Registr smluv – Achillova pata korupčníků?
Dnes jsou tomu téměř přesně tři roky, kdy oficiálně vznikl ambiciózní projekt nevládních neziskových organizací nazvaný Rekonstrukce státu. Vytyčil si devět hlavních oblastí, na které se zaměřil. Rád bych tímto textem rozebral jednu z nich, která se zdá, že by mohla uspět. Nebo ne?
Mám na mysli mnohokrát médii propíraný registr smluv[1]. Tímto nástrojem se srdnatí protikorupční aktivisté zaklínají jako kouzelným štítem, se kterým se konečně podaří vymýtit hluboko zakořeněné podhoubí škodlivé korupce na regionální i nejvyšší úrovni. Je toho skutečně schopen jediný zákon? Má šanci uspět v České republice plné vynalézavých lidí a zlatých ručiček?
Zní mé otázky příliš pesimisticky a skepticky? Vždyť i geniální Frédéric Bastiat kdysi prohlásil: „Když se rabování stane způsobem života pro skupinu lidí ve společnosti, časem si pro sebe vytvoří právní systém, který to autorizuje, a morální kód, který to glorifikuje.“
Ale zpět do současnosti – registr smluv tak, jak ho navrhovala Rekonstrukce státu, stojí na dvou pilířích:
- Je nutné, aby byl zřízen centrální online registr smluv přístupný veřejnosti, obsahující strojově zpracovatelná data a související metadata, s několika málo výjimkami, jako je například ochrana osobních údajů nebo obchodní tajemství.
- Všechny smlouvy, které bude uzavírat stát, územní samosprávné celky nebo jiné instituce (sem patří například státní podniky nebo podniky ovládané státem) budou účinné až okamžikem jejich zveřejnění na internetu, jako je tomu u našich slovenských sousedů.
Návrh vlastně svým způsobem zakotví povinnost takřka těch samých subjektů, které jsou již dnes povinny poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jen se vše zjednoduší, zpřehlední a bude na jednom místě.
Zdánlivá idylka?
Navenek je na první pohled situace růžová, nebo aspoň zelená – Rekonstrukce státu na svém webu indikuje formou zelených kulatých diagramů[2] pokroky v plnění výše zmíněných devíti vytyčených cílů a kolečko číslo tři již zezelenalo celé. To v praxi znamená, že byl přijat předpis č. 340/2015 Sb.[3], zákon o registru smluv.
Předpis bude zčásti účinný za méně než 100 dní, přesněji od 1. července 2016, všechny povinnosti se pak uplatní o další rok později. Zákon tvoří pouhých deset paragrafů, je napsán stručně, poměrně přehledně a výstižně, tak proč je situace růžová pouze navenek?
Budvar a ostatní
Je to kvůli množství výjimek[4], které jsou aktuálně v jednání, neboť některé dle zákona povinné subjekty mají pocit, že by je povinné uveřejňování nějakým způsobem ohrožovalo.
Za všechny lze jmenovat například prakticky jediný národní podnik v České republice – Budějovický Budvar. Tento pivovar byl založen Ministerstvem zemědělství již v roce 1967 a byl nástupcem Českého akciového pivovaru vařícího pivo v Českých Budějovicích od roku 1895.
Budvar tvrdí, že jakožto majitele více než 380 ochranných známek[5] a subjekt neustále probíhajících soudních sporů by ho ohrozilo, kdyby měly (často výrazně silnější[6]) protistrany možnost „nahlížet mu pod pokličku“ díky povinnému zapojení Budvaru do systému zveřejňování smluv.
Pivovar přitom není jediným subjektem, který se snaží z povinností dostat, dále se jedná například o Českou televizi či Fakultní nemocnici v Motole. Spektrum výmluv a více či méně uvěřitelných důvodů je nekonečný, od ohrožení bleskově nakupovaných vysílacích práv[7], až po tvrzené ohrožení životů pacientů, kteří potřebují obratem zakoupit vzácný lék.
V praxi samozřejmě k žádnému drakonickému prodloužení vyjednávání či nákupů nedojde, neboť stačí skrze datovou schránku poslat správci registru smluv elektronickou verzi smlouvy a on ji musí bezodkladně uveřejnit. Ani argument Budvaru neobstojí, neboť obchodní tajemství budou samozřejmě dále chráněná, jako jsou nyní v případě dotazů podle zákona č. 106/1999 Sb., navíc se předpis neuplatní pro smlouvy, jejichž plnění probíhá primárně v zahraničí, což je mj. případ Budvaru.
Závěr
„Registr smluv nás připraví o pivo, biatlon a životy!“ říká trefně jeden internetový blog[8]. Je tomu skutečně tak? Nebo se spíše jedná o znamení toho, že se protikorupčním aktivistům skutečně povedlo najít Achillovu patu korupčníků a humbuk kolem výjimek z výjimek je tím nejlepším potvrzením toho, že svou práci dělají správně?
Přikláním se optimisticky spíše k té druhé variantě a budu doufat, že ještě nejsme ta příznačná zkažená Bastiatova společnost, kde je rabování způsobem života.
[1] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/smlouvy-na-internetu
[2] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs
[3] Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv.
[4] http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/archiv-novinek/9623-komentar-registr-smluv-se-vraci-boj-o-vyjimky-zacina
[5] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/profil.html
[6] Např. spor s pivovarem Anheuser-Busch
[7] Například k biatlonovým soutěžím
[8] http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-farsky.php?itemid=26870
Další články
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.


