Rizika využívání virtuálních kanceláří a sídel
V podnikatelské praxi se často rozlišuje mezi virtuální kanceláří a virtuálním sídlem. Za virtuální sídlo se zpravidla považuje úplatné formální poskytnutí sídla pro účely zápisu do obchodního rejstříku včetně poštovní schránky s možností vybírat si doručenou poštu. Virtuální kancelář by měla nad rámec toho zahrnovat například možnost pronájmu zasedací místnosti, přeposílání doručené pošty e-mailem, popřípadě vlastní telefonní linku a asistentku.
Poskytovatel by měl označit virtuální kancelář či sídlo obchodní firmou a identifikačním číslem společnosti, jinak společnosti hrozí pokuta do výše 100.000,- Kč. Je-li společnost plátcem DPH, má povinnost ohlásit správci daně své skutečné sídlo, v opačném případě jí může správce daně uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč, rozhodnout, že společnost je nespolehlivým plátcem nebo rovnou zrušit registraci společnosti k DPH.
Občas se objevují názory, že společnosti využívají virtuálních sídel či kanceláří proto, aby nemusely plnit své povinnosti vůči úřadům a jiným třetím osobám. Současná právní úprava však těmto nepoctivým podnikatelům nenahrává. Podle občanského zákoníku se každý (tedy i soukromý subjekt) může dovolat skutečného sídla společnosti. Také daňová správa na některých místech v poslední době intenzivně kontroluje, zda jsou uvedené údaje o skutečném sídle pravdivé, a v této souvislosti od společností vyžaduje dokumenty prokazující faktické provádění podnikatelské činnosti v daném místě.
Je nutné zdůraznit, že naprostá většina podnikatelů využívá virtuálních sídel s dobrými a zcela legálními úmysly. Tyto služby jsou vhodné zejména pro ty, kteří svou vlastní kamennou kancelář ke své činnosti z nejrůznějších důvodů nepotřebují a využití virtuálních prostor jim nabízí snížení nákladů a možnost použít ušetřené peníze k realizaci svého podnikatelského zaměření. Klasickým příkladem uživatelů virtuálních kanceláří jsou také holdingové společnosti, které nerealizují podnikatelskou činnost a slouží výhradně pro účely držby a správy majetkových účastí v dceřiných společnostech, jak je tomu stále častěji zvykem v případě tzv. rodinných nebo privátních holdingů.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
