal by se úmysl, tak bude na místě užití nástrojů trestní represe. Trestní právo by mělo promlouvat tehdy, když jiné právní disciplíny nestačí.
Jaké shledáváte slabé a silné stránky Ministerstva spravedlnosti z Vašeho pohledu vedoucí resortu?
Slabou stránku vidím v nedostatečném personálním zajištění legislativy, jelikož někteří lidé odešli a hledáme za ně náhrady. Probíhá reorganizace, jelikož chceme smysluplnější organizační rozdělení. To jsou slabší stránky ministerstva ve smyslu, že se jedná o procesy, které probíhají, nebo ještě neskončily, a aby ministerstvo fungovalo, musí mít za tímto účelem dobré personální zajištění, což není v některých úsecích dle mého názoru optimální.
Co se týče silných stránek, zde bych ráda uvedla, že někteří náměstci již pochopili, že dojde k jistým reformním krokům a připravují se na tyto změny, jak v oblasti vězeňství, tak v oblasti evropského, mezinárodního a ústavního práva. Nyní řešíme otázku komunikace s lidmi, kteří jsou nespokojeni s vyřizováním svých stížností, způsob apelace na soudy v oblasti průtahů v řízení. Já nemohu vstupovat do konkrétního civilního ani trestního řízení, mohu pouze apelovat na soudy nebo státní zastupitelství, aby samy v rámci svých dohledových funkcí zajistily, že k tomuto docházet nebude. Za kladnou stránku považuji prohloubení spolupráce s těmito institucemi a na oplátku se jim snažím zajistit lepší servis v tom smyslu, že bojuji za to, aby soudním zaměstnancům byly zvýšeny platy, aby došlo ke změně systemizace, aby se investovalo do soudních budov, jako například v Ústí nad Labem či Brně a aby se zajistila dislokace Obvodního soudu pro Prahu 5. Velkou radost mám též z toho, že si nově vytváříme oddělení evropských programů a pokud se podaří naše plány zrealizovat, tak by měly být nejdůležitější projekty dotovány z evropských peněz, například elektronizace justice, čili elektronický spis, nebo pokračování úspěšného projektu soudních asistentů či pořízení elektronického monitorovacího systému (tj. elektronické náramky).
Diskuze k článku ()